Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak jste učili děti smrkat a s jakým úspěchem?
Ahoj, otázka je jasná. Dr na ORL pokaždý řekne, že na uši trpí, protože i špatně smrká. Jenže zatím ho smrkám já.
Přes x vysvětlování zmačká kapesník do kuličky a tím si utírá nos. Když už ho chytne do ruky normálně, tak zase nechápe, jak si má držet jednu dírku a druhou smrkat.
A v mš na tohle asi nikdo čas nemá a nevím jak děti dbají na smrkání…páč co slyším a vidím u Ela… rukáv je jasnej.
Tak syn bude mít v řéjnu šest a když chci, aby se vysmrkal poořádně, dávám ho já. Jinak to odflákne. Dcera 3,5 roku smrká ukázkově od dvou let. To je totiž její koníček – vybaluje pap. kapesníky, ukrývá si je na různá místa a pak smrká – i když nemá co. Ona totiž na rýmy trpí málo, syn dost. Asi to není ve stylu “výuky smrkání“, ale v dítěti. Buď chce, nebo nechce a nic ho nepřinutí…
Ukazovat,ukazovat a chtit to po nich/vlastní příklad,ostatne jako ve vsem/,vše v klidku,s humorem.Jako se deti/všechny/nauči/my je to naučíme!/ chodit na nočniček,na wc,chodit i jezdit na kole..nauci se i smrkat.Ale jsou i takové,co smrkat neuměji i napr.v 8,10letech!Proč asi,že.
K přistupu -zasoplených “chudačku“ v MS,se nejde slušně vyjadřit.
Mé děti uměly uplně, cca v roku.Pomàhalo foukame jako velkyý sloník a “trefit“se do kapesniku/a chválit,hodne chvàlit/ a hlavne naučit se smrkat co nejdřive a správně-jednou dirkou,následně druhou-i dle ORL,to předchazí problemům s oušky..Což se potvrdilo.
To “dáte“/daji/ 😉
Ukazovat, vysvětlovat, ukazovat a zase vysvětlovat 🙂
U nás s tím problém nebyl. Děti smrkají dobře už od malička a ani ve školce nebyl problém.
U syna pomohl slon Fufík. Ten taky neuměl troubit a nakomci se to naučil. Takže u nás bylo – A teď ukážeme jak troubí fufík 🙂
Syn se nadechl a nosem co nejvíce vfoukl.
No a nejmladší má dva roky a smrká sám. Vezme si kapesník, krásně se vysmrká a pak, když si utírá nosík, to rozetře po pusince 🙂
To ještě musíme doladit. Ale on to vidí u starších sourozenců, takže nechce se smrkáním moc pomáhat.
Foukat umí taky, jen s tím kapesníkem v ruce mu to nejde..jedna dírka, druhá dírka.
Naše holky jsem jednoduše naučil smrkat tak, že jak už uměly fouknout pusou (třeba do píšťalky), tak jsem je navedl aby zavřely pusu a foukly. A to jim bylo něco přes rok. Když zjistily, že se jim uleví, tak už to bylo jednoduché.
čtenářka
Pak nezbývá než ukazovat, ukazovat, vysvětlovat, vysvětlovat, snažit se z toho udělat nějakou zábavu a chválit a chválit atd. Například hra o to, kdo víc frkne… Jako se vším. Učit to, dokud se to prostě nenaučí. 🙂
Jo do školky kapesníky taky nosíme, ale když pak slyším od prcka, že kamarádi (jeho nevyjímaje) mají nudle u nosu a na rukávu…
S tatínkem to asi neklapne… když spolu nežijeme. On tyhle věci celkem opomíjí i když tam prcek je víc dní..jako třeba stříhat nehty apod.
U nás ve školce je běžné, že mají děti celou krabici papírových kapesníků v převlékárně na poličce a tam si chodí pro kapesník, když se chtějí vysmrkat. Jinak na to opravdu nijak nedbají. Kolikrát jsem přišla pro malou, když začínala chodit do školky a ona celý obličej od soplů, když jí nosánek trochu tekl, jak si to roztírala ručičkami. Inu…co se dá dělat. Ale naše malá smrká krásně už hodně dlouho. Teď už i docela sama.
A důvod toho všeho je, že ji to samozřejmě učil tatínek. 😀 Ono všechno, co tatínek učí, tak se snáz a rychleji naučí, protože se snaží. On táta tak často nic neučí. Takže jako první se chodilo opravdu poctivě kakat na záchod, protože to učil tatínek. S čůráním to bylo složitější. Totéž ohledně smrkání. Taky naučil tatínek, tak to umí už hezky dlouho. Co zkusit tuhle taktiku? Ať učí smrkat tatínek – ukáže do svojí velké ruky, jak roztáhnout kapesník, jak se vysmrkat a jak to nemačkat do kuličky, jak opravdu pořádně zatroubit… 😀
čtenářka