Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Prosím poraďte!!! Jak odnaučit dítě cucat palec?
Dobrý den.
Už si nevím skutečně vůbec rady a proto zkouším vás, jestli mi nedokážete poradit. Mám čtyřletou holčičku, která si pořád a pořád a pořád cucá palec. Zkoušeli jsme naprosto všechno. Ale naprosto. Prosby, vysvětlování, pozitivní motivaci, dokonce i proutek, neustále jí ten palec tahám z pusy. Bože, kolikrát jí řeknu denně, aby ten palec vytáhla. Před spaním tam prostě pořád je i v noci tam míří, když se jenom zavrtí. Co mám dělat. Vysloveně mlátit ji přece nemůžu.
Už začínám být zoufalá. Malá má předkus a už dva roky je na mně zubařka div ne vzteklá, ale prostě už dva roky s tím den co den bojuju. A nejen já. I učitelky ve školce, i prodavačky v obchoďáku jí na to upozorňují, prarodiče, tedy, lidi ze vsi… Pořád a pořád si cucá palec!
Když byla miminko, tak dudlík nechtěla a když jsem jí ho nutila silou, tak zvracela. Necháte takhle malé dítě třeba 6x za den zvracet, nebo toho necháte? Poté jsem to vzdala a to byla asi chyba. Zkoušeli jsme i přejít na dudlík, ale ona si ho vezme spíš jako hračku a když usíná, tak stejně letí pryč a v puse je palec. Bože, co s ní mám dělat?
Totiž: Snad to pomůže a pokud ne… Píšu to moc zrychla. XD
Dobře. Pokusíme se. Snad to nepomůže, tak už zbývá opravdu jenom dětský psycholog. Snad to nějak zvládneme bez toho, protože malá má předkus a něco se s tím udělat musí.
Děkuji všem, kdo se mi snažili poradit a děkuji za jejich přístup. 🙂
Lien, vy musíte být příšerná osoba. Jsem velmi ráda, že vás osobně neznám. S dalším útokem se neobtěžujte. Nepřečtu si jej totiž.
Příjemný den. 🙂
Moje dcera si taky cucala palec skoro do čtyř let. Vím, jak jsou nepříjemné chytré řeči okolí.
Já jsem ji taky kolikrát okřikla, nikam to nevedlo.
Ostatní metody mi přišly moc drsné – pepř apod.
Dcera taky měla na palci mozol a obrovský.
U nás zafungovala, že jsem se na to já zkusila povznést a řešit to jen návrhem, domluvou.
Žádné přísliby odměn, žádné výhružky.
Ostatně mě to nepřišlo zas tak strašné, nejvíc mi to bylo nepříjemné v tom smyslu, že jsem si před okolím připadala jako neschopná máma, když dítě neumím odnaučit cucat palec, když riskuju zdravý vývoj zubů atp.
Jenže prostě s tím nejde nic dělat. Sama jsi to zkusila, tak to víš.
Zkusila jsem dceru nechat na pokoji, aby se zklidnila od mých řečí a pak jsem jí navrhla, že co kdyby si palec cucala jen doma. Celkem to šlo samo. Další krok byl, že si cucala palec jen při usínání. To už mi nepřišlo tak hrozné, protože ona ho hned po usnutí vytahovala a nemyslím, že nějakých pět minut cucání může zničit chrup.
Nakonec to nějak odeznělo samo, mozol zmizel, spodní zuby má trochu křivé, ale to já mám taky a ostatní děti taky, takže to tím není.
Jinak si ani tak nemyslím, že v tuto chvíli je to v prvé řadě potřeba uklidňování, ale zlozvyk.
Pokud nějak odnaučovat chcete, zkusila bych se s ní domluvit na postupném přestávání. Přestat z ničeho nic cucat palec je asi dost razantní – možná nemožný úkol. Co se zkusit domluvit, že např. bez cucání palce dojde do obchodu, pak si doma pocucá atp. a časem prodlužovat.
Jinak souhlasím v tom, že základ je vykašlat se na ostatní – strašně se ti uleví. A věřit, že tvoje dítě to zvládne, jakmile bude moct.
