Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dá se věk obelstít?
Ahoj a pěkný večer Vám všem,
už několik dní mám v hlavě otázku… tedy… několik otázek… a tak mě zajímá, co Vy na to…
Starší pánové si začínají s podstatně mladšími ženami a naopak – starší ženy si začínají se zajíčky… nesoudím, ani neposuzuji, jen přemýšlím…. a beru to ze svého úhlu pohledu… je mi přes čtyřicet a mé tělo už dostalo co pro to… ať už závodním sportem v dětství… či sezením v práci u počítače… náročným porodem velkého dítěte… nebo úrazem při dopravní autonehodě…
A tak se ptám – aniž bych sama odpovídala /na vyřčenou otázku/ – dá se věk obelstít? Je lidská mysl tak silná, aby dokázala “obejít“ skutečný věk a realitu?
Váš názor mě zajímá….
Padmé, tak já si myslím, že věk se obelstít nedá. Záleží však na spoustě věcí, jak se každý člověk cítí, co má geneticky dané, jak vyrůstal a tak podobně.
Plastikou můžeš upravit zevnějšek, ale vnitřní pocit nezměníš. Můj táta např. v 60 jezdí na kolečkových bruslích, nebo na kole a lidi si ho pletou s mladistvými. Není to už tak často jako dřív, ale i tak já si nedokážu představit, že budu mít tolik síly. Mamka ta pořád cvičí s pejskama, a to jí taky na tu 60 táhne. Ono utáhnout 3 psi na obraně dá zabrat a od té doby, co mám děti, ji nepřestanu obdivovat, já bych to nedala. Obecně si myslím, že dřív, když byli lidé víc zvyklí pracovat fyzicky, byli na tom líp i ve stáří. Teď většina spíš provozuje gaučing nebo notes a ve 40 vypadají hůř než šedesátiletí.
Osobně jsem “zamrzla“ někde kolem 17-18 a pořád mě překvapuje, že už nejsem v okolí ta nejmladší. Osobně to nejvíc poznávám na únavě, už holt nevydržím to, co dřív. Pořád ale mám chuť blbnout a to mi podle mně už zůstane. S mladšími si taky víc rozumím. No i když, ono záleží na povaze.
Je taky zajímavé, že jsem spíš byla na “zajíčky“, ale nakonec jsem si vzala staršího – tohle dodnes nechápu, asi to tak mělo být. Určitě ale potvrzuji, že když se potkají spřízněné duše, tak na věku nezáleží.
babovko,pravda pravdouci 😀 hlavne ten posledni odstavecek 😀
Ahoj Kšando, to je vcelku kuriozní doznání “lepším se“ :-).
Tak jo… my počkáme… zahlaš se, až Ti bude “35“ 😉 😀 :-).
– – prosím Tě – dělám si legraci – ne, abys mě brala vážně –
Ahoj Babofko, zdravííííím :-).
Máš zcela jistě pravdu, jsou věci, které jsou geneticky dané a pak se k tomu načítá to všechno ostatní (životospráva, sport, duševní pohoda atd. atd.)… a určitým způsobem lze věk obelstít…
ALE – jde to skutečně? Nebo jen posuneš “čas“? 😉
A pak to stejně “přijde“? 😉
Nečetla jsem všechny reakce…
“Obelstít“ věk se podle mého částečně dá. Určitě na to má vliv genetika, ale taky životní styl, životní filozofie, sport (nikoli vrcholový), strava, stres a starosti, práce, koníčky, možnost relaxace a udržování (různé kosmetiky, masáže, …), případně různé životabudičové zázračné preparáty či chirurgická či nechirurgická vylepšení.
Třeba moje babička byla v 60 stará. Skutečně fyzicky sešlá, vrásčitá, unavená, nemocná. U generace dnešních 60-tnic tohle tolik nepozoruju.
