Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Kdy může být samo doma?
Kdy jste poprvé nechali dítě doma samotné? Na jak dlouho? (na pár minut, na půl hodiny, hodinu…)
Kdy by mohlo být doma samo třeba celé odpoledne nebo dokonce při nemoci?
Tak u nás samotné kolem pěti let, tak na hodinku, když se jim nechtělo na nákup atp.
Starší dcera se tou dobou nebála, prostřední tak byla poprvé nedávno (chtěla to zkusit) a bála se, tudíž ještě ji nechávat nebudeme.
Pro mě je taková důležitá hranice to, jestli by bylo dítě schopné si v případě problému dojít pro pomoc – třeba k sousedům, ještě klidnější jsem s telefonem.
Párkrát se mi stalo, že jsem potřebovala nechat doma spící dítě (na cca 10 minut), to jsem vždy poprosila sousedku o nastražené ucho a dala jsem jí klíče.
Jinak nejstarší – 9 let, bývá sama klidně i několik hodin. Třeba když jsem s mladšími venku a jí se nechce. Ale má telefon. Asi před rokem měla období, kdy se bála zlodějů, ale už ji to přešlo.
Když je doma ona, klidně s ní nechám i některou z mladších holek – 2,5 a 5. Samozřejmě pokud souhlasí, někdy mě přímo škemrají. Všechny tři ale nenechávám nikdy, dvě mladší se umí pěkně pohádat a poprat a mohlo by tam snadno dojít k úrazu. Jinak nejstarší je v tomto zlatá, vím, že je na ni spoleh, o holky se umí super postarat. Ale nenutím ji.
V případě nemoci, tam bych zvažovala konkrétně. Ani nejstarší bych nenechala doma v případě horečky nebo střevní chřipky, kdy se jí z nevolnosti motá hlava. Naopak na nějaké doléčení kašle asi ano.
nedávno jsme nechali dceru (6 let) doma samotnou skoro na hodinu. Jeli jsme jen vyvézt nějaké věci do sběrného dvora něco pokoupit a když jsem koukla na hodinky, tak mě málem omylo, jak se to protáhlo.
Ta už doma lítala po baráku a brečela, ale pak se prý sama uklidnila a počkala. Takže toto ještě odkládám.
Tak dcera občas bývá doma “sama“, když se jí nechce s námi ven – ale to jsme + – 50m od domu. Asi před měsícem (to jí bylo čerstvých 7) nechtěla jet se mnou ke kadeřnici (ve vesnici) a tak jsem ji nechala doma samotnou (cca počítáno půl hodiny). Nicméně jen co mi kadeřnice namočila hlavu volala, ať pro ni přijedu. Ale abych nekecala, párkrát doma byla na chvilku sama (já třeba jela s malým do vedlejší vesnice zaplatit suť), ale vždy jsem byla domluvená se sousedkou, že kdyby něco, že ji “zachrání“ – takže – pokud jsem po vesnici a dělám něco co jde kdykoliv přerušit, tak s tím problém nemám… problém u mě nastává ve chvíli, kdy bych měla odjet někam na hodinu mimo ves – prostě se bojím, že bych se nestihla vrátit, tak rychle jak by bylo potřeba – asi blbost neb se nemusím stihnout vrátit ani ze zahrady, ale je to o pocitu.
Petro, já jsem právě reagovala na to doplnění. Během toho jsem zapomněla na původní otázku. Myslim, že tě chápu, zatím ale nedisponuji takovými zkušenostmi 🙂
Určitě záleží na povaze dítěte. Divocha bych se doma bála nechat v jakémkoliv věku 🙂
Dcera je klidná, sama doma se nebojí, chodí užírat do lednice kečup a je spokojená. Když nepočítám odskočení pro noviny nebo vynesení smetí, tak poprvé sama doma byla asi v 8mi letech. Bývá sama doma tak hodinu až dvě, jednou to bylo půl dne, ale to byla výjimka – pak jí vyzvedávala známá a to jsem se bála, aby dcera neotevřela někomu jinému. (Zvoní nám tam prodejci, pošta, roznášeči letáků, atd.)
Hanzlici, trošku jsem doplnila tu otázku ;-), ale těžko říct, jestli jsem to tak nějak konkretizovala…
Tak taky jde o to, na jak dlouho… já si ještě troufnu nechat Aňu samotnou doma na pár minut, když něco potřebuju z venku dovnitř, ale ta nervozita….
Předesílám, že si uvědomuju, že je tohle hodně individuální a bude záležet na povaze dítěte, na tom, na co je zvyklé atd. Přesto si myslím, že každý nějakou hranici cítí i tak – třeba nechat doma samotné roční dítě asi budeme vnímat jako hazard všichni, co dvouleté? tříleté?…
Kdy jste poprvé nechali dítě doma samotné? Na jak dlouho? (na pár minut, na půl hodiny, hodinu…)
Kdy by mohlo být doma samo třeba celé odpoledne nebo dokonce při nemoci?