Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zprávy z nové práce ... po dlouhé době
Tak zdravím po delší době z nové práce. Díky holky za popíchnutí v ov abych se ozvala.
Minulé pondělí jsem nastoupila do nové práce. Nejdřív jsem si říkala jak vám sepíšu článek, ale ke konci týdne spadnul internet a 4 dny jsme se nemohli nikam napojit, musel v pondělí přijít pán opravit.
No a jak v nové práci…pocity smíšené, ale to negativní si dělám sama. Nevím ani jestli se mi to podaří dát do písmenek. Minulý týden jsme měli přípravný týden(bez dětí). Bylo to fajn, paní ředitelka mě i tak hezky říká vyká mi a říká Míšo :D, chová se ke mě moc hezky a jde jí hlavně o to aby se tam děti cítily dobře a ten zbytek se nějak doladí, že se toho nebojí. A kdybych na ní nepůsobila ok tak by mě tam nepřijala.
Já totiž po pondělí přišla domů totálně vyflusnutá, přitom jsem si plánovala jak to na vás hned nahrnu….ale spojilo se toho totiž ve mě hodně…jednak to že nastupuji po bezvadné učitelce, aspoň to tak na mě působí taková ta učitelka babička, a pracovali spolu celý život…..takže najednou tam začalo hlodat to jestli se vůbec dá dosáhnout na tu hranici nebo né k té hranici, ale takové to srovnání které jasně nastane abych uspěla – u dětí, u rodičů a samozřejmě u paní ředitelky. Když to ted píšu tak vím že to zní strašně zvláštně, ale najednou se mi někam do zadního šuplíčku dostalo to že deset let (no tři jsou tam mateřská)už učím tak co jančím. To prostě najednou byl zamčený šuplík a ty ostatní zůstaly prázdné…Najednou jsem zapomněla to, že jsem si říkala co neumím nevadí tak se doučím, přizpůsobím atd….
Celý týden jsem byla zralá na prášky a nervy na pochodu, to že mě to tak rozhodí jsem nečekala a přitom k tomu když nad tím přemýšlím nemám důvod a nebyl zatím ani náznak něčeho čeho bych se měla bát.
Každý den se na mě hrnuly informace o způsobu zapisování, řešení obědů, režimu dne atd. vše je naprosto jiné než jsem dělala. Myslím tím organizační věci. Né to jak mám s dětmi malovat nebo se učit básničku, ale takové to zajeté stejné najednou není a musím se učit něco jiného….
Pořád ještě čtete, nebo jste si řekli ta je blbá co to řeší? 😀
Byly to takové drobnosti co mě ten den rozhodily, doma mě manžel slovně proplesknul….druhý den jsem to řekla i paní ředitelce a kamarádce co tam je “školnicí“ ale i další ženskou do třetice k dětem a dostala jsem další pleskovou….takže jsem si to v hlavě vyřešila než mě to chytlo z nějakého dalšího důvodu :D…no Chocholoušek měl plno.
Tak nějak se nenaplnilo to co jsem si představovala, že zvládnu projít si školku roztřídit atd. materiály k práci než začnu s dětma dělat…to se prostě nedalo. Ony měli svůj systém pro mě trochu chaos, ale jak jsme se bavili vědí kam sáhnout a občas samotné hledají,a mám plně volnou ruku si cokoliv dělat třídit atd, jen říct kde to je… no ale to se prostě nedá vypsat abych nebyla za totálního trotla 😀 ….zkusila jsem tam jeden jet odpoledne a pustit se de toho…po chvilce takového toho marného odkud začít jsem zamkla školku a jela domů že takhle to nejde, koupila jsem vínko a seděla večer s manželem a osnovala plány jak to udělat abych se z toho nezjančila a šlo to…výsledkem byl plán….vyzdobit školku, připravit si to nejnutnější na ten rozjezd a vše budu dělat průběžně, jinak to nejde…..
Přípravný týden jsem tam každé odpoledne jezdila odpoledne…v oknech jsme měli pejsky, večerníčky, na nástěnce je vláček co jede se značkama a jmény dětí, po síti obrázky z pohádek. paní ředitelka říkala, že se jí okna moc líbí a tak jsem spokojená….
