Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zprávy z nové práce ... po dlouhé době
Tak zdravím po delší době z nové práce. Díky holky za popíchnutí v ov abych se ozvala.
Minulé pondělí jsem nastoupila do nové práce. Nejdřív jsem si říkala jak vám sepíšu článek, ale ke konci týdne spadnul internet a 4 dny jsme se nemohli nikam napojit, musel v pondělí přijít pán opravit.
No a jak v nové práci…pocity smíšené, ale to negativní si dělám sama. Nevím ani jestli se mi to podaří dát do písmenek. Minulý týden jsme měli přípravný týden(bez dětí). Bylo to fajn, paní ředitelka mě i tak hezky říká vyká mi a říká Míšo :D, chová se ke mě moc hezky a jde jí hlavně o to aby se tam děti cítily dobře a ten zbytek se nějak doladí, že se toho nebojí. A kdybych na ní nepůsobila ok tak by mě tam nepřijala.
Já totiž po pondělí přišla domů totálně vyflusnutá, přitom jsem si plánovala jak to na vás hned nahrnu….ale spojilo se toho totiž ve mě hodně…jednak to že nastupuji po bezvadné učitelce, aspoň to tak na mě působí taková ta učitelka babička, a pracovali spolu celý život…..takže najednou tam začalo hlodat to jestli se vůbec dá dosáhnout na tu hranici nebo né k té hranici, ale takové to srovnání které jasně nastane abych uspěla – u dětí, u rodičů a samozřejmě u paní ředitelky. Když to ted píšu tak vím že to zní strašně zvláštně, ale najednou se mi někam do zadního šuplíčku dostalo to že deset let (no tři jsou tam mateřská)už učím tak co jančím. To prostě najednou byl zamčený šuplík a ty ostatní zůstaly prázdné…Najednou jsem zapomněla to, že jsem si říkala co neumím nevadí tak se doučím, přizpůsobím atd….
Celý týden jsem byla zralá na prášky a nervy na pochodu, to že mě to tak rozhodí jsem nečekala a přitom k tomu když nad tím přemýšlím nemám důvod a nebyl zatím ani náznak něčeho čeho bych se měla bát.
Každý den se na mě hrnuly informace o způsobu zapisování, řešení obědů, režimu dne atd. vše je naprosto jiné než jsem dělala. Myslím tím organizační věci. Né to jak mám s dětmi malovat nebo se učit básničku, ale takové to zajeté stejné najednou není a musím se učit něco jiného….
Pořád ještě čtete, nebo jste si řekli ta je blbá co to řeší? 😀
Byly to takové drobnosti co mě ten den rozhodily, doma mě manžel slovně proplesknul….druhý den jsem to řekla i paní ředitelce a kamarádce co tam je “školnicí“ ale i další ženskou do třetice k dětem a dostala jsem další pleskovou….takže jsem si to v hlavě vyřešila než mě to chytlo z nějakého dalšího důvodu :D…no Chocholoušek měl plno.
Tak nějak se nenaplnilo to co jsem si představovala, že zvládnu projít si školku roztřídit atd. materiály k práci než začnu s dětma dělat…to se prostě nedalo. Ony měli svůj systém pro mě trochu chaos, ale jak jsme se bavili vědí kam sáhnout a občas samotné hledají,a mám plně volnou ruku si cokoliv dělat třídit atd, jen říct kde to je… no ale to se prostě nedá vypsat abych nebyla za totálního trotla 😀 ….zkusila jsem tam jeden jet odpoledne a pustit se de toho…po chvilce takového toho marného odkud začít jsem zamkla školku a jela domů že takhle to nejde, koupila jsem vínko a seděla večer s manželem a osnovala plány jak to udělat abych se z toho nezjančila a šlo to…výsledkem byl plán….vyzdobit školku, připravit si to nejnutnější na ten rozjezd a vše budu dělat průběžně, jinak to nejde…..
Přípravný týden jsem tam každé odpoledne jezdila odpoledne…v oknech jsme měli pejsky, večerníčky, na nástěnce je vláček co jede se značkama a jmény dětí, po síti obrázky z pohádek. paní ředitelka říkala, že se jí okna moc líbí a tak jsem spokojená….
