Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jaká byla první školková básnička?
Nevím už jak jsme k tomu včera došly, ale vzpomínaly jsme s holkama na první básničky ze školky. Vzpomenete si i vy, jakou básničku se děti poprvé ve školce naučily?
A co letošní školkový benjamínci? Už nějakou umí?
takže ta naše první z letošního září je:
Paci, paci, duci, duci,
my jsme přece správní kluci.
Správní kluci, správné holky,
z jedné třídy, z jedné školky.
Nevím, jestli to napíšu dobře – ale u Týnky mají ve škole s paní učitelkou pozdrav před první hodinou –
Týnon, tánon, tydlidáno – dobrý den, a dobré ráno.
Týnon, tánon, třesky plesky – ať je nám tu spolu hezky.
ještě si k tomu různě ukazují 🙂 a tleskají 🙂
A na svojí první básničku ze školky si pamatovat nemůžu, neb jsem tam nechodila.. Ale moje neoblíbenější z dětství je –
Hou, hou, krávy jdou,
nesou mlíčko pod vodou.
i ta naše jalovička,
od božího kostelíčka.
Kostelíček hoří,
stodola se boří.
Skoč panenko do vody,
pro červené jahody.
proč bych já tam skákala,
sukničku si máchala.
Kde bych si ji sušila.
U paní báby,
u zelené žáby.
tu jsem jako dítě opravdu milovala, a teď jí říkám i svým dítkům 🙂
tak na první školkovou básničku už si opravdu nepamatuji, jen vím, že mě nikdy nebavilo se učit žádné básničky a jak někdo píše níže, internacionála a ruská hymna u nás taky vedla 😀
Jéé, tak zrovna doma slavíme jednu písničku za druhou. Tedy né básničky, ale to je asi srovnatelné, ne? 🙂
Ančí si zpívá Skákal pes, Pec nám spadla a Prší prší, pěkně od začátku do konce, je báječná 🙂
Marinado, no tak jsme na to přišly – dej si špunty do uší a můžeš projevit své hudební vlohy 😉 třeba se jen stydíš sama před sebou 😉
Petro – já tenkrát měla potopené uši pod vodou 🙂 🙂 🙂
Cestička k domuovu je školková básníčka, alespoň u nás byla.
Cestička k domovu
známě se vine,
hezčí je, krásnější,
než všecky jiné.
Douška a šalvěje
kolem ní voní,
nikde se nechodí
tak jako po ní.
A kdybych ve světě
bůhví kam zašel,
tu cestu k domovu
vždycky bych našel.
A kdybych ve světě
smutně se míval,
na téhle cestičce
vždy bych si zpíval.
Na přivítáni si říkali ve školce tuto básníčku :
Dobrý den, dobrý den,
dneska máme krásný den.
Dobrý den, dobrý den,
dneska zlobit nebudem.
Marinado, vidíš, pak že neoplýváš hudební chytrostí 😉 když takhle pěješ 😀
Ta besídka musela být fakt originální :-D, ale věřím, že jste z toho moc nadšení nebyli. Pokud jde o to bahnění na zahradě, takovou školku by naše Majda milovala 😀 dnes ráno byla šťastná, že jsem ji poslala do školy v gumákách… no ale to jsem už od básniček docela dost odbočila, bahnění naší divoženky si nechám jinam…
Peťko, já zase zpívala ve vaně z plných plic Internacionálu – naši mi to zakazovali a já byla pekelně
naštvaná 🙂
Co se dcery týká, tak ta ze školky nedonesla za 3 roky žádnou básničku – dodneška nevím, jestli se nic neučili, nebo jestli se pouze dcera nezúčastnila 🙂 Ale spíš se přikláním k první variantě, protože za každého počasí se celé dopoledne i odpoledne bahnily na zahradě a když byla vánoční besídka, tak děti zpívaly koledy bez přípravy – a učitelky nám to zdůvodnily tím, že je krásné, když ty děti to zpívají přirozeně a nemají to naučené jako cvičené opičky 🙂
Peťko, teda mě spíš šokuje, v kolik hodin píšeš 8)
Cestička k domovu bude asi spíš ze školy.
Já si ze školky pamatuju jednu básničku z vánoční besídky o stromečku a pak jednu o panence, se kterou jsem byla tenkrát na recitační soutěži.
Od holek ze školky si nic nevzpomeneš?