Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Znalosti × dovednosti - co je důležitější?
Už jsme na tohle téma tak trochu narazili v Kšandiné diskuzi o inteligenci, ale ráda bych tomu věnovala samostatnou diskuzi – co je podle vás důležitější pro život:
a) znalosti a vědomosti – tedy, co všechno člověk ví a zná, informace, údaje, všeobecný přehled…
b) dovednosti – tedy, co všechno člověk umí a dokáže, praktické věci, různé pracovní úkony, manuální zručnost…
Jasně, že ideální je kombinace obojího, ale možnost c) tu prostě tentokrát není . Představte si, že dětem do vínku musíte vybrat jeden z těchto balíčků…
jejda, samozřejmě, že nemyslím obecně a všechny, určitě i hodně malé procento, ale prostě se s takovými lidmi lze potkat, pak je to ale zřetelné a jasné. “
Co myslíš tohle? Jojo, to znám, tenhle o tom říká tohle tak to tak je. A co si myslíš ty? Hele tak si přečti tuhle knížku…“
Takhle to myslím, ale určitě taková není většina lidí, to jsem opravdu nemyslela, vlastně mě to napadlo úplně u konkrétní situace těstně před tím, než jsem napsala do této diskuse, úplně mi to praštilo do očí. Rozhodně nemyslím většinu, ale stát se to může. Takový člověk bez informací by byl nucený se spolehnout na sebe, takže jsou mu spíš na škodu.
Danniello, také jsem otázku chápala jako psychické a fyzické schopnosti…
Lien, možná znáš někoho konkrétního, u koho to tak je, ale pokud to myslíš obecně, tak s tím naprosto nesouhlasím.
To by znamenalo, že vlastně vzdělání je něco, co lidem spíš škodí a ubližuje. A navíc by z toho taky plynulo, že čím nižší vzdělání, tím vyšší inteligence nebo schopnost udělat si na věci vlastní názor. Že vlastně za vzděláním jdou jen tupci, kteří sice dovedou biflovat, ale nejsou dost inteligentní na to, aby si udělali názor vlastní, a tak ho hledají jinde. A s tím se fakt souhlasit nedá.
Kšando, taky myslím, že čím víc toho člověk přečte, tím víc vidí rozmanitost, chápe, že cest je velké množství a jednoznačně si vybrat není zdaleka vždycky snadné.
Nicméně jak jsem už psala, pokud je jako dovednost brána i schopnost myslet a využít znalostí, pak je naprosto jasné, co je důležitější.
Já jsem si původně myslela, že je to rozděledno na myšlení a dělání, na schopnosti psychické a fyzické. Takhle je v tom obrovský nepoměr a samotné vědomosti bez využití nemají žádný smysl.
Petro, napsala si to moc hezky – přesně takhle jsem to myslela:-)
Já bych zase řekla, že aby si člověk utvořil nějaký názor, musí o problematice nejdřív něco vědět, tj. získat ty informace. Ale to je zase otázka toho, čeho se to týká. Něco je potřeba prožít, něco vyzkoušet a osahat, něco stačí vidět a něco je prostě potřeba vyčíst z knih apod.
Lien, tak já zase myslím, že čím víc si toho člověk přečte, tak tím víc se pak musí zamýšlet nad svým názorem neb v každé knížce se píše něco jiného. Tohle co si napsala je myslím spíš problém lidí, kteří si rádoby hrají na “vzdělané“, ale přečtou si skripta a tím skončí…
Ještě se teď musím vrátit sem a napsat, že bych raději,aby převážily dovednosti. Protože mi právě došla další věc, kterou ztrácí lidé “příliš“ informovaní, vzdělaní. A to je jejich vlastní názor, vlastní myšlení.
Projevuje se to tak, že na většinu otázek hledají odpovědi u někoho jiného, v knihách, u vědců, učitelů a jiných autorit. Vlastní názor na věc jim pak uniká (vůbec se nad ním nezamýšlejí, protože přeci ví kdo to ví líp) a myslím, že ačkoli vzdělaní, v podstatě mají jen přejaté poučky a s takovým člověkem, byť může mít pět diplomů, si člověk o jeho vlastním cítění moc nepopovídá. Pro mě takový člověk není ani inteligentní, jen chudák co ztratil sám sebe.
Danniello – tak to míněno nejspíš není – tak to pouze chápu já 🙂
Jinak souhlasím – nemá cenu nad tím dumat, beru to jen jako příjemnou oddychovku 🙂
Pokud je to míněno takhle, pak beru zpět vše, co jsem tu napsala a zdržuji se hlasování. 🙂
I když jsem přesvědčená o tom, že B funguje líp, když stojí na základu A, bez B vy se nedalo žít, ale bez znalostí o zeměpise jo.
Takhle položený problém ale pro mé rozjímání ztrácí smysl.
Teď to nemyslím špatně, jen prostě pak nevidím důvod nad tím dumat.
Ono je to jedno, je to jen slovíčkáření, ale já to beru jinak:
a) vědomosti nastudované nebo načtené
b) manuální zručnost a přirozeně nabyté znalosti (aniž bys byla ovlivněna médii atd).
Příklad: Přítel je manuálně zručný, odmala místo školy chodil chytat ryby, prodávat úlovky atd., “zanlosti“ získal od starších lidí a v rodině. Nikdy nepřečetl žádnou knížku.
Podle mě je typický b) a mně to vyhovuje, a vůbec mi nevadí, že nejspíš ani neví, kde leží Česká republika (natož pak Praha), i když je její pravidelný návštěvník…