Příp. je možné zkusit i nějakou alternativní medicínu, např. homeopatii.
makinea
Souhlasím s ostatníma v tom, že tím, jak s tím zlozvykem (dost nešťastně) bojuješ, ho vlastně jen posiluješ. Zkus tu energii napřáhnout opačným směrem a zaměřit se na víc situace, kdy malá palec necucá. Možná se budeš divit, co jich je, a časem navíc zjistíš, že jich přibývá.
Prostě bych si zkusila zakázat jakkoli cucání palce komentovat, hodnotit a sledovat. Vůbec o tom nemluv nebo aspoň ne před dcerou, jestli ti to jinak nedá. Nevytahuj jí ani palec z pusy, prostě si toho zkus nevšímat. Ono to nevymizí jako mávnutím kouzelného proutku, zvlášť když je na to zvyklá už 4 roky, ale postupně se to vytratí, když se tomu nebude věnovat pozornost. Ono to i to okolí přestane tolik komentovat, když v těch diskuzích nebude v tobě nacházet dobrého partnera.
Víc než na dceru se zkus zaměřit v tomto na sebe, sleduj, kdy máš největší tendenci zasahovat, hlídej sama sebe, abys na cucání palce nijak nereagovala.
Popřemýšlej i o tom, proč ti to přesně vadí. No a když budeš mít zase pocit, že prostě musíš nějak zasáhnout, zkus se nejdřív třeba zeptat, jestli ji máš ráda, i když si ten palec cucá 😉 uvidíš, že to pak půjde snáz. Dej tomu třeba týden a pak si ten “pokus“ sama pro sebe vyhodnoť a rozhodni se, jestli stojí za to pokračovat takto. V nejhorším případě přijdeš o 7 dní systematického vytahování palce z pusy. To stojí za pokus, ne?
Anonymní, to záleží co chcete slyšet, jestli potřebujete slyšet, že je vaše malá hrozná a strašná, že jí máte ty palce uříznout, protože to jí určitě cucat palec odnaučí, tak se jděte zeptat jinam. Tady se asi většina snaží poradit tak, aby se malé ulevilo.
Nebo si založte tolik omílaný plačkoutek a tam vám pak budou chodit jen reakce. Ježíš to je hrozný, já tě chápu a rozumím ti, ale nevím co s tím, už jsi opravdu zkusila všechno. Jen malé to asi moc nepomůže, ale o to vám asi ve skutečnosti moc nejde. Vy spíš potřebujete, aby byla spokojená doktorka a prodavačkym, než vaše vlastní dítě?!?
Bože, já se půjdu zeptat jinam. Já zapomněla, kde to vlastně tady jsem.
Asi taky přidám nechtěný názor.
Včera jsme byli na návštěvě u kamarádky, jejímu synovi bylo 5 let. Odmala je šikovný, brzy krásně mluvil, dudlík nechtěl, dávil se, já jí říkala, ať mu ho necpe. Ona na to, že jí to doporučila dětská doktorka, že se líp odnaučuje od dudlíku než od palce.
Pak si oblíbil plyšovou krysu, pořád jí tahal v ruce, museli jich koupit několik, aby všude byla po ruce. Jenže on se s ní nejen mazlil, ale cucal jí čumák spolu se svým palcem.
Na 18 měsíční prohlídce si doktorka všimla, že má na palci obrovský mozol a ať ho cucání palce (spolu s krysou) odnaučí.
A od té doby do něj hučí, nadává mu, palec mu maže vším možným. Zubařka jí taky pořád říká, že má malý předkus a ať ho to odnaučí, dokud má první zoubky.
Když mi to včera vyprávěla, ježily se mi vlasy na hlavě. Jo je to divný, když takový velký kluk si hraje s ostatníma dětma a pořád má palec v puse, ale podle mě je to na návštěvu psychologa.
