Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zakazujete? Co?
Používáte zákazy jako výchovný prostředek?
Jaké zákazy jsou u vás nejčastější a proč (za jaké “přestupky“)?
Tak já bohužel zákazy používám a taky dodržuji.Závidím Vám všem,kterým dostatečně zabírá domlouvání a vysvětlování 😉 Ale snad to někdy pochopí,co je výhodnější ……. :-d
Zcela výjimečně. Synovi televizi. Když provede něco opravdu “škaredého“. Už se to dlouho nestalo a bylo to vždy za ubližování mladší sestře (která ho sice provokuje, ale přesto musí odolávat).
Danniello, to je ono – že většinou ten trest je ve finále větší pro rodiče:-).
Daniello, víš, že už ani nevím. Ale opravdu to bylo na celé prázdniny. Pamatuji si, že nejvíce jsem obrečela to, že jsem nesměla jít ani k babičce. 🙁
Kšando, já si myslím, že jsou situace, kdy zákaz ve správnou chvíli a dobře formulovaný má svůj smysl. Ale stejně se jim spíš vyhýbám.
Např. bych nepoužívala zákaz chození ven, protože vím, že by to pak bylo k nevydržení se synovou energií a konfliktní situace by jen přibyly.
Telku nebo počítač reguluju časově, takže je jasné, že to vždycky nepovolím, někdy je to opravdu v návaznosti na aktuální chování. Ale to zase beru tak, že když má syn špatnou náladu, dělá blbiny, pak se to telkou nebo počítačem jen zhorší.
Mně se třeba fakt nelíbí zákaz něčeho na celé prázdniny, za nějaký velký průšvih, který provedlo dítě záměrně, si týden bez telky apod. dovedu představit.
Ale nevím, jestli bych se stejně nenechala ukecat, takže to raději ani nezkouším. 🙂
Daniello, ona to Petra specifikovala – že se to týká právě těch “zarachů“… Mně přijde tragické – a vidím to dost často – když trest je např. nepůjdeš na PC – a hned jak přijdou s dětmi domu, tak je dítě na PC (neb je to pro rodiče nejjednodušší). Já se snažím aby trest vždy vycházel z toho co provedou – což je např. i ten můj zmiňovaný zákaz kola a chození ven (samotná) – sedla na kolo a ujela… Taky jsem tenkrát z toho trestu nadšená nebyla a bylo to pro mě opravdu mnohem náročnější neb jsem musela celý týden zabavovat malou já, což teď je trošku problém – malému jsou tři roky a dceři 7, takže najít nějakou činnost u které by se vyblbli oni bylo fakt složité. I jen nákup se o hod. protáhl neb jsme museli jít pěšky všichni… Nicméně, předcházely tomu dost velké spory, kdy si dcera 14 dní dělala opravdu co chtěla, vyplazovala na nás jazyk… no, prostě se chovala vážně jak “spratek“ – bylo to neúnosné. Malá nečekala, že bych něco takového mohla udělat a tak to pro ni byl opravdu trest a zatím stačí jednou, dvakrát zopakovat a raději poslechne. A ještě jsem chtěla připsat, že jsem jí ten trest vysvětlila tak, že jí nemůžu věřit, když si dělá co chce, takže se nemůže sama “pohybovat“ po venku, že by ji mohlo přejet auto… prostě jsem to postavila tak, že když ona se bude chovat jak malá, tak já se k ní budu taky tak chovat – tzn. nebude moci sama ven… Kšanda
Omlouvám se, ten poslední anonym jsem já. 🙂
Nuninko, a můžu se zeptat, za co takový šílený zákaz? Moc si nedovedu představit, co by se muselo stát, abych přistoupila k něčemu podobnému.
Jinak tohle je široké a dost složité téma, “neubližuj kamarádům“ nepokládám za zákaz, taky mi nepřijde nic špatného na tom, když řeknu “teď jdeme kolem silnice, tak tím balónem chvíli neházej“.
Zákaz něčeho za to, že syn něco provedl, nepoužívám, o tom se snažím spíš mluvit.
Ale ve chvíli, kdy něco fakt přehání, řeknu “nedělej to, není to hezké“ nebo tak.
Ale to mi pořád nepřijde jako zákaz.
Dlouhodobé zákazy vůbec, neznám to ani z vlastní zkušenosti a přijde mi to hodně drsné.
Já sama nenávidím zákazy a tak se jen snažím nepoužívat. Co mě drtí, vždycky když slyším od některých rodičů/prarodičů “neběhej, neskákej, nekřič, nezlob,…“ Snažím se pozitivně motivovat, neříkat “to nedělej“, ale “co kdybys šel dělat tohle“? Dát mu směr, který v tu chvíli třeba zrovna nemá.
A pak se místo zákazů snažím vysvětlovat. “To se nedělá, protože…“ (rozbíjení hraček, ubližování ostatním…)
Ale zpravidla to dělávám dřív, než to nastane. Vkládám do syna postupně nějaká pravidla žití, co se může a co ne, jak se má kde chovat (v blízkosti silnice, v obchodě,…).
Pokud to nejde jinak, tak u nás jsou zákazy. Není uklizený pokoj, nejdete se dívat na televizi, nepijete, neboude mňamka.
Jako dítě si pamatuji, že nejčastější zákaz byl na televizi. A jednou jsem měla zaracha na CELÉ letní prázdniny na venek. Nesměla jsem ani na koupaliště. Jediné co jsem, mohla, bylo vynášení smetí a jedno kolečko kolem baráku se psy.