Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
jací kuchaři jsou vaši chlapi?
Pořád mi není dobře a záda dost zlobí a tak jsem dopoledne ráda, přijala nabídku manžela, že mi pomůže vařit. Nevaří, ale tak jsem si říkala nebude na škodu ho zaučit :D. Společně jsme vydrželi pracovat asi 15 minut, než mu skleněná kořenka spadla na skleněnou konev s čajem…..
Nejprve jsem si vyslechla hlášku podobnou z Pelíšků o těch zvláštních, krásných střepech….a pak něco ve smyslu toho jak to je vlastně těma nešikovnejma kořenkama jaký mají uzávěr :).
A postupně jsem ho odvelela do obýváku, aby mi nějaké nádobí než dovařím zbylo…no a vlastně bylo mi řečíno, že stejně to udělal jen kvůli mě abych si mohla koupit hezčí konvici….tak jsem ho poslala rozbít ještě koupelnu, že tu bych si také přála vyměnit….
Beru to jako znamení shůry, že vaření opravdu není mému manželovi dáno….naštěstí je spokojený jedlík, který umí ocenit a poděkovat za jídlo a to mě činí spokojenou….a vařit holt v naší rodině musím já….
Jak je to u vás? Vaří chlapi? Naučili jste si je to, nebo už to uměli?
Respektive máte recept na to jak to toho chlapa naučit?
Diskuze týdne 34/2013
PS: vůbec netuším jestli se to tu neprobíralo….
Můj je výborný kuchař,máme to rozděleno,on vaří o víkendech a já v týdnu.Uvaří všechno a vymýšlí i zajímavé recepty.
v práci musí podle receptur většinou, ale když si doma kuchtí, tak improvizuje a většinou je to vynikající.
jen jednou to nebylo k jídlu, to když mi k narozeninám asi v šesti letech usmažil co mám prý nejraděj – vlašák, čokoládu a vajíčka. vše dokupy:-)
já nejlepší zelíčko jedla v chorvatsku na lodi. a to mi vždy kapitán tvrdil, že dává jen olivový olej v kterým byl naložený česnek a sůl. letos jsem mu s krouháním pomáhala a fakt tam nic jinýho nedával. naležet to nechal cca jen hodinu a bylo opět vynikající. ale krouhá ho víc najemno než bývá u nás v hospodách.
ex dával i trochu octa nebo citronu a pepř. a olej bez česneku. někdy trošku cibule.
a k tomu řešení situací – já se hrozně nerada hádám, většinou raděj ustoupím, i když srov… na hlavu si taky nenechám. s tchýni jsem to dovedla k dokonalosti:-)
jednou jsem před vánocema chytla prasečí chřipku. fakt děs. 10 dní čtyřicítky, ex i syn furt v hospodě, malej ještě malej. 23.12. přijela tchýně a že jak to, že nemám umytý okna. zvedla jsem se z postele, podala jí clin a švédskou utěrku a mlčky jsem odešla opět do betle. vyděšeně utekla:-) a už nikdy nekritizovala pořádek v hrůze, že by snad něco musela dělat.
