Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Co vás zaručeně rozesměje?
Smějete se rádi? A co vás dokáře rozesmát a dostat do dobré nálady?
Holky to je super,se tady taky směji. 🙂
ahojky,
v krátkosti, nejvíc a nejčastěji mě rozesměje syn:-))) je to moje zlatíčko.
Jinak v poslední době, ať už v práci či doma, toho k smíchu moc není:-(
Halino, tak to se povedlo 🙂 🙂
Tak když tu zazněly ty kravičky.
Situace: besídka školní družiny pro maminky ke Dni matek a děti se chystají zpívat první písničku, a ono zaznělo: Krávy, krávy, jak si vlastně povídáte…. Trošku jsme se jako pořadatelé osypali, ale maminky se vyloženě pobavily…
Jinak já se směju ráda a dost často.
Inori, tak to s krávou je fakt hodně podobný 🙂 🙂 🙂
Jinak jsi mi otevřela oči – já se taky dcery často ptám, jestli jí není špatně a ona mi odpovídá, že jenom přemýšlí…
Nemohla jsem uvěřit tomu, že se někdo u přemýšlení může tvářit jako když na něj leze střevní chřipka, ale asi je to normální 🙂
Marinado, western je suprovej 😀 To mi připomnělo hru mezi mojí mamkou a mojí neteří. Ty si zase hrály na pasení krav, oveček, koz atd. a malá na mamku tehdy zařvala něco ve smyslu Pojď sem, ty krávo … výrazy kolemjdoucích byly asi podobný 😀
Co mě rozesměje zaručeně? Nějaká komická situace v kruhu přátel. Obecně se nějak extra neřehtám, taky na první pohled působím jako bručoun. Kdo mě nezná, tak se ptá, jestli se mi neudělalo špatně, ale ve skutečnosti jen přemýšlím.
Směju se ráda a často. Teď o víkendu jsem se upřímně smála zážitkům s dcerou.
Hrála si v přeplněném rybníku, že jezdí na koni a trénovala “parkur“, pak “drezuru“ a já jí snaživě poradila, ať teď zkusí “western“ (což je chytání dobytka na koni, ale to jsem si ani neuvědomila). Dcera radostně špitla: “Tak jo, budeš můj dobytek“ a hned na to na mě z celých plic zařvala: “Tak přidej, dobytku!“ No výraz těch lidí kolem byl teda opravdu odpovídající 🙂
A pak druhá situace – v noci byla bouře, my pod stanem a dceři že se chce hrozně na velkou. Ven se jít opravdu nedalo + my s sebou ani neměly nic do deště. Tak musela jít do takové pidichodbičky venku před naším stanem s tím, že to pak uklidím…a jak tak tlačila, tak vedle ve stanu si nějaký chlap hrozně prdnul a ona zavolala na celý kemp: “To jsem ale nebyla já!“ 🙂
Zikminko,to je pěkné.:-)
někdy mě rozesměje uplná blbost, až se divím, jak je směšná 🙂
Směju se ráda, i když jsem se nejendou dozvěděla, že na první pohled působím jako nepřístupný bručoun…. ale prý když mě lidi poznají, pak jsem někdo úplně jinej, tak se s tím snažím poslední roky něco dělat…. no ale poslední půlrok (no jo… už to bude 6 měsíců!) mě rozesměje jedině můj Kubík 🙂 dokonce mi ségra minule nahrála video jak si hrajem s Kubou s naší labradoří slečnou a Kuba je tam doslova řehtací pytlík… tak jsme si říkala, že až mi zase bude nejhůř…. (třeba rozlepím fakturu od ČEZu 🙁 ) musím si to pustit a to prostě nejde se nesmát! A k mému poznání mám za ten půlrok i dost fotek, kde jsem já (což jsme nikdy neměla – radši jsme fotila) a navíc se na nich směju… s dětma to prostě jinak nejde a já jsem šťastná, že moje miminko patří mezi ty usměvavé!