Další drobností bylo, že nemají razítka značek dětí…ale paní ředitelka mi je objednala s tím, že ale používají staré co se i zažehlují tak jsou na peřinkách…tím vzniklo to že pět jich v té sadě razítek není…tři už jsem sehnala a dvě mi chybí, snad je někde seženu a nebo zkusím dát udělat…..takže jasná blbinka, ale vyšli mi vstříc a hned objednala, já značky okopčila a jeden celý den stříhala, podlepovala tvrdým barevným papírem, aby jsme měli na nástěnky, na losování dětí, na dortík se značkou oslavence atd….
Holky omlouvám se za zmatečné psaní ony my ty myšlenky tak lítaj, chtěla jsem to psát postupně jak ty dojmy jsou ale celý týden jsem nenašla volnou chvilku. Manžel znovu ukázal jak je dokonalý protože tuna týden měl děti a zvládal to ok, já přijela z práce už mi nandaval oběd, u kafe mě rovnal a pak jsem zase odjížděla a jeden den mi tam byl pomoc zatlouct pár hřebíčků a okouknout nové pracoviště.
No ač to píšu, tak jak jsem z toho špatná…tak ano týden byl pro mě šíleností, ale ty situace, ty reakce, to povídání a řešení se zbytkem kolektivu mi zatím ukazuje, že by to mohlo být dobré…jak to bude ukáže čas….
No a v pondělí byl křest dětmi…o víkendu jsem se učila značky a jména s příjmením 😀 manžel trpělivě zkoušel a já si jim včera přiřazovala obličeje. Děti už zvládám s některýma maminkama zatím tápu, ale všechny kterým jsem se představovala také působily naprosto normálně a fajn a že se nemusím bát že si cizí dítko brát nebudou :D.
Tím, že začínám odpolední směnou je to takové klidnější, mamka mi hlídá malého ještě tento týden a já mám možnost pomalejší aklimatizace do školky s dětma a pak tam vtáhnout malého. Děti jsou fajn, vzaly dobře změnu učitelky.Tak snad nám to spolu půjde…
No takže závěrem, zatím vše se jeví velice dobře, jen to negativní si vytvářím sama a velmi zbytečně. Vím o tom. Nikdy bych nevěřila tomu, že mě to tak rozhodí….
Takže se těším, až vám budu moc napsat jak jsem byla blbá a jaká to byla hloupost to vnímat takhle jak to vnímám, ale zatím to tak je….
Ps. kluci doma ok, nástup do školy klasika oblítáváme papírnictví a nakupujem co je potřeba, hlásíme kroužky Míša už má první tancování za sebou,Vašík je momentálně na brigádě stále chodí do dílny, Honzík dnes byl u doktora odkašle si takové to ehmmm jen jednou ale dost často jak kdyby mu tam něco vadilo. Na alergologii říkala že to od toho není, no a dětská nám udělal stěr jestli nemá koka a pak nás čeká orl mandle jestli tam nevadí…a já v pondělí jdu na první elektroléčbu, a rehabilitaci…no takže do toho všeho milion věcí jako má každý druhý….
Moc mi chybíte, ale přiznám se že ten minulý týdne jsem myslela i na zaječí úmysly s tvořením sem, jestli to budu časově zvládat a jak to budu zvládat….no šlo to před tím v pohodě, půjde to i dál…jen si tu školku musím postupně zajet a né to chtít najednou 😀
Tak kdo to zvládnul dolouskat až sem a pořád si myslí, že to ještě není na hospitaci u Chocholouška je fakt dobrej 😀
sluníčko ahóóój 🙂
četlo se to rychleji než psalo :-)Myslím,že je normální,když má člověk smíšené pocity z nástupu do nové práce.ale ty jsi fakt tak trošku ,,trolík“,ale na to jsi už přišla sama,takže žádný průsplesk nebude :-)Jsi asi moc svědomitá a tak holt než to bude vše dokonalé,tak se tím budeš muset protrápit…ale ono se to poddá,uvidíš.Je dobře,že ti ředitelka vychází vstříc tvým novým nápadům a je fakt,že pokud má někdo zajetý systém,který nově příchozí hůře chápe nebo se mu nelíbí,tak můžou vzniknout třecí plochy.nicméně,kde je dobrá vůle a normální komunikace,tak se i takové záležitosti lépe řeší.
