Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Novinky od Piškotky 🙂
Tak jsem po dlouhé době tady a jdu se trochu pochlubit, jak se mám 🙂 Beztak mě většina znáte jen kvůli nekonečným starostem s ušními záněty mojí Sárinky nebo jako věčného diskutéra o zdravé výživě.
Chyběli jste mi 🙂 Občas nakouknu, ale málokdy jsem se dostala k nějakému většímu psaní, tak bych to chtěla napravit, protože právě nastala nejvhodnější doba 😉
Moc dlouhý čas jsem strávila sama…bez lásky ve vztahu. Nějak nezbýval čas na seznamování nebo nebyla chuť ani energie….Ale věřím, že nic není náhoda a tohle období jsem si měla prožít. Potkala jsem teď lásku, v jakou bych nikdy nedoufala.
Kdo si pamatuje můj příběh z dětství, kdy jsem psala, že jsem ho strávila v dětském domově, tak bude trochu více v obraze. Ale o lásce jsem tehdy nepsala 🙂 Bylo mi asi 15 a “ON“ se objevil zčistajasna, když přijeli jako brigádníci
opravovat střechu základky ve městě, kde jsem žila. Už tehdy to mezi námi jiskřilo 🙂 Ale z nějakých zvláštních důvodů nám to tehdy nevyšlo. Já mladičká, nezralá puberťačka, sotva schopná pobrat ten svůj život v domově, jsem prostě na nějaký vážnější vztah neměla ani pomyšlení. Jeho to tehdy strašně mrzelo… Protože ty city byly oboustranné…Psali jsme si několik let aspoň dopisy. Dodnes je má schované 🙂 Už jsem měla tu čest si je znovu po letech přečíst 🙂 Čas plynul a my měli každý své životy. On žil dlouhodobě s holčinou, která hodně cestovala a časem se jejich vztah rozpadl. Takže stále svobodný 🙂 Asi před rokem a půl mi napsal na Facebook, jestli se s ním chci vidět…že často jezdí k nám do Nového Jičína za sportem atd. Nedokážu říct proč jsem ho ignorovala. Nevím…Byl z toho smutný. Ale letos v dubnu jsem byla s kamarádkou v ZOO a ona dala večer naše fotečky z výletu na Facebook a on tam opět zanechal příspěvek… (dodnes nevím, jestli mám kámošce nadávat nebo děkovat ;-)) a tak jsme se nějak dali do řeči a on mi opět nabídl setkání. Já nedokážu říct, proč jsem se tomu setkání tak vyhýbala, ale asi jsem cítila, že by mi hodně změnilo život. Můj starý zajetý život, který měl své výhody, ale i prázdnotu a smutek, na které jsem už byla jaksi zvyklá…. David se mi vždycky líbil, a já jemu taky, ale i když se to ode mě bude zdát dětinské nebo hloupé, bála jsem se jít do vztahu, když ten můj předešlý byl takový komplikovaný a pak je tu Sárinka. Prostě trpím podivným komplexem, že už mám dítě s jiným, přestože vím, že je to naprosto normální a jsem za malou strašně ráda. Snad mě některá z vás aspoň trochu pochopí. Ale zpátky k němu. Tak jsme se začátkem května setkali a já si po tom setkání řekla: OK tak teď zase každý po svých…ale OMYL. Ta jiskra kdesi uvnitř za celá ta léta ještě nevyhasla a přeskočila znovu!! A znovu oboustranně!! On mi po tom setkání nepřestával psát a já jsem se zase přistihla, že nezvykle často pozoruji mobil…. Bylo to silnější než já 🙂 Říkám si, že to snad ani není možné – takový osud, ale teprve teď mi do sebe všechno zapadá. Měla jsem kolem sebe občas nějakého nápadníka, ale za celých 7 let jsem si nikoho nedokázala pustit k srdci, protože to nějak nešlo. Teď už nejspíš vím proč 🙂 Protože je tu on, a je to zvláštní, jak někdy osud karty zamíchá, ale museli jsme si na sebe počkat neuvěřitelných 20 let, abychom spolu mohli být, každý se svými zkušenostmi a hlavou srovnanou 🙂 Takže prožívám lásku, která nám kdysi nebyla dána a je to o to krásnější 🙂 Ještě perlička: před rokem jsem měla kupovat byt, bylo to komplikované a tak jsem se byla zeptat kartářky (po přemlouvání mé kamarádky, abych s ní šla), jestli ten byt mám vzít. Dodnes si pamatuju, co řekla: “Byt je čistý, žádný podvod tam nehrozí, takže jak chcete, ale já Vám říkám, že do roka je tu láska a Vy se budete zase stěhovat“…. No, tak daleko sice ještě nejsme, ale jsem v šoku, jak celý popis sedí. Kluk z okolní vesnice, který žije v domě, pak to, že nemám odmítat žádné pozvání či setkání a spoustu dalších podobností…. Vidíte, a já to takhle celé protahuju 🙂
Takže jsem vám to holky chtěla říct. Popravdě jsem to už nečekala. Stále se mě někdo vyptával, proč jsem sama a jestli už někdo přišel…a mě už to nebavilo. Člověk už měl z toho takový špatný pocit, každý se ptá a já nemám co říct. Řekla jsem si, že se na všechno vykašlu, a chtěla se začít věnovat hlavně sama sobě. Moc mě bavily přednášky Feng Shui, dále tradiční čínská medicína a EFT, na které jsem chodila moc ráda. Všechno je asi v hlavě 🙂 Na nějaký vztah jsem ani nepomýšlela. Ale že přijde takhle nečekaně, tak rychle a v takové intenzitě, a ještě s někým, koho jsem kdysi měla strašně ráda a on mě….takový závěr bych si opravdu nedokázala ani v té nejbujnější fantazii vysnít 🙂 Takže jsem nakonec hodně šťastná, Sárinka si myslím dobře zvyká, i když mám co dělat, abych se věnovala oběma přinejmenším stejně 😉 Je to opravdu těžké, spojit dva naprosto odlišné životy, jestli mi rozumíte…. Měla jsem a mám spoustu přátel, za kterýma jezdím a oni za mnou, ten můj život, i když byl dlouho bez vztahu, byl na druhé straně plný svobody a možností, jak se svým časem naložit, a najednou vám to někdo takhle “hodně příjemně“ nabourá… ale já věřím, že to všechno má svůj smysl a těším se na budoucnost. Jinak Sára dokončila 1.třídu se samýma jedničkama a mám z ní velkou radost. Takže tolik od Piškotky 😉