Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
S dětmi pod stan? Ano-ne?
V okolí neznám nikoho kdo by jezdil pod stan. Jezdíte s dětmi
nebo máte radši “pohodlnější“ dovolenou?
A co jako děti, jezdili jste?
Diskuze týdne 31/2013
No, my s holkama jezdíme na “autovandr“.
Ano, sami, bezdětní jsme jezdili na skutečný vandr.
Nabalit vše do báglů (jednou jsme je vážili, můj měl na začátku 22 kg, choťův 26 kg), vyrazit hromadkou do bodu A, to už jsme měli vybraný bod B, kam jsme chtěli za týden dojít. Kam jsme došli večer (v podvečer), tam jsme stanovali.
S holkama takto cestujeme autem, stan máme v pohotovosti, ubytování řešíme až na místě – v kempech. Skoro vždy se na jednu dvě noci najde i volná chatka, když ne, máme stan.
No a v okolí pak projdeme památky a zajímavá místa.
Ale přiznávám, že pro mě už to není – nevyspím se ve stanu tak dobře, nesplasknou mi oteklé kotníky… Ale když to jinak nejde…
Synovec byl poprvé ve stanu asi v roce – druhá ségra (taky teta) ho vzala s kamarády na jeden folkový fesťák. Starali se o něj všichni. A on to zvládnul.
Petro, nemáme. A přijde mi šílené přepravovat stan, tři spacáky a karimatky, oblečení je do stanu taky potřeba víc, k tomu běžnou výbavu na týden. Až bude syn větší a ponese dospělácký batoh a tře ba svůj spacák s karimatkou, možná změním názor. 🙂
Nebo budu už tak stará, že se mi nebude chtít. 🙂
Ale zase vím, jak to bylo super, tak mu to stanování taky chci dopřát.
Danniello, také nemáte auto?
My s dětmi jezdíme vlastně jen pod stan. Každé z nich bylo poprvé pod stanem +- v roce (když nepočítám za pobytu v bříšku)..Loni jsme si už museli pořídit větší stan, to byla patálie vybrat, ten nejlehčí, ale největší v kategorii turistických stanů-abychom se tam v 5ti naskládali-dělají totiž jen pro 4 (a rodinný pro nás nehrozí), ale je o dost větší, než náš původní pro 3 os, připadá nám jako hrad a obstál hned při prvním stanování, které rovnou bylo jedno z nejnáročnějších, co jsme zažili.
Takový paradox, ke stanu je dobré auto, jinak je těch věcí prostě strašně moc. A to u nás nehrozí.
V mládí jsme spali pod širákem a měli jeden stan pro případ deště, tam jsme se pak nacpali a čekali, až přestane. Ale hodně jsme jezdili prostě jen se spacákem, popř. celtou a v případě nutnosti jsme našli nějakou stříšku. To byl pak člověk fakt flexibilní, mohl se sebrat a jít dál, pak na vhodném místě přespat.
To mi vždycky přišlo lepší než kemp, už třeba kvůli tomu WC a spoustě lidí.
Teď ale zase vybíráme místo, kde budou i jiné rodiny s dětmi, takže chatky.
My jezdíme docela často – nejmenší byl ve stanu s podsadou, když mu necelých bylo rok a půl, v jednom jsme spali (já s ním na jedné pidiposteli), často jsme využívali i menších chatiček. Posledních pár let jsme přesedlali na stan – na soutěžích je s ním lehčí manipulace a dá se spát téměř všude.
Loni jsme pořídili rodinný stan, letos ho chceme pořádně vyzkoušet, tak jsem moc zvědavá, jak dopadneme 😉
Jinak co se týká zimy, tak pokaždé přibalím čepice, rukavice i zimní ponožky, auto to uveze a v chladnu se můžou hodit.
My jsme byli s holkama párkrát, obě měly nejméně dva roky a všem se to líbí. Jen mně je vždycky k ránu zima, ale jinak si nikdo nestěžuje – holky mají prostě lepší spacáky :-). Když byl malé jen rok, využili jsme raději chatku, sice se v ní taky netopilo, ale bylo to jiné, z toho byla starší dcera úplně unešená :-).
Spaní pod stanem jsme s dcerou trénovaly “nanečisto“ pár dnů už dvoje prázdniny u známých na zahradě a tenhle víkned se chystáme poprvé do kempu, tak jsem zvědavá. Jako dítě jsem s rodičema trávila většinu prázdnin pod stanem a jako čerstvě dospělá jsem v tom pokračovala. Ale čím jsem starší, tím jsem háklivější na nedostatek soukromí a na společně sociální zařízení…
V okolí neznám nikoho kdo by jezdil pod stan. Jezdíte s dětmi
nebo máte radši “pohodlnější“ dovolenou?
A co jako děti, jezdili jste?
Diskuze týdne 31/2013