Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
proč cizím dětem projde skoro všechno?
Tento týden hlídám kluka od kamarádky. Přivedou ho v 6:10 a je u nás do 3hod. Takže se starám i o jídlo (snídaně, Svačina, oběd, Svačina). Musím říct, že se těším na páteční odpoledne.
To je takový malý rozmazlenec, který nezná slova děkuji a prosím.
Holky já se fakt snažím,ale to malý hajzlik.To se už jinak nedá říct.Co se jídla týká nic pro něho není dobré, je jedno jestli jde o jogurt, ovoce,Svačina nebo oběd .Dneska jsem dokonce dělala poprvé rajskou.My jí nejíme, ale myslím že se mi povedla.Maly bastil a říkal mnam mnam. Zatím co on se v tom jenom frfnal.
U ničeho nevydrží. Hry hrát nechce protože je neumí a naučit se to nechce. Malovat nebo tvořit nechce. Vybarvovat taky ne,ani plastelyna nezabrala.
Lego mu moc nejde skládat.chce pustit dvd, sam si ho vybere a za 5 minut chce jiné. Nejvíce mě štve, že vysype všechny krabice ale s ničím z toho si nehraje. Akorát na to šlape nebo s hračkami hází.
A když si něco vezme na hraní malý, tak mu to bere. Vadí mu všechno co malý udělá.
Když něco chce přijde s větou: Já chci…. Žádné prosím nebo děkuji. Všechno musí mít okamžitě.
Zkoušela jsem mu domluvit, vysvětlit atd. Ale když byl hnusny na malého tak jsem mu vynadala. Nejhorší na tom je to, že doma se chová ještě hůř. To co si dovolí třeba k rodičům je fakt něco. A to ještě nemá ani 6.
Doufám že to s ním do pátku zvládnu.
Ale to je Lien jen ta slušnost. Některý lidi nemůžu vystát, ale taky je pozdravím. Ať už jsou to protivný sousedky nebo zákazníci v práci. Prostě je to slušnost.
Dceři jsem vysvětlila, že když někoho pozdravím, tak by měla pozdravit taky. Ne vždy to udělá, ale ve většině případů ano. Nevidím na tom nic špatného.
Však se nemusí nikomu vrhat kolem krku, ale jen zabučet. To snad takové znásilnění není.
Co se týče děkuji a prosím, s tím problém nemá. Doma si děkujeme, takže to pochytila tak nějak sama a i děti jsou k tomu ve školce vedeny, takže se k sobě chovají hezky.
A vlastně když půjdu do důsledku, nevím co je slušného a dobře vychovaného na někom (jedno zda dítě či dospělý), kdo zdraví lidi, které nemůže ani cítit a místo dobrý den by je nejraději poslalo do určitých míst, to je slušné? Vždyť je to faleš.
no určitě je pro rodiče jednodušší, když se to naučí dříve než delé, podle mě v šesti letech má ještě čas. Maruška (4,5)pozdravila zatím jen asi tři lidi, prosím si říká občas doma a poděkuje doma vcelku vždycky, jinde ne a vnímám dost jasně, že jsem považována za “nevychovávající“ matku, pokud jí nepopostrkuju a nijak to nekomentuju. Její vrstevníci všichni zdraví, prosí a děkují, ale opravdu zcela evidentně po vytrvalé manipulaci, protože ten vzdor z toho čiší, člověku se až zježí chlupy, když ho pozdraví.
A co si budeme povídat,když se po dítěti něco chce, kolíkrát opradu poprosíme a kolikrát je to rozkaz, na to si každý musí odpovědět sám.
Lien souhlas,
ale nedovedu si predstavit co s ditetem, ktere tohle odmita.bytostne nesnasim takovy to dite s maminkou za ruku
jak ho popohani pozdrav tetu…ale je moc krasne kdyz to dite pozdravi samo od sebe. To potesi.
My jsme zrovna ten pripad, kdy nas pozdrav a podekovani pochopil docela brzo