Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Umí lézt po stromech?
Už jsme tu na to párkrát v poslední době narazili, ale i tak se ptám – umí vaše děti lézt po stromech? Láká je to? A necháte je?
ano keď boli malé tak som ich i učil ako treba chodiť po stromoch a to preto aby nespadli keď budú liesť na strom je fakt stať sa môže čokolvek ale to by nesmeli sa ani pohnúť tak lepšie naučiť ako třpnuť čo keď náhodov vylezú na strom.učol som ich i loziť po skalách a rôznym športom aby neboli ako drevá a keď niečo budú skúšať tak aby sa im niečo nestalo len preto že otec bol lenivý ich niečo naučiť.veď deti treba učiť žiť a zvládať v živote čokolvek všetko o čo majú záujem a čo ich bavý veď sú to deti zvedavé nevedomé tak sa im treba venovať.
Malého to láká lozit po stromech, ale může jen se svolením, když ho “jistím“…naštěstí to není tak často 🙂
Jani, tak to je teda něco! brrrrrr….
byli jsme ve čtvrtek na výletě a cestou potkali tohle:
mě se při pohledu nahoru udělalo mdlo, ale Vašek chtěl mermomocí nahoru, no měl smůlu, nebylo jištění 😉
Nuninko, měla, jelikož jsem byla stejný zvíře jako oni, zhruba před rokem mi přišla sousedka říct, že mladej visí skoro na střeše – no vyšplhal po hromosvodu a pak po žebříku, co nadělám, jsou to zkrátka opice.
A když jim to zakážu, stejně tam polezou – zakázané ovoce přeci chutná nejvíc, že (přicházejí do věku, kdy většinou dělají opak mých “doporučení“) 😀
Jo a když jsem viděla, jak manžel šplhá po žebříku (takový to velký has. auto, který má na korbě oobr žebřík), ten se kinklá na všechny strany, tak to jsem teda zdrhala, abych to neviděla, fuj, se mi žaludek obracel naruby.
JanaK, to jsi měla odvahu jí tam pustit?
Mě příjde, že čím jsem starší, tím víc mě tyto věci děsí 🙂 A to jsem chodila na pouti právě na ty co si málokdo troufnul. 🙂
Je pravda, že od té doby mám strach na stromy lézt, ale na malý si troufnu. Tenkrát to bylo dost špatné. Jako děti jsme tomu nikdo nechtěli uvěřit a jestli si dobře pamatuji, strom pokácely.
Petro, Bára má sice postel taky vysokou – tuším ke dvou metrům, ale peřiny převlékám na zemi a vůbec jí tam nelezu, z okna mi taky šoufl není (bydlíme v přízemí), ale v dalších patrech už se se mnou houpá zem. Jednou jsem z donucení musela vylézt na strom, kde má babička přidělanou anténu. To, co by mi kdysi trvalo pár minut jsem zdolávala asi půl hodiny s neustálým pozorováním oblohy a cesta dolů mě ještě týden po tom strašila ve snech. Ani jsem nestudovala jak vysoko to bylo, páč se mi od té doby dělá špatně, jen na to koukám ze země 😀
A ještě k těm výškám, loni Bára byla na takovémhle kolotoči, já bych tam nevylezla ani za nic a ani jsem se nemohla koukat, jak se mi točila kebulka 😉
Ty visící nožky jsou její…
Jinak co si pamatuju, tak jako děti jsme udělali úkoly a šup ven, běhali jsme úplně všude a měli jsme štěstí, že kousek od nás začínal Hostivařský lesopark, kde se dalo pěkně řádit. Zrovna včera jsem tam byl s dětmi a zírala jsem, jak je to všechno změněné.
Teď koukám, kolik chyb jsem udělala, pardon.
Petro, na tu zažranou špínu stačí i koupaliště 😀
Byly jsme teď čtyři dny po sobě na koupáku a tak čisté jsem holky dlouho neměla 😀
Já jsem taky vyrůstala podobně a ráda na to vzpomínám. Přijde mi, že dnes spousta dětí nemá volnost vůbec. Pořád jen kroužky, návštěvy zoo, plavání atp.
Pár takových rodičů znám a někteří z nich se na ty naše “volnočasové aktivity“ dívají dost znechuceně a absolutně to nechápou.
(a to ještě o půlce neví)
Teď zrovna děti cosi potřebovali, tak si šly do kontejneru (na papíry) něco najít a mě to prostě přišlo srandovní, jak jim z kontejneru málem čučeli jen nohy – holčičky v sukýnkách a jak si pomáhaly a jak si poradily… Ale pro jistotu jsem se k nim nehlásila 😀
Ale už raději končím, ať mě tu nezrušíš registraci.:D
Pro jistotu dodávám, že moje děti chodí i do kroužků, nejstarší má samé jedničky a žádné zameškané hodiny, takže svědomí mám čisté 🙂
makinea
nuninko, to se nedivím, že jsi pak už nelezla, brrr…
makineo, mně se to právě líbí 😉 vyrůstala jsem tak nějak podobně – tehdy nové sídliště, pořád se tam dostavovalo, takže jsme prolízali různý výkopy, hráli si na hromadách panelů, dělali si bydlení v trubkách, sbírali barevný drátky a vyplítali si jima kola, z všelijakých desek jsme taky stavěli bunkry…
no a k té špíně – můžu tě ubezpečit, že u nás je to stejný 🙂 včera jsem byla s Majdou na preventivce, takže v úterý se povinně ráchala ve vaně dýl než obvykle (a to tam vydrží fakt dlouho), aby to trochu víc pustilo 🙂 Ale i tak, když dr. kontrolovala, jestli nemá plochý nohy, tak mi z toho nebylo dobře a hlásila jsem, že to je prostě neumytelný. Smála se, že bych se prý divila, co tam vídají a že je vidět, že je to zdravý dítě. Prý je na to ideální pobyt u moře 😉