Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Je vaše dítě pampeliška nebo orchidej?
Nedávno jsem narazila na teorii, podle které se děti rozdělují na pampelišky a orchideje 🙂
Spousta dětí jsou prý pampelišky – mohou prospívat v rozmanitém prostředí, dobře snáší změny, jsou přizpůsobivé.
Oproti tomu orchideje jsou velmi citlivé, změny těžko nesou. Pokud se ale dostanou do prostředí, které jim svědčí, pak prospívají lépe než pampeliškové děti.
Tak co – máte doma pampelišky nebo orchideje? Nebo nějakou úplně jinou květinu?
Diskuze týdne 19/2013
Peti, zajímavé rozdělení. Myslím, že mám doma pampedeje (nebo orchilišky?). Ale jako první mě proběhly hlavou bodláky, kaktusy a podobně. 😉
A ta ikonka pro oceněnou diskuzi je pěkný nápad! 😉
moje děti se chovají podle nálady tak jsou chvíli
pampeliška a chvíli orchidej
To: ksanda.1MD
Ksando, tím se netrap. Život je tak pestrý a rozmanitý, že některé věci stejně nevysvětlíš 😉
Řekla bych, že naše dcera má trošku z pampelišky a trošku z orchidee. Prostě jak kdy. Stejným způsobem vidím i sebe, ale čím jsem starší, tím jsem spíše ve skupině orchideí.
Tak moje dítě je jasná orchidej. Musí se o ni pečovat a je velmi citlivá. Raději bych asi pampelišku, mají to v životě snazší. Snad ale ta moje jednou krásně rozkvete.
Vladane, ještě si dovolím takovou pozn. – co je pozitivní vyčnívání a co negativní? Ale to už je jen takové slovíčkaření, které myslím v psané formě ani vysvětlit nejde… Já to totiž nemyslela ani jako, že ty orchideje vyčnívají negativně – prostě jsou jen momenty, kdy nezapadnou:-). Omlouvám se za patlání, ale nerada bych aby to vyznělo jinak než to myslím :-).
Meggi, myslím že vím, jak jsi to myslela 🙂
ksando.1MD, už rozumím… já jsem tak nějak automaticky mluvil o tom pozitivním vyčnívání a nedošlo mi, že to můžete myslet i ve smyslu nepřízpusobivého chování. Ale už jsem v obraze 😉
Užijte si krásný víkend, já jedu do Brna, tak snad tam bude taky tak sluníčkově, jako máme u nás na severu 😀
Vladane, já myslím, že to “vyčnívání“ s tím souvisí velmi úzce – aspoň to tak cítím. Jelikož orchidej je nepřizpůsobivá, těžko si zvyká na změny… tak především malé děti se pak taky nepřizpůsobivě chovají – tzn. dají najevo, že to není jejich prostředí, že se jim úplně nelíbí postup… jsou prostě méně ochotné přijmout nastavené podmínky, když jsou ty podmínky pro ně nevyhovující… a to je to co okolí vadí – orchidej v tomto konkrétním případě nezapadá… Možná jsme se nepochopili jen ve slově “vyčnívat“ – nemyslela jsem to tak, že by pampelišky nemohly být vyjímečné. A k otázce, kam bych se zařadila já – mám jednoznačnou odpověď – orchidej. Mám ráda společnost, ale nerada chodím na návštěvy, takže všechny zvu k nám… pak mám asi tři místa (domácnosti) – kde už jsem zvyklá a tak tam chodím ráda a cítím se dobře. Pokud jdu někam jinám, tak jsem nesvá, nervózní… a seznamování s novými lidmi je pro mě opravdu stresující záležitost.
Vladane-myslela jsem to trosku jinak..a presne vim,proc jsem to napsala..jsou veci,kere me v dectvi chybeli a tak je davam plnou naruci detem..to jen k tomu..vim,proc to pisu..Ale jinak dekuji 🙂
Meggii.
Mé zkušenosti rezonují s těmi z vás, které píšete, že vyčnívat se nevyplácí. Tato společnost je podle mne vedena k průměrnosti jedinců (a je docela jasné proč). Každé vybočení se trestá. A protože z duše nesnáším průměrnost, jsem bit neustále 🙂
Ale mám pocit, že tohle není to podstatné na tématu pampelišek a orchidejí. Vyčnívat přeci mohou obojí. Pampelišky i orchideje. Spíš jde o to, že pampeliškám se vyčnívá tak nějak lehčeji, protože se dokáží adaptovat v různém prostředí. Tedy zdánlivě mají víc šancí na úspěch. Zatímco orchideje vyniknou pouze v případě, že se uchytí v půdě s přesným pH 😀
Nebo jsem správně nepochopil téma?
Mějte se krásně… u nás svítí sluníčko a kvetou šeříky… nádherně voní 😀
Marinado: a právě v tom je problém… bereme tím dětem jejich přirozenost a bereme jím tak jejich radost ze života.
Meggii: Se vší úctou k našim rodičům – žili a vychovávali nás v naprosto jiné době. A proto my musíme naše děti vychovávat jinak (to ale nemá s našimi rodiči nic společného, to je dáno dnešní dobou). Ale abych byl spravedlivý, základní hodnoty, které nám rodiče vštěpovali, zůstávají! Slušnost, ohleduplnost, respekt ke druhému a k přírodě, ochota nezištně pomáhat…