Přeji ti,aby jsi byla spokojená a hlavně děti :-)aby ti tvoje práce dělala radost a měli jste z ní dobrý pocit všichni.a taky Honzík,aby zapadnul do kolektivu.
jak dlouho jste to četli? já ted koukla na hodiny a psala jsem to 45minut 😀
Tak zdravím po delší době z nové práce. Díky holky za popíchnutí v ov abych se ozvala.
Minulé pondělí jsem nastoupila do nové práce. Nejdřív jsem si říkala jak vám sepíšu článek, ale ke konci týdne spadnul internet a 4 dny jsme se nemohli nikam napojit, musel v pondělí přijít pán opravit.
No a jak v nové práci…pocity smíšené, ale to negativní si dělám sama. Nevím ani jestli se mi to podaří dát do písmenek. Minulý týden jsme měli přípravný týden(bez dětí). Bylo to fajn, paní ředitelka mě i tak hezky říká vyká mi a říká Míšo :D, chová se ke mě moc hezky a jde jí hlavně o to aby se tam děti cítily dobře a ten zbytek se nějak doladí, že se toho nebojí. A kdybych na ní nepůsobila ok tak by mě tam nepřijala.
Já totiž po pondělí přišla domů totálně vyflusnutá, přitom jsem si plánovala jak to na vás hned nahrnu….ale spojilo se toho totiž ve mě hodně…jednak to že nastupuji po bezvadné učitelce, aspoň to tak na mě působí taková ta učitelka babička, a pracovali spolu celý život…..takže najednou tam začalo hlodat to jestli se vůbec dá dosáhnout na tu hranici nebo né k té hranici, ale takové to srovnání které jasně nastane abych uspěla – u dětí, u rodičů a samozřejmě u paní ředitelky. Když to ted píšu tak vím že to zní strašně zvláštně, ale najednou se mi někam do zadního šuplíčku dostalo to že deset let (no tři jsou tam mateřská)už učím tak co jančím. To prostě najednou byl zamčený šuplík a ty ostatní zůstaly prázdné…Najednou jsem zapomněla to, že jsem si říkala co neumím nevadí tak se doučím, přizpůsobím atd….
Celý týden jsem byla zralá na prášky a nervy na pochodu, to že mě to tak rozhodí jsem nečekala a přitom k tomu když nad tím přemýšlím nemám důvod a nebyl zatím ani náznak něčeho čeho bych se měla bát.
Každý den se na mě hrnuly informace o způsobu zapisování, řešení obědů, režimu dne atd. vše je naprosto jiné než jsem dělala. Myslím tím organizační věci. Né to jak mám s dětmi malovat nebo se učit básničku, ale takové to zajeté stejné najednou není a musím se učit něco jiného….
Pořád ještě čtete, nebo jste si řekli ta je blbá co to řeší? 😀
Byly to takové drobnosti co mě ten den rozhodily, doma mě manžel slovně proplesknul….druhý den jsem to řekla i paní ředitelce a kamarádce co tam je “školnicí“ ale i další ženskou do třetice k dětem a dostala jsem další pleskovou….takže jsem si to v hlavě vyřešila než mě to chytlo z nějakého dalšího důvodu :D…no Chocholoušek měl plno.
Tak nějak se nenaplnilo to co jsem si představovala, že zvládnu projít si školku roztřídit atd. materiály k práci než začnu s dětma dělat…to se prostě nedalo. Ony měli svůj systém pro mě trochu chaos, ale jak jsme se bavili vědí kam sáhnout a občas samotné hledají,a mám plně volnou ruku si cokoliv dělat třídit atd, jen říct kde to je… no ale to se prostě nedá vypsat abych nebyla za totálního trotla 😀 ….zkusila jsem tam jeden jet odpoledne a pustit se de toho…po chvilce takového toho marného odkud začít jsem zamkla školku a jela domů že takhle to nejde, koupila jsem vínko a seděla večer s manželem a osnovala plány jak to udělat abych se z toho nezjančila a šlo to…výsledkem byl plán….vyzdobit školku, připravit si to nejnutnější na ten rozjezd a vše budu dělat průběžně, jinak to nejde…..
