Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Potkáváte někdy lidi známé z televize?
K založení diskuze mě přivedla dnešní náhoda, kdy jsem potřetí během 14 dní potkala toho samého herce :-).
2x to bylo na dovolené – na jednom dětském hřišti a pak za pár dní v restauraci. A dnes si to vykračoval naproti mě v Praze po ulici :-).
Je jasný, že je větší šance někoho známého potkat v Praze, ale přesto, stává se Vám to?
Nemyslím, když jdete do divadla a před ním, v divadelní vinárně nebo tak potkáte herce, ale opravdu náhodou?
Já když tak o tom přemýšlím, tak někoho známého potkávám docela dost. Je teda pravda, že jsem dost všímavá a když jdu po ulici koukám třeba lidem do tváře a přemýšlím, co se jim asi honí hlavou. Nebo v metru pozoruju lidi.
Co mě jen teď honem napadá, tak za posledlích pár let jsem potkala Janka Ledeckého ve sportovním obchodě a kupoval si profi šipky, v metru si četla knížku Eva Holubová, na ulici šla Lucka Bílá v objetí se svým přítelem, na pojízdých schodech v obchodním centru jel přede mnou Patrik Banga, kousek od Národního muzea jsem potkala herce Františka Němce, v restauraci v Praze na obědě jsem potkala herce Baťka (hrál v Ordinaci), ještě když byl Václav Klaus ministrem financí, potkala jsem ho na ulici v Praze i s ochrankou.
Teď na dovolený ve vedlejším pokoji bydlel a u vedlejšího stolu seděl jeden bývalý ministr s manželkou, dětmi a vnoučaty. Toho jsem si tedy nejdřív spletla s jedním zpěvákem, ale doma jsem zagůglila a už vím, že to byl politik 🙂
A ještě jedna otázka – řeknete si dotyčnému o podpis? Nebo si ho fotíte? Nebo říkáte nahlas: Hele, táto, to je Lucka Bílá!!!
Já tedy ani jedno, mám z nich pocit, že se snaží splynout z davem a být neviditelný a max. se usměju, když navážou oční kontakt.
Za mých mladých let 🙂 jsem tančila ploužák s Marošem Kramárem, který byl u nás na diskotéce…vzhledem k tomu kde bydlím, potkávám nejvíc herce ze Slováckého divadla 🙂
když jsme bydleli v Pze, tak jsem občas někoho potkala – navíc jsem dělala u Staromáku a jezdila kolem Národního, takže pravděpodobnost někoho potkat byla vysoká.
Ta setkání, co si pamatuju, byl třeba Bartoška nebo paní Maciuchová či Naďa Urbánková. Byla to taková o něco bližší setkání než jenom někde v metru “hele není to ten?“ taková ta letmá zahlédnutí někoho známého jsem obvykle hned zapomněla…
Mám čerstvý zážitek – jednu hereckou rodinku jsme dvakrát potkali v restauraci na večeři na naší dovolené u moře.
Ale zveřejňovat jmenovitě je tu nechci – nebudeme tu z toho dělat Blesk, že.
😉
Myslím, že v Praze je ta šance opravdu velká.
My z menších měst, tak to je opravdu náhoda, 2x jsem měla štěstí na pana Postráneckého, je vášnivý rybář a je zdí k nám na rybolov do zámečku, pracovala jsem v takovém malém obchůdku a on si tam přišel nakoupit, tuším tenkrát potřeboval hřebínek, byl to opravdu šok v naší malé čtvrti.
A na koupališti v Kroměříži jsem potkala méně známého herce Procházku Antonína, pochází odsud.
O podpis jsem si žádnému z nich neřekla.
Jo a jednou na hotelu jsem potkala Ilju Racka a Janu Brejchovou.
tak já díky tomu kdy bydlím nic moc…ale jako dítko si pamatuju že jsem byla na Konopišti a potkali jsme tam Kopeckého, a další dva herce, natáčela se tam poslední leč Alfonse Karáska tuším
no letos na Blaníku jsem potkala kardinála Vlka, to že to je on jsem netušila do doby než se o tom dole nebavili…a docela blbě jsem řekla ty vole, když jsem viděla schody co musím sejít dolů to jsem popisovala jinde…
sem tam jsme někoho potkali i když jsme do té Prahy zabloudili…jenže to probíhá tak…viděla jsi to byl ten a ten….no jenže já ho nepoznala a manžel není z těch aby vykřikoval a já to zjistím dlouho….
no a musím říct, že jména zapomínám není to pro mě nijak extra zážitek 😀 …..myslím že jsou rádi když lidi dělají že je nevidí… 😀
nemám manžela doma, on by mi jistě řekl jména má pamatováka..
K založení diskuze mě přivedla dnešní náhoda, kdy jsem potřetí během 14 dní potkala toho samého herce :-).
2x to bylo na dovolené – na jednom dětském hřišti a pak za pár dní v restauraci. A dnes si to vykračoval naproti mě v Praze po ulici :-).
Je jasný, že je větší šance někoho známého potkat v Praze, ale přesto, stává se Vám to?
Nemyslím, když jdete do divadla a před ním, v divadelní vinárně nebo tak potkáte herce, ale opravdu náhodou?
Já když tak o tom přemýšlím, tak někoho známého potkávám docela dost. Je teda pravda, že jsem dost všímavá a když jdu po ulici koukám třeba lidem do tváře a přemýšlím, co se jim asi honí hlavou. Nebo v metru pozoruju lidi.
Co mě jen teď honem napadá, tak za posledlích pár let jsem potkala Janka Ledeckého ve sportovním obchodě a kupoval si profi šipky, v metru si četla knížku Eva Holubová, na ulici šla Lucka Bílá v objetí se svým přítelem, na pojízdých schodech v obchodním centru jel přede mnou Patrik Banga, kousek od Národního muzea jsem potkala herce Františka Němce, v restauraci v Praze na obědě jsem potkala herce Baťka (hrál v Ordinaci), ještě když byl Václav Klaus ministrem financí, potkala jsem ho na ulici v Praze i s ochrankou.
Teď na dovolený ve vedlejším pokoji bydlel a u vedlejšího stolu seděl jeden bývalý ministr s manželkou, dětmi a vnoučaty. Toho jsem si tedy nejdřív spletla s jedním zpěvákem, ale doma jsem zagůglila a už vím, že to byl politik 🙂
A ještě jedna otázka – řeknete si dotyčnému o podpis? Nebo si ho fotíte? Nebo říkáte nahlas: Hele, táto, to je Lucka Bílá!!!
Já tedy ani jedno, mám z nich pocit, že se snaží splynout z davem a být neviditelný a max. se usměju, když navážou oční kontakt.