nebo ex – měla jsem blbě zlomenou nohu, sádru bez kopyta, ruku v dlaze. došel z hospody a já, jestli mi něco uvaří. on že toho má dost z práce a namazal mi chleba. když za měsíc došel, ať mu udělám papíry, taky jsem řekla, že toho mám dost z práce:-) od té doby když bylo potřeba bez keců uvařil:-)
Bamisko tak jsi mě pobavila :-)po první rozbité věci ho vyexpedovat a zahodit šanci zbavit se tíhy vaření :-))
Manžel uměl kdysi uvařit tak maximálně čaj.Za dobu co jsme spolu ho nouze donutila naučit se základní lehká jídla jako špagety,zapečené brambory,kuře a řízky.S touto skladbou si vystačil na mé pracovní víkendy.a kupodivu u malého se naučil i krupici 😀 jinak je vaření na mě,pokud jsem doma,tak se ke sporáku ,,hrne“ jen když jde smažit bramboráky/těsto dělám já/ nebo řízky na vánoce/to je přeci jeho práce/ a pak grilování je jeho doména/opět maso nakládám já/ ale já jsem ráda i za to,protože hlavně o víkendech mezi nočníma se blbě vymýšlelo nějaké rychlé jídlo nebo jsem den předtím stála u sporáku dlouho já 🙁 a je také ten typ co sní co má na talíři a nevymýšlí si a dokonce za některá jídla mě chválí,že jsou jiná/lepší/ než maminka a ta je i podle mě PANÍ kuchařka.fakt vaří moc dobře 🙂
líbí se mi jak řešíš situace..se hádat a říkat nemá smysl, ale akcí jako je vrazení vařečky a vyklizení pole jsi dosáhla svého(ale zatím u mě vede odjezd na dovču bez tchýně :D)
no takovou tu přílohu to nakrouhané zelí většinou to prdnou skoro v každé restauraci k jídlu…tak nevím jestli to sladí, octujou solí at?
maladej dělá podle receptíků a nebo vysloveně experimentuje co mu z toho vyjde a nebojí se toho?
syn mi do vaření nekecá, ex to zkoušel. hrozně mu chutnala moje fazulačka. jen se oblizoval. pak jednou viděl, že do ní dávám smetanu a málem dostal infarkt, že v normách to není, že do fazulačky smetana nepatří:-)) tak jsem mu v normách ukázala slovenskou fazulačku a byl klid. když se někdy ochomejtal v kuchyni a snažil se radit, dala jsem mu vařečku a odešla na zahradu. takže to zkusil za ta léta asi třikrát.
ex speciální recepty nedělá, je ale mistr na svíčkovou a ty klasiky. synek zase různé improvizace. ale guláš tak dobrej jak já nikdy neudělali (jak sami uznali:-)
nevím, jaký zelíčka máš na mysli.
jé a ještě by mě radko zajímalo jestli jako profesionálové ti říkají co a jak by mělo být nebo že se něco nepovedlo, nebo tak se to nedělá at?…
radko tak to se nedivím že pak sporák není jejich láskou….
je něco co dobrého přinesli z práce, receptík? mě by zajímalo třeba jak dělají tu dobrou přílozu ze zelíček 😀 co se dává na stůl….
a jsou chvíle kdy si k tomu stoupnou? tedy krom práce..
ex i syn jsou kuchař/číšník, takže vařit umí, a to výborně. ovšem doma to odmítali. prý toho mají dost v práci:-(
Pořád mi není dobře a záda dost zlobí a tak jsem dopoledne ráda, přijala nabídku manžela, že mi pomůže vařit. Nevaří, ale tak jsem si říkala nebude na škodu ho zaučit :D. Společně jsme vydrželi pracovat asi 15 minut, než mu skleněná kořenka spadla na skleněnou konev s čajem…..
Nejprve jsem si vyslechla hlášku podobnou z Pelíšků o těch zvláštních, krásných střepech….a pak něco ve smyslu toho jak to je vlastně těma nešikovnejma kořenkama jaký mají uzávěr :).
A postupně jsem ho odvelela do obýváku, aby mi nějaké nádobí než dovařím zbylo…no a vlastně bylo mi řečíno, že stejně to udělal jen kvůli mě abych si mohla koupit hezčí konvici….tak jsem ho poslala rozbít ještě koupelnu, že tu bych si také přála vyměnit….
Beru to jako znamení shůry, že vaření opravdu není mému manželovi dáno….naštěstí je spokojený jedlík, který umí ocenit a poděkovat za jídlo a to mě činí spokojenou….a vařit holt v naší rodině musím já….
Jak je to u vás? Vaří chlapi? Naučili jste si je to, nebo už to uměli?
Respektive máte recept na to jak to toho chlapa naučit?
Diskuze týdne 34/2013
PS: vůbec netuším jestli se to tu neprobíralo….