Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
jak se oslovujete?
Tohle rozhodně nebude žádná filozofická ani podnětná diskuze, spíš taková oddechovka.
Jen mě tak napadlo jak se doma s manželem oslovujete? Pustíte to do éteru?
Jestli jménem, tatínku, zdrobnělinou atd……je pro vás broučkem i ve chvíli napjaté situace, nebo se mu oslovení měníte? 😀
Co nějakou přezdívku vlastníte nebo vlastnili jste někdo nebo vaše polovičky? Eventuálně jak jste k ní přišli?
My si před holkama říkáme mamko a tatko a jinak jménama a taky zdrobněle.Taky se zadaří,že si řeknem před holkama jménem ovšem to Nikolka manželovi vysvětlila,že nejsem žádná Maruška,ale že jsem maminka.
A jménama by se mi nelíbilo,aby nám holky říkaly.
Anonym jsem já samozřejmě…
Jo a aby mě děti oslovovaly jménem, tak v tom jsem konzerva děsná a to by mi fakt vadilo. Něco jinýho je občas sranda. Takhle jsem taťkovi občas říkala Jeníčku. A on mi odpovídal – Říkej mi Jendo. 🙂
Mně přítel říká zlato a různý odvozeniny (zlatí, zlatino) nebo prdko. Jménem jen když mě chce poškádlit a to buď normálně nebo Teruno. Já jemu taky zlatí, nebo Kubí. Když mě naštve a chci, aby se probral, tak Jakube a to pak spolehlivě zpozorní, protože to říkám málokdy. 🙂 A já ho pozlobím, když mu řeknu taťko. A před mrňousem, i když to zatím nevnímá, se oslovujeme taky máma a táta (Máma už ti dělá papání. Táta si tě teď pochová.), takže to asi bude stejný jako u holek.
Slovo miláček má u mě trochu pejorativní význam a používám ho spíš ve smyslu blbeček/trdlo. Samozřejmě s patřičným hlasovým výrazem jedovatý bestie – Ale miláčku… Doma nepoužívám vůbec, nejvíc naopak u kolegy v práci, se kterým se takhle škádlíme navzájem.
Bami, syn nám jednu dobu říkal jménem, asi právě proto, že se tak oslovujeme pořád a maminka a tatínek v pátém pádě nepoužíváme nikdy. Jen když o sobě mluvíme, jako třeba “maminka říkala“ apod.
Mně to vůbec nevadí. Líbí se mi slyšet to “maminko“ nebo “mami“, ale i to jméno. Prostě je mi to jedno.
no tak zrovna by mě zajímalo to co se sem napsat nedá 😀 😀 😀
jak tak koukám tak to je hodně podobně nastavené, jménem se oslovujem zdrobnělejším také, miláčkuje se tu často 😀 a před dětma mamko, tatko(tedy před Honzíkem…kluci říkají jménem..
díky tomu i Honzík občas říká jménem, jak je slyší, ale to si vysvětlíme, nenechám ho
VADILO BY VÁM KDYBY VÁM VAŠE DĚTI ŘÍKALY JMÉNEM???
mě ano
občas manželovi i ujede mamko mimo děti, někdy mi to ani nepřijde, ale někdy mě to zatáhne za uši a s oblibou používám větu “nejsem tvoje mamka :D“
no a ve chvílích ostřejších – manžel pořád hezky a já mu říkám s důrazem nezdrobnělým jménem a když to potřebuji odvést zase do normálu tak mu řeknu přijmením máme takové atypické takže nás to nahazuje většinou zpátky.
My se také oslovujeme na veřejnosti jmény…Maminka a tatínek jsme před dětma a musím se přiznat, že doma si často říkáme miláčku 🙂 tátovo oblíbené-“miláčku dáš si kafíčko?“
my se oslovujem taky jmenem,
maminka a tatinek rikame jen pred detma:)
Jménem. Muž na přezdívky zrovna není. Spíše nějaké zkrácení jména.
zato děti teď hledají co se na jméno toho druhého rýmuje. Takže pak poslouchám třeba Markéta bageta, Naťula bambula atd…
My si říkáme jménem.
Já choti “plnou“ formou (má krátké jméno), choť mně většinou zkráceně.
“Maminko“ a “tatínku“ si říkáme, když se to přímo dotýká dětí – třeba když se mě holky něco ptají, já nevím, a ptám se “tatínka“.
Jiná oslovení moc nefrčí, jen občas do telefonu mi choť řekne “drahouši“.
😉
Neříkáme si mamko a taťko, to úplně nesnáším, říkáme si jménem, někdy miláčku, pusenko a když mě naštve tak je Zdenek a to ví, že je nejhůř. Dlouho mi říkal květinko, od jména Květa, ale teď si uvědomuju, že mi tak už dlouho neřekl.
V klubu máme přezdívky anděl a čert.