A když si vybavím své nedávné zážitky z Keni, kde se lidé dožívají běžně o 30 let méně než u nás, bylo to hodně znát. Ve 40-50 letech byli starci… Strhaní životem, bídu, žhnoucím sluncem,…
A ty vztahy až tak neřeším. Jsou vztahy chvilkové, kdy každý z té dvojice má nějaký důvod (dědoušek se chce blýsknout před ostatními mladým koťátkem a koťátko zase rádo drahé kabelky. Třeba 🙂 ) a pak jsou vztahy skutečné, kde to prostě nějak zajiskří a ti, kteří se prostě měli potkat, potkají se. A jestli jejich společné soužití trvá jen chvíli nebo do konce života (jednoho z nich), nezáleží na tom. To krásné, co prožijeme, se neztrácí. A všechno, i to dobré, i to zlé má svůj důvod…
Lien, to jsi mě potěšila (teda tím, že jsem mladá):-). A Pádmé – nikdy jsem nebyla – jednou si dokonce manžel dělal legraci, že se musel hodně přemlouvat, aby si mě vzal, nicméně mám asi štěstí neb říká (i dnes), že mu ta “oběť“ za to stála :-). Ale i bych věřila, že se opravdu žena dostává na pomyslný “vrchol“ v těch 35, protože poslední dobou se “lepším“ :-).Kšanda
Děkuji Vám všem za Vaše příspěvky.
Teru, já si myslím, že 8 let není žádný velký rozdíl a pokud Vám to klape a jste spokojení, tak vůbec o nic nejde :-).
A je moc hezké si přečíst, že tu autonehodu takhle vyřešil, že se k tomu postavil jako chlap a vzal to na svá bedra.
Vladane, děkuji za názor, je to jeden z možných úhlů pohledu, ale až takhle (ve vztazích) jsem to úplně nemyslela, tu svou otázku, i když částečně asi ano, všechno se vším souvisí.
Petro, díky za komentář, pobavilo mě, jakou jsi měla na pár vteřin obavu – z nevyžádané reklamy :-D.
A jak jsem to myslela? To “obelstít“?
No, napadlo mě, jestli je možné, aby člověk vydržel v hektickém pracovním tempu a nasazení až do důchodu…
jestli je možné, při péči o fyzické zdraví, docílit toho, že se člověk vyhne obvyklým stárnoucím problémům (s klouby, s páteří a tak pod.)…
jestli je možné vyhnout se třeba zapomínání…
Ber to čistě hypoteticky :-). Svůj současný věk neřeším :-). Jsem ráda, že to je, jak to je, nicméně – občas mi něco prolétne hlavou… to jako myšlenka… 😀
Marinado, děkuji za napsání :-). Tvoje řádky komentovat ani nemusím :-D. Napsala jsi to hezky :-).
Kšando, Ty jsi mě rozesmála – “nejsem zrovna náruživá“ ;-).
A to jsi ani nebyla? Jako “mládě“? Třeba ve 20? 😉
Ty se teď dostáváš do těch nejkrásnějších let, říká se, že žena je na tom pomyslném vrcholu v 35 letech. Tak si budeš muset ještě počkat, jestli to potvrdíš nebo vyvrátíš :-D.
Věk se obelstít podle mě nedá…ale když je někdo mladý duchem, tak je to super.
Přítel si (prý) s mladýma holkama nerozumí, proto si asi vybral mě 🙂
Já si s mladšími muži rozumím, ale víc mi vždycky imponovali ti starší(ve smyslu o pár let starší než já).
Ale pokud bych byla nezadaná, zrovna bych věděla o jednom mladším, který by stál ale opravdu za hřích 🙂 A má rád historii, tak třeba by do toho zahrnul i mě 🙂 🙂 🙂
Kšando, ty jsi taky ještě mladá, to teprve pomaličku přichází, za deset, patnáct let třeba uvidíš 😉
Když jsem si včera přečetla název diskuze, tak mi hned blikla kontrolka, jestli to nebude nějaká nevyžádaná reklama na superzázračný krém nebo tabletky 😀
Zatím jste tu toho napsaly tolik, že nemám momentálně šanci to celé pročíst. Padmé, co máš na mysli tím výrazem obelstít?
Řekla bych, že už delší dobu věk tak nějak neřeším, jestli je někomu 30 nebo 50 bych řekla, že vyjde tak nějak nastejno. Pravda, nejsem vrcholový sportovec, tam by to rozdíl určitě byl, ale v “mojí realitě“ (nebo způsobu života nebo jak to nazvat) je to jedno. Znám lidi o hodně mladší i o hodně starší, kteří mi přijdou něčím dost blízcí, i naopak vrstevníky, kteří jsou pro mě z jiného světa.
Co jsem si nedávno uvědomila je to, že lidem přisuzuju věk podle toho, jak mají velké děti. Pokud má někdo děti starší než já, automaticky ho považuju za staršího a naopak, přitom to často vůbec neodpovídá.
Lien, tak to mě nenapadlo, ale možná to bude tím, že já zrovna náruživá nejsem :-). Kšanda