Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak předcházíte žárlivosti sourozenců?
Co jste dělali a děláte pro to, aby na sebe vaše děti nežárlily?
Máte nějaké tipy pro ostatní, na co si určitě dát pozor, když do rodiny přibyde nový človíček?
keď boli synci malý tak na seba žiarlili jeden na druhého tak som to riešil jednoducho vždy i pri rozhovore som oslovil prvého raz jedného raz druhého vždy keď bolo niečo treba urobiť tak tiež raz jeden raz druhý a nezabudol podotknúť že teraz on ked minule to bol bráho pri nákupoch som vždy kupoval obom naraz ak to nešlo znova som nenápadne pripomenul že to bol minule brácho teraz on.nikdy som nezabudol objať dať pusu pochváliť oboch naraz proste nedal nožnosť poukazovať ja nie brácho ano.bolo to dosť pracné nezabudnúť to dodržať ale pomohlo to za čas si synci zvykli tak že žiarlenie prestalo.a moc ma potešilo keď som počul ich zozhovor a vňom ich slová veď ocko nás má oboch rovnako rád.Možno to na všetky deti neplatí ale na moje hej a som rád lebo podnes sú super bráchovia a super si vychádzajú.
u nás se spíš syn jakoby vracel do věku holek…se řvaním, ožužláváním věcí…atd.
naštěstí holky přijal dobře…myslím, že se mají navzájem rádi…
někdy si vyrazíme spolu sami, nebo jede jen s tatínkem…ale většinou se ptá, jestli holky pojedou taky…
a už se chová jako velký brácha 🙂 na hrišti zdůrazňuje – to jsou moje sestry a když si je někdo chce ze srandy vzít – tak nehrozí 😀
taky vysvětluju, že jsou holky malé, že to nechápou, že se to musí vše naučit a on, že je starší, tak ví, že se určité věci prostě nedělají…
jedna známá má teď úplně malé miminko a doma dvouletou dceru.Vyřešila to mimo povídání a účasti na ultrazvuku také tím,že holčička dostala svoje miminko.Úplně novou panenku a dneska jsou ty kopie úžasné,takže bylo zábavné si povídat na skype a vidět,že když kojí maminka brášku,tak vyhrnula malá tričko a dala napít svému miminku.Přijde mi to jako dobrý nápad.Já to nějak řešit nemusela z důvodu vetšího věkového rozdílu,ale i tak jsem se snažila věnovat čas kdy jsme byly jen já a dcera,bez malého.to spíš on je žárlivec,když má pocit,že si moc povídáme jen my dvě atd.ale už to musí pobrat svým pětiletým rozumem.
Tak neřekla bych, že nějak řeším. Ani bych neřekla, že na sebe vyloženě žárlí, mladší na starší asi vůbec a starší se mě zrovna nedávno ptala, proč když se štípou kačata, tak kachna klovne obě a když se perou ony, tak vynadám jen jí :-). Tak jsem jí vysvětlovala, že některé věci, které ona už dávno ví a umí ještě ta mladší neumí a neví, jak se dělají a proto, že se na ní za to nezlobím, kdežto na starší ano, protože když je dělá, tak ví, že nejsou správné. Vypadalo to, že to pochopila :-).
Jinak bych řekla, že se mají rády, spíš se šidí, když s nimi jsme, pokud jsou někde samy, opravdu si vyjdou vstříc a nedohadují se. Dost často jim taky říkám, co s tím já mám dělat, ať si to vyřeší mezi sebou.
Rad je na to fůra, i knížek, jak pro ty starší sourozence, tak pro rodiče. Ale univerzální rada neexistuje. Každé dítě to bere úplně jinak. Já negativní zkušenost nemám (a to své děti neustále řeším a pozoruju), ale opravdu jsem žádnou žárlivost nezaznamenala. Jsou o dva roky, starší syn se na sestřičku hrozně těšil a od první chvíle ji miloval. Ona má teď 3,5 roku a mají se pořád rádi, hrají si spolu hodiny pěkně. Rvačky a šarvátky samozřejmě jsou, ale vždy je to nějaká neshoda při hře. Třeba dnes k večeru byli už hodně unavení zvenku a oba plakali nad společnou stavbou Lega – každý chtěl jinou střechu 🙂 No, říkám si, kéž by jim ten hezký vztah vydržel, ale kdoví, co bude za pár let…Jinak z okolí znám hrůzostrašné historky o sourozenecké nenávisti, kdy třeba ty děti nemůžou nechat o samotě v jednom pokoji, aby starší miminku nějak schválně neublížil atd. Kdyby to šlo nějak do extrémů, vyhledala bych psychologa. Ale jinak stačí klid a hlavně rovný přístup (i když to úplně nejde), ale nenadržovat, nesrovnávat, nepředpokládat, že něco zavinil ten starší, ten zlobivější atd.