Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak zvládly-zvládají muži těhotenství a porod?
Asi není třeba více rozepisovat 🙂
Jak se muži vyrovnávají s těhotenstvím? Víte to? A jak zvládají porod?
Jsou vám v těchto situacích oporou nebo spíše “překáží“.(nemyslím to ve špatném smyslu)
Zuzi, dokonalé : -)
Anonymní, napíšeš vice?
zuzino dokonalý to těhotný manžel 😀
Zvládnul to dobře 🙂
u první dcery přišel k hotovému a jen se těsně po porodu kochal,u syna byl se mnou celou dobu a dlouho po porodu se na mě hodně dlouho zvláštně díval,jako bych dostala další tvář,kterou do té doby neznal.
o děti se pomáhal starat od malička,kromě kojení 😀
jo a v těhu jsem byla abnormálně ,,žravá“,takže se se mnou rád dělil o jídlo a když jsem dostala před osmou hodinou večer chuť na hermelínový salát,tak než aby mě poslouchal,tak raději sednul do auta a dojel mi ho koupit 😀
“anonyme“, kdy potom? nenapínat 😉
Tak u nás tatínek hodně pomáhal při obou těhu, protože nevolnosti byly nejenom ráno a nejenom první tři měsíce…u porodů byl u obou, bez něho si to ani nedovedu představit, hodně mě při tom podpořil…teď je u nás aktuální situace opět zvracení snad od rána do večera, domácnost trochu zanedbávám, tatínek opět hodně pomáhá, i když tohle třetí těhu je pro nás překvapením 🙂 ale o tom až potom 🙂
Lien , já myslela, když je těhotná a rodí žena.
tak u prvního dítka nebyla možnost otce u porodu, ale zvládl to dobře zapít. a u druhého tatínek v těhotenství přibíral víc než já, občas zvracel (já ne) a byl i abnormálně unaven a měl až hysterický strach z porodu (a to nepil, prostě byl “těhotnej“). a z porodního sálu zbaběle utekl, když si uvědomil, že to fakt bude císař:-))
Myslím, že to zvládl dobře. První těhotenství bylo bez problémů, nejdřív nechtěl jít k porodu, asi dva měsíce před porodem (díky předporodnímu kurzu, kde proběhla lekce pro tatínky) se rozhodl, že půjde. A byl rád. Druhé těhotenství bylo dost komplikované, od 24tt jsem byla v nemocnici, s dvouletým synem to doma zvládali dobře, k porodu jít nemohl, měla jsem vcestnou placentu a byl to komplikovaný císař a moře krve. Dceru viděl hned v ten den, kdy se narodila, narozdíl ode mě, já až 4 dny po porodu… Dávali mě dohromady na JIP. Péči o děti zvládá výborně od narození, nemusím mít strach je nechat samotné. Teda teď už určitě ne, ale i jako miminka-přebaloval, koupal, uspával.
manžel prožíval těhu “mé“(to pro upřesnění díky předešlému komentáři lien 😀 ) se mnou asi jako většina chlapů…staral se o těhotnou manželku a v rodině fungoval za dva, a nechala jsem se opečovávat….
no a po porodu řekl že by si to rád dal ještě jednou že to pro něho byl hezký zážitek…..ale to ani náhodou….
stejně tak mi byl neskutečnou oporou když nám z porodního sálu odvezli Honzíka do Motola…nevím jak bych to zvládla být tam sama….
u nás zatím byly těhotné vždycky ženy, takže nedokážu odpovědět 😛
Tak u nás jsme ani jeden těhotenství nijak zvlášť neprožívali. Porod byl pro mého muže jistě náročný v obou případech – po prvním porodu usnul ještě na sále a ten druhý si užil také, to už víte 😀 Každopádně hlavně porod obecně prožíváme já i muž stále – jak se zajímám o to, jak to funguje v našich porodkách a “obtěžuji“ okolí osvětou, tak to ode mne přebral a je fakt, že na chlapa je luxusně nadstandardně vybaven informacemi a to téma ho celkem baví, rád si přečte nové články, studie apod.