Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Co děláte, když překročíte svoji hranici?
Stalo se vám někdy, že jste měli tak dlouhý seznam úkolů, že jste si řekli, tak to už vážně nedám?
Takto jsem se cítila minulý týden. V práci mi seznam rostl a rostl, místo abych si odškrtávala hotové a vyřešené úkoly. Měla jsem všude plno papírků s poznámkami co zařídit. Brala jsem si práci domů s tím, že večer na to kouknu a druhý den si to nesla zpět, protože na to čas prostě nebyl.
Doma nebyla celý týden ani jednou teplá večeře (ohřátou pizzu a párky nepočítám). 🙂
Do toho začal školní rok a bylo třeba vyřešit milion věcí, nákupy potřeb do školy, zařízení plateb, obědů, tréninků, zajištění hlídání po škole, protože družinu už nemáme.
Vše jsem lepila smskama s tím, kdo má co zařídit, kdo a kdy vyzvedne malou a snažila se vše nějak zorganizovat.
Závěr byl ten, že jsem po týdnu zcela vyšťavená a se špatným pocitem, že jsem si s holkama a manželem ani nestihla říct co a jak a popovídat si. Z toho jsem asi smutná nejvíc, to mi chybí.
Chci stihnou vše na 100% a zjišťuju, že to jednoduše nejde.
Co děláte, když už vážně nevíte, kde ušetřit čas a musíte improvizovat? Jak se naučit některé věci vypouštět?
Je to takto všude na začátku roku stejné a zase se to po prázdninách zajede?
Diskuze týdne 36/2013
Radko, asi jsme se nepochopily vzájemně. Já mluvím o prachu a špíně, ne o špinavém hrnku. Nicméně ani u špinavého hrnku si nepomůžu, když ho nechám špinavý do druhého dne… (To je jen příklad, mám myčku…). Ťápoty na zrcadle a podobné maličkosti jsem neřešila ani coby bezdětná. Takže to nepovažuju za bordel v bytě.
anonym jsem já radka2
tak něco takového jsem měla na mysli – tím myslím názor anonyma…
ale zase nic se nemá přehánět 🙂
marinado, ono kromě hesla bordel v bytě = šťastné dítě existuje dost ustálené špína v bytě = zdravé dítě:-)
http://www.vitalia.cz/clanky/spina-v-byte-zdrave-dite/
asi jsi význam toho hesla nějak nepochopila. bordelem se rozumí běžný provozní nepořádek. a rozhodně bude dítko šťastnější, když ho nebude dospělák peskovat za ťápoty na skle, za vylitý čaj apod. stejně jako maminka raděj než leštit okna a utírat prach bude věnovat čas dítěti. ony ty uklízecí maminky jsou velmi často tak unavené jak nestíhají, že se to pak odrazí na jejich chování i k dětem. raděj budu mít ve dřezu neumytý hrnky, neutřenej prach na nábytku a klid a pohodu ke hraní s dítětem než naleštěnej byt. když vidím (nebo spíš slyším) matky, jak řvou na dítě – co to děláš, teď jsem to uklidila!! nesahej na to, upatleš to…tak mi ty děti nepřijdou nějak extra uvolněný a šťastný.
Určitě to nejde na 100%
Já jdu třeba radši s dětma ven, než abych měla pořád naklizeno (což zatím moc nejde, musíme počkat, až holky přestane bavit vše vytahovat a rozhazovat po celém bytě…)
Takže uklizím docela často, ale ne na úkor dětí…
A když něco nestihnu, co bylo v plánu, tak si řeknu, že to udělám zítra či pozítří 😀
Jinak souhlasím s tím, že když má člověk dobrou práci, tak se musí snažit, aby o ni nepřišel a většinou dělat něco navíc…což pak odnese rodina…
Asi jde o to co chci a co musím. Pokud něco musím udělat, zatnu zuby a udělám/dodělám to. Pokud jde o něco co chci udělat, snažít se vše rozvrhnout tak abych to stíhala. jenomže ne vždy to výjde. 🙂
Takže honička.
Nemusí být všechno ťip-ťop. A také je dobré určit si priority co je pro mě důležité a co chvíli počká.
Teď toho je dost, někdy si večer říkám, že jsem vůbec nic nestihla, ale opak je pravdou. Jenom jsem si toho naložila moc.
To opravdu záleží na úhlu pohledu a taky na finančním zázemí, které doma člověk má (nebo taky vůbec nemá).
Ale nevím, jestli to vůbec byla reakce na mě – já se v práci stresuju dost (asi jako každý), ale zároveň mě to baví. Nechci dělat práci třeba sice bez stresu (ta ale nejspíš ani neexistuje), ale za podprůměrnou mzdu.
Mám na to trochu jiný názor. Možná se na to dívám z jiného úhlu pohledu.
Přijdu-li o práci, ocitnu se v nepříjemné situaci a budu si muset urychleně najít práci jinou, novou.
Nervuje-li mě práce natolik, že mě svým způsobem ničí a já si tím vytrvale podlamuji zdraví, pak je nabíledni, že jednoho dne už to má fyzická schránka nevydrží a něco se fakt stane /žaludeční vředy, infarkt a tak pod./
A když přijdu o zdraví, tak to jsem pak skutečně v prd…
Jinak práce je jen práce – to je sice pravda, ale pokud o práci přijdu, budu v pr…, takže podle toho se chovám.
Peťko, naprosto Tě chápu, žiju stejně jako Ty. Jen nemám ten čas o tom přemýšlet – prostě nikdy. Jinak bordel v bytě – šťastné dítě…pěkné heslo, ale já bych spíš řekla bordel v bytě – nemocné dítě. A předesílám, že nemám na úklid přehnané nároky, spíš naopak. Ale stačí luxovat, prát, žehlit, každý den vařit (ze zdravotních důvodů u nás studená večeře prakticky neexistuje) a o zábavu je postaráno.