Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Viola, viola, bum! ...vzpomínáte na hry z dětství?
Před chvílí jsem Majdě vysvětlovala, jak jsme hrávali Violu. Pamatujete si tuhle hru? Já už jsem pravidla horko těžko lovila z hlavy.
A vzpomenete si i na další hry, které jste hrávali venku s ostatními dětmi?
Diskuze týdne 18/2013
Je to bylo fajn hutututú jsme hrály taky,ale už přesně nevím jak se to hraje, taky jsme hrály vyvolavku, ucho jeden chodí kolem prulízek a má zavřené oči kolem něj chodí další hráči a když někoho uslyší tak řekne ucho, ale když se něčeho drží tak nic a když ho načapá že se měl držet bude chodit on se zavřenýma očima.A co škatule hejbejte se? to byla sranda.
Ahojky, violu jsme hrávaly se ségrou, ale určitě pod jiným názvem. Krvavé koleno – to byla klasika 🙂 Vybika, na třetího, to taky. A ještě nikdo nezmínil Zeměkouli. Nehrály jste ji? To se hrálo nějak s míčem. Namaloval se veliký kruh, každý dostal stejný díl. Myslím, že někdo házel míčem, (možná i s otázkou, to už nevím) a pak ten, kdo vyhrál, si stoupl těsně na svou čáru a s napnutýma nohama klacíkem ubral kus tvého území v té zeměkouli. Možná tam bylo víc pravidel, už si to přesně nepamatuju. Jo a guma… ta se začala hrát až poté, co jsem už byla na hry velká 🙁 Takže pravidla vůbec neznám a hrozně jsem, už jako dospívající, chtěla zkusit hrát to taky. Třeba to budou hrát moje holky a naučí mě to 🙂
a kolektivní hry co jsem neměla ráda – honěná na Kočku a Myš a Chodí pešek okolo
a ještě jsme hráli Honzo vstávej a hutututúúú
My hráli bumbrlíka, všichni sedí a jeden hází míč postupně všem říkají se třeba barvy a musí se chytit když se řekne bumbrlík nesmí se míč chytit 🙂
Tak já taky přispěju troškou…sedí se v kruhu ruce jsou tak jak popisuje semelka 4.5.2013 v 18:00:29 a všichni říkají:
Umbaj vari, vari vasimbó
umbaj kví a umbaj kvó.
Umbaj vari, vari vasimbó
umbaj kvi, kva, kvo.
Přes řeku přeletělá kráva,
za řekou zapípal slon
túúú, túúú.
Ptáče si namočilo záda,
slepice snesla ci-tron.
A na to -tron- musí ten na koho to předávaní tlesknutí do dlaně vyjde “praštit“-tlesknout toho svého souseda do dlaně nebo vypadává on sám.
Má jen jeden pokus a je to o tom, jak kdo má postřeh a buď hbitě uhne nebo je rychlík a dotyčný nestačí uhnout….záleží co na něho zrovinka vyjde.
Když nás to hrálo třeba i 12 holek, tak to bylo na dlouho než jsme se protleskaly k vítězce…ale ten duel, byla vždycky strašná sranda-ruky jen lítaly z jedné na druhou 😀
Jo a ještě jsme s gumou hráli šim šam šom… 🙂
Gumu na skákání jsme měli v ruce, řekli šim šam šo a na to jsme jí různě přišlápli, roztáhli a udělali takovou tu pavučinu a ostatní museli prolézat 🙂
jak tu čtu ty “nesmysly“ tak jsem si vzpomněla den den delí dene dene hory doly, saša bibí, saša bibi mexiko. džimi džimi jaguára džimi džimi úá .. moc si to nepamatuju, ajron bibi zabiju se, ajron bibi zabiju tě a ještě nějaké sisisi bububu, dáme klukům přes hubu a co se dělalo s rukama tak to už dohromady nedám vůbec ….
A ještě mlsná kozo pojd na zelí a na kukačku
hráli jsme,maso na talíři sežero to …,cukr, káva, limonáda ,čaj, rum, bum…, taky na sochy a Ludvika.
A ještě šibenice.