Přípravný týden jsem tam každé odpoledne jezdila odpoledne…v oknech jsme měli pejsky, večerníčky, na nástěnce je vláček co jede se značkama a jmény dětí, po síti obrázky z pohádek. paní ředitelka říkala, že se jí okna moc líbí a tak jsem spokojená….
Další drobností bylo, že nemají razítka značek dětí…ale paní ředitelka mi je objednala s tím, že ale používají staré co se i zažehlují tak jsou na peřinkách…tím vzniklo to že pět jich v té sadě razítek není…tři už jsem sehnala a dvě mi chybí, snad je někde seženu a nebo zkusím dát udělat…..takže jasná blbinka, ale vyšli mi vstříc a hned objednala, já značky okopčila a jeden celý den stříhala, podlepovala tvrdým barevným papírem, aby jsme měli na nástěnky, na losování dětí, na dortík se značkou oslavence atd….
Holky omlouvám se za zmatečné psaní ony my ty myšlenky tak lítaj, chtěla jsem to psát postupně jak ty dojmy jsou ale celý týden jsem nenašla volnou chvilku. Manžel znovu ukázal jak je dokonalý protože tuna týden měl děti a zvládal to ok, já přijela z práce už mi nandaval oběd, u kafe mě rovnal a pak jsem zase odjížděla a jeden den mi tam byl pomoc zatlouct pár hřebíčků a okouknout nové pracoviště.
No ač to píšu, tak jak jsem z toho špatná…tak ano týden byl pro mě šíleností, ale ty situace, ty reakce, to povídání a řešení se zbytkem kolektivu mi zatím ukazuje, že by to mohlo být dobré…jak to bude ukáže čas….
No a v pondělí byl křest dětmi…o víkendu jsem se učila značky a jména s příjmením 😀 manžel trpělivě zkoušel a já si jim včera přiřazovala obličeje. Děti už zvládám s některýma maminkama zatím tápu, ale všechny kterým jsem se představovala také působily naprosto normálně a fajn a že se nemusím bát že si cizí dítko brát nebudou :D.
Tím, že začínám odpolední směnou je to takové klidnější, mamka mi hlídá malého ještě tento týden a já mám možnost pomalejší aklimatizace do školky s dětma a pak tam vtáhnout malého. Děti jsou fajn, vzaly dobře změnu učitelky.Tak snad nám to spolu půjde…
No takže závěrem, zatím vše se jeví velice dobře, jen to negativní si vytvářím sama a velmi zbytečně. Vím o tom. Nikdy bych nevěřila tomu, že mě to tak rozhodí….
Takže se těším, až vám budu moc napsat jak jsem byla blbá a jaká to byla hloupost to vnímat takhle jak to vnímám, ale zatím to tak je….
Ps. kluci doma ok, nástup do školy klasika oblítáváme papírnictví a nakupujem co je potřeba, hlásíme kroužky Míša už má první tancování za sebou,Vašík je momentálně na brigádě stále chodí do dílny, Honzík dnes byl u doktora odkašle si takové to ehmmm jen jednou ale dost často jak kdyby mu tam něco vadilo. Na alergologii říkala že to od toho není, no a dětská nám udělal stěr jestli nemá koka a pak nás čeká orl mandle jestli tam nevadí…a já v pondělí jdu na první elektroléčbu, a rehabilitaci…no takže do toho všeho milion věcí jako má každý druhý….
Moc mi chybíte, ale přiznám se že ten minulý týdne jsem myslela i na zaječí úmysly s tvořením sem, jestli to budu časově zvládat a jak to budu zvládat….no šlo to před tím v pohodě, půjde to i dál…jen si tu školku musím postupně zajet a né to chtít najednou 😀
Tak kdo to zvládnul dolouskat až sem a pořád si myslí, že to ještě není na hospitaci u Chocholouška je fakt dobrej 😀