Další drobností bylo, že nemají razítka značek dětí…ale paní ředitelka mi je objednala s tím, že ale používají staré co se i zažehlují tak jsou na peřinkách…tím vzniklo to že pět jich v té sadě razítek není…tři už jsem sehnala a dvě mi chybí, snad je někde seženu a nebo zkusím dát udělat…..takže jasná blbinka, ale vyšli mi vstříc a hned objednala, já značky okopčila a jeden celý den stříhala, podlepovala tvrdým barevným papírem, aby jsme měli na nástěnky, na losování dětí, na dortík se značkou oslavence atd….
Holky omlouvám se za zmatečné psaní ony my ty myšlenky tak lítaj, chtěla jsem to psát postupně jak ty dojmy jsou ale celý týden jsem nenašla volnou chvilku. Manžel znovu ukázal jak je dokonalý protože tuna týden měl děti a zvládal to ok, já přijela z práce už mi nandaval oběd, u kafe mě rovnal a pak jsem zase odjížděla a jeden den mi tam byl pomoc zatlouct pár hřebíčků a okouknout nové pracoviště.
No ač to píšu, tak jak jsem z toho špatná…tak ano týden byl pro mě šíleností, ale ty situace, ty reakce, to povídání a řešení se zbytkem kolektivu mi zatím ukazuje, že by to mohlo být dobré…jak to bude ukáže čas….
No a v pondělí byl křest dětmi…o víkendu jsem se učila značky a jména s příjmením 😀 manžel trpělivě zkoušel a já si jim včera přiřazovala obličeje. Děti už zvládám s některýma maminkama zatím tápu, ale všechny kterým jsem se představovala také působily naprosto normálně a fajn a že se nemusím bát že si cizí dítko brát nebudou :D.
Tím, že začínám odpolední směnou je to takové klidnější, mamka mi hlídá malého ještě tento týden a já mám možnost pomalejší aklimatizace do školky s dětma a pak tam vtáhnout malého. Děti jsou fajn, vzaly dobře změnu učitelky.Tak snad nám to spolu půjde…
No takže závěrem, zatím vše se jeví velice dobře, jen to negativní si vytvářím sama a velmi zbytečně. Vím o tom. Nikdy bych nevěřila tomu, že mě to tak rozhodí….
Takže se těším, až vám budu moc napsat jak jsem byla blbá a jaká to byla hloupost to vnímat takhle jak to vnímám, ale zatím to tak je….
Ps. kluci doma ok, nástup do školy klasika oblítáváme papírnictví a nakupujem co je potřeba, hlásíme kroužky Míša už má první tancování za sebou,Vašík je momentálně na brigádě stále chodí do dílny, Honzík dnes byl u doktora odkašle si takové to ehmmm jen jednou ale dost často jak kdyby mu tam něco vadilo. Na alergologii říkala že to od toho není, no a dětská nám udělal stěr jestli nemá koka a pak nás čeká orl mandle jestli tam nevadí…a já v pondělí jdu na první elektroléčbu, a rehabilitaci…no takže do toho všeho milion věcí jako má každý druhý….
Moc mi chybíte, ale přiznám se že ten minulý týdne jsem myslela i na zaječí úmysly s tvořením sem, jestli to budu časově zvládat a jak to budu zvládat….no šlo to před tím v pohodě, půjde to i dál…jen si tu školku musím postupně zajet a né to chtít najednou 😀
Tak kdo to zvládnul dolouskat až sem a pořád si myslí, že to ještě není na hospitaci u Chocholouška je fakt dobrej 😀
A já se připojuji k Suodal a Nunince!!!
Přáníčka bezvadný a skvělá paní ředitelka.
Jen tak dál Bami!!!jana231
Bamisko, přáníčka jsou senzační
A jsem moc ráda, že se ti v nové práci tak líbí . 🙂
Ahojky sluníčko 🙂
To se tááááák krásně čte, že se máš v práci prima. Tu pochvalu ti moc přeji, protože je opravdu poctivě zasloužená!!!! Jsem moc ráda, že máš šéfovou-paní ředitelku, která vidí, slyší a hlavně … nebojí se nahlas do očí ti vyslovit pochvalu za skvěle odvedenou práci.
Užívej si to, moc ti to přeji!!!! 😀
P.S. přáníčko jsou úžasný 🙂
tak mám tři týdny práce za sebou, dnes se tam za mnou stavovala kolegyně z bývalé práce ….tak jsme hodnotili jak se mám…a mám se dobře, změny co probíhají v minulé školce bych odnesla já a nevyhovovalo by mi to ale víc nechci psát…. 😀 …..když viděla Honzíka jak si tam hraje na zemi říkala jak je to fajn, prostory se jí moc líbily jak je to malé a útulné….
no a já po třech týdnech musím říct že jsem zatím spokojená….do práce jdu nadšená z práce unavená ale “nenasraná“ a to je pro mě důležité…doufám že to bude ok takhle pořád …
velkým rozdílem je pro mě to, že paní ředitelka at udělám co udělám ovrázek na nástěnku atd…hodnotí a chválí a co si budem povídat, motivuje a těší mě to, že to vidí….
musím se pochlubit poslední pochvalou, včera jsem udělala během odpočinku dětí přáníčka na vítání občánků a nechala je položené na stole…když jsem přišla tak chválila jak jsou hezká jak na ně obě ráno koukala pět minut jsem poslouchala s uzarděním chválu…vím že to je hloupost ale pro mě novinka v pochvale čehokoliv a to mi dělá dobře na duši…..
Bamisko ahoooj! Já mám chuť tě taky sprdnout. No, ale na všechno sis vlastně odpověděla sama, tak ti ani nic vysvětlovat nebudu. 😀 Samože všichni počítají s tím, že se musíš zaběhnout, rozkoukat. Myslím, že organizace, když nejde o zdraví dětí se dá doladit postupně. A kde by jinde našli takovou perfektní náhradu za “babičku“?? Ty jsi to nejlepší, co je mohlo potkat. Tak, to si napiš na nástěnku a čti si to aspoň 2x denně. Moc na tebe myslím a těším se, že brzo budeš psát rozjásané zprávy, jak je tam dobře… 🙂
Bami, no ty včerejší zážitky jsou jasný důkaz, že jsi člověk na správném místě 😉
Tvoje obavy a pochybnosti chápu a držím palce, ať se rychle rozplynou jak pára nad hrncem 😉
Bamisko, jsi pro mě velmi zodpovědná paní učitelka, která svou práci bere opravdu vážně a moc ti přeju, ať se tvé nervy brzo se vším srovnají 🙂 Byla bych ráda, kdyby se mi naše nová paní učitelka také představila…
bamisko, ty to zvládneš, o tom tady nikdo nepochybuje. Držíme palce.Tyhle starosti má úplně každý. Můžu tě ujistit, že já, když jsem nastoupila po rd po dvou letech do práce, na téměř stejnou pozici, jsem taky koukala jako vyvoraná myš. I tady bylo spoustu změn za pouhe dva roky, všechno jsem musela od znova. Bami tfuj tfuj a těšíme se na zprávičky. Určtě pozitivní. Máš velkou výhodu, že máš fajn kolektiv, to je základ. jana231
Bamisko, tak vidíš. Až se tam trošičku zorientuješ, bude to už dobré 🙂
Ahoj Bamisko, tak jsem si přečetla Tvůj “román“ :-).
Tuším, že by to na článek vydalo ;-).
Nepročítám všechny reakce od holek, promiň, čas mě tlačí, ale připísnu Ti svou vlastní zkušenost – po nástupu do práce (po mateřské).
Nastupovala jsem stejně jako Ty po paní, která byla úžasná a skvělá a odcházela z toho místa, protože šla do důchodu. Po ní na chvíli zaskočilo nějaké mladé děvče, které ona stihla zaučit a vše předat, jenže – ouha – děvče otěhotnělo a skončilo ze dne na den. V tu chvíli volali mě. Byla jsem v té době doma se synem.
Nastoupila jsem takříkajíc ze dne na den. A už tam nikdo nebyl. To byla polízanice. A těch slziček…. Trvalo mi dost dlouho (několik měsíců), než jsem se naučila, než jsem si zvykla, než jsem všechno očíhla.
Bamisko, já si myslím, na mě to působí dojmem, že Ty jsi ta správná paní učitelka a že k dětem prostě patříš. A i když bude nějaké to škobrtání – zpočátku – než se zajedeš a se vším novým seznámíš – věřím, že to bude dobré :-).
Jen tomu dej čas. A nepospíchej (na sebe).
Držím palečky a moc přeju, aby se Ti v práci líbilo :-).