Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Kdy poprvé na nákup samo?
Kdy jste poprvé poslali dítě samotné na nákup?
Pro co děti posíláte nejčastěji a jak nákupy zvládají?
Popravdě k tomu nemám odvahu. Do obchodu to máme asi 5.min a po cestě. Nikde žádný chodník. A ještě ke všemu máme obchod k ničemu. Nahnilé ovoce nebo zelenina, divně vypadající salámy.
Já jezdím jednou týdně na nákup do města.
Letos v létě byla dcera poprvé nakupovat je ji 6let pro kakao do bábovky a zvládla to super.Pro zmrzku si chodí také od loňska sama.
Tak naše čtyřletá slečna měla včera premiéru…chtěla snídat jogurt a neměli jsme doma ten její, takže si vzala penízky a řekla, že si ho chce jít sama koupit-obchod máme asi dvacet metrů přes hřiště od paneláku, takže byla za chvilku zpátky i se třemi jogurty prý na zítra a vzhledem k tomu, že je to blízko, tak si většinou jdu sama, ale když tam chce starší zajít, tak ji pustím…
já už mám děti starší, 7 a skoro 10 let, kupují si samo zmrzku, atrakce….pečivo, drobnosti, hlavně je učím platit u pokladny a přepočítávat drobné….
jinak jdou přesný protiklad mě, když dostanou penízky na výlet, utratí je všechny 🙂 na rozdíl ode mne, které skoro celá suma vždy zůstala….
Ahoj, musím se podělit o nějčerstvější zážitek. Byli jsme v kempu a já ráno prohodila, že bychom mohli koupit rohlíky. A mladší syn (4), že dojde. Tak jsme vysvětlili, kde je v kempu obchod a že má koupit 5 rohlíků. Za nějakou dobu se vrátil, že mají už jen 2. Tak jsme ho poslali zpět, ať vezme, co mají (měl přesně peníze). A za další chvilku přišel, že už i ty 2 paní prodala, tak nese 2, ale celozrnné (na víc mu nezbyly peníze, měl 15,-Kč), tak budeme mít každý půlku 🙂
Moc jsme ho pochválili a pochutnali si 🙂
Jinak ve městě byl starší syn (7) v obchodě na dohled od paneláku, sledovala jsem ho z balkonu.
Lenka
no když jsme bydleli na vesnici tak malej už v pěti chodil pro nákup na lístek jsem napsala a penězma došel…ale krám byl kousek a nemusel přecházet silnici…
takže se to podle mě odvíjí od místa kam člověk to dítě musí poslat….mšsto, vesnice….
nejčastěji jsem posílala pečivo …to i ted kluci chodí každý den nakupovat plus nutnost, jinak si nákupy dělám velké sama…
Vašík nakoupí cokoliv už i Míša ale ten je línej hledat a radší řekne když neví kde to je, že to nemaj 😀
U nás dcera byla poprvé na nákupu v šesti letech. Neposílám ji nijak často – jen třeba když jedeme na výlet, tak aby se taky podílela (ušetří čas), tak ráno dojde nakoupit. Prostě jí nadiktuju seznam – co je potřeba – řeším jen váhu, nikoliv množství – prostě aby se to vešlo do baťohu a nebylo to těžké. Ale tyhle otázky jsou fakt zavádějící – nejde ani o ten nákup samotný, ale určitě spíš o tu cestu do obchodu… Kšanda
Hodně asi taky záleží jak daleko je obchod.
My máme náš jediný ve vsi 900 metrů od domu, z toho půl cesty bez chodníku, takže asi dlouho samy děti chodit nebudou.
Škola a školka je ještě kousek za, a já přemýšlím, až budou jednou oba školáci, kdy je nechám jít sama do a ze školy, protože cesta fakt nic moc.
Připomněla jsi mi tím ale moje první nakupování.
Bydleli jsme na malé vsi a konzum byl hned vedle našeho domu, jen jsem přeběhla trávník, asi 20 metrů.
Takže nakupovat jsem chodila už ve školce, každý den se kupovalo to samé, větší nákupy dělala máma ve městě.
Kupovala jsem 5 rohlíků, 1/2 chleba a 1 mlíko + 1 nebo 2 věci co doma došlo. Taky si pamatuju, že jsem platila dvackou a ještě mi vrátili :-))).
A když už jsem chodila do školy,tak od druhé třídy, posílala mě máma autobusem nakupovat do města. A to jsem to tam skoro vůbec neznala, do školy jsem chodila do vedlejší vesnice. Musela jsem přejít jednu křižovatku, zastávka byla tak 200 metrů od domu. Autobus tenkrát ještě nestavěl na autobusáku, ale rovnou v centru města na náměstí, takže já vystoupila, obešla obchody na náměstí (hodně jsem jezdila do “mlíčňáku“ pro tvaroh) a pak zase na náměstí nastoupila a jela domů.
Jestli se považuje za nákup i zmrzlina u okýnka, tak to bylo hodně brzo. Jinak mi dcera občas chodí (cca od 8mi let) pro noviny a sobě pro tu zmrzku, ale jakmile je v cizím prostředí, tak odmítá…to tu zmrzlinu většinou radši oželí, než by si jí šla sama koupit. Na nákup taky odmítá sama jít – většinou využiju, když jsou u nás synovci a jdou společně, nebo jí posílám s kamarádkou. Většinou je pošlu pro 2-3 věci…Ne že bych nemohla dojít nakoupit sama, ale chci, aby se otrkala. No, zatím se moc nedaří 🙂