To jsem jí tedy neřekla, protože o můj názor nestála, ale já si myslím, že u něj je problém v tom, že se jim narodil jako usmíření vztahu, stejně po porodu se jim manželství rozpadlo, ona začala hned po šestinedělí pracovat, od miminka ho vlastně vychovávají a hlídají na střídačku obě babičky, její kamarádka a švagrová a v tom je podle mě zakopaný pes.
Ale jak říkám, ona se na názor neptala, vy ano.
Určitě bych na to alespoň neupozorňovala, já řešila u dcery věčně prsty v nose, čím víc jí všichni říkali, že se to nedělá, tím to bylo horší. Teď si tak jednou za měsíc prst strčí, děláme, že to nevidíme, nekomentujeme a je klid.
Hanzlíci: NEMŮŽE MÍT NĚJAKÝ PROBLÉM?
To má sakra problém, když jí matka nenechá ani nadechnout, aniž by jí nepřipoměla, že si má cucat palec :-P.
Anonymní, nedivím se, že tuto radu neberete v potaz. Ono by to totiž mohlo pomoci a pak by jste musela hledat jiný způsob, jak dceru ponižovat.
Zkuste si po sobě přečíst co píšete, už jste zkusila veškerý nátlak, psychický, fyzický, dokonce i metody, za které by někde vůbec nebylo těžké dítě odebrat a pořád nic nepomáhá (nebo snad je to ještě horší?) a malá se chudák snaží seč může a pořád nic. Možná by člověka mohlo trknout, že tudy asi tedy cesta nevede.
Zkuste tedy opak, nechte jí být, nekomentujte to, zkuste se zbavit pocitu, že je to “špatně“ a sahejte na ní jinak, než v trestu. Asi to bude chtít čas, ale rozhodně se jí uleví. V podstatě i vám, když to necháte plavat.
Je to asi zvyk. Stačí aby se zamyslela a snad i podvědomě tam ten palec míří. Kolikrát jí hlídám celý den a jakmile to vidím, tak ji chytím za ruku. Pepř nepomáhá, ocet nepomáhá, slibování kde čeho nepomáhá. Prostě naprosto dokonale nic. Ona okamžitě říká: Já už ten palec necucám. Už ho necucám. Ale za deset minut? Na chvíli se otočím zády a už tam ten palec je. Jenom se na něco zadívá. Nevím, co s tím.
Dobrý den, úvodem tedy musím říct, že postojů Lien si já osobně dost vážím, protože mi velmi otevírají oči. Ale k věci. Když ten váš problém pojmete úplně od začátku – dudlík se dává pro to, abyste malinké dítě uklidnila, když to nezvládne samotná náruč. Když nechce dudlík, uklidňuje se tedy palcem. Spíš asi zkuste najít příčinu. Proč se musí čtyřleté dítě stále uklidňovat? Nemůže mít nějaký problém, i když třeba není hned vidět? (čímž se ale dostávám k doporučení Vámi neoblíbené Lien). Nebo to dělá jen ze zvyku? Já takhle staré dítě nemám, ani zprostředkovanou tuhle zkušenost, tak jen hádám, ale na posouzení jste tu vy sama. Co dělá, když jí třeba zaměstnáte obě ruce nějakou aktivitou? Nebo když jí prostě nějak zaměstnáte, zabavíte? Nebo se zabavuje sama?
No, tak od vás jsem doufala, že odpověď nedostanu, protože vaše postoje bohužel znám. Takže tento názor neberu v potaz, Lien. Snad mi někdo skutečně poradí.
No to je síla :-(.
Můžu doporučit jediné, nechte jí na pokoji, tohle, co děláte je hnus, ani se nedivím, že si pak cucá palec, spíš se divím, že nedělá mnohem horší věci.
Moje rada, jděte k psychologovi, ať s vámi zapracuje na nechání svobodě ostatním lidem, a až to VY zvládnete, malou to určitě přejde.
A nedá mi to ještě, vy jste rodič a mátě své dítě chránit, kdyby moje dítě buzerovala prodavačka a cizí lidi bůhví kde, že něco má, nebo nemá dělat, tak bych s nima velmi rychle vyběhla. Vy jste s nimi protí ní. Trošku soucitu by nezaškodilo.