Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dáváte dětem dárky jen tak?
Kupujete dětem dárky “jen tak“ – pro radost bez nějaké speciální příležitosti? Nebo má všechno svůj důvod (oslavy, odměny…)?
Ano, dávám. Syna ale musíme krotit. Nejraději by kupoval novou hračku dvakrát do měsíce. Tak teď netrpělivě očekává svátek, už od půlky května se mě každý den ptá, kolik dní zbývá do svátku. Bude ho mít 16.6. – Zbyněk, má vyhlédnuté Lego. Dcera má tři roky a udělají jí radost nové kalhotky, sponky apod.(prostě ženská :-), na ty hračky není tak zatížená jako kluk, zatím.
Ano, kupuji dárky své dceři i mimo klasické oslavy. A řekla bych, že i celkem často. 🙂
Stárnu! Tak ten Anonym z posledního příspěvku jsem já. Vídím, že už jsem tady dlouho nebyl a pozapomněl jsem, že slušný člověk se vždy představí, v tomto případě přihlásí 🙂
Tak promiňte, příště se polepším 😉
Já bych Petro tyto drobnosti možná ani nenazýval dárky, spíš pozornosti z lásky, nebo poděkováním za to, že ten druhý je a že je takový, jaký je. A takovou pozorností nemusí být hned koupená věc, ale třeba “jen“ úsměv, pochvala, pohlazení, vlídné slovo.
A má to dvojí efekt. Nejenže tím děti potěšíme, ale jakmile i ony zjistí, jakou radost jim můžou takovéto pozornosti dělat, začnou je používat taky. A pak se s dětmi krásně žije, když přijdete domů a dcera se na vás jen tak usměje, nebo někdy prohodí něco lichotivého na vaši adresu, případně vás i pochválí. Navíc výhoda takovýchto “dárečků“ pro děti je i v tom, že je mohou nakupovat a rozdávat docela zadarmo 🙂
občas nějakou drobnost
Jak píše zuzina,
záleží, co kdo považuje za dárek.
Třeba minulý týden měla Lucy narozky a já ten den byla zrovna na školení, nafasovala jsem tam nějaké reklamní předměty a tak jsem dětem přivezla každému malého plyšového bobra.
Lůca úplně hotová, že to je nejkrásnější dárek a všude o tom mluvila a spala s ním 🙂
Většinou když někam jedu, přivezu jim nějakou drobnost, buď mlsku nebo když vidím někde něco za dobrou cenu, nebo hodně zajímavýho, tak to koupím.
Ale jinak na zahrnování blbinama máme babičky.
Dávám dětem dárečky často.i když těch penízek je málo,miluju tu dětskou radost.Často si třeba koupím něco v akci,že to schovám třeba k narozkám nebo k vánocům,naposledy to byla zpívající Barbie zlevněná z 899,- na 399,- no a jak to dopadlo,dala jsem jí Madle teď když byla nemocná…
vše se odvíjí od dané příležitosti…drobnosti kupuji i mimo…a pokud nutně potřebují danou věc, tak ji i koupím …..ráda dělám radost i mimo pokud to trochu jen jde, ale zase to má své hranice….
jinak my třeba k svátku a narozeninám až zas tak velké dárky nedáváme…nějak nechci aby to i bylo pravidlem, záleží jak co v tu chvíli potřebují….
zrovna v týdnu se koupilo kolo na rampy, jezdí jeden kluk druhý chce s ním a vše je daleko, tak by si to neužil …
Z mého pohledu záleží co si pod pojmem dárky představuješ :-)takové ty ,,vysněné“ dostávají k příležitosti-narozeniny,vánoce.takové menší, pro radost dostávají spontánně a bývá to spíš radost pro mě,protože mě něco v obchodě napadne nebo se mi zalíbí nebo si vzpomenu,že o tom mluvili a tak jim to koupím a máme radost všichni 😀
A moje děti za takový dárek pokládají i to ,když jdeme třeba všichni do kina nebo na palačinky nebo pohár do restaurace,protože se doma všichni scházíme spíš jen vyjímečně a není to automatické,že každou sobotu se jede na bazén nebo výlet apod.jo a třeba sladkosti hledají hned když dojdu z obchodu ,,mámí co jsi koupila dobrého?“
sem tam, nějaké kinder vajíčko, tričko, spíše drobnosti, křížovky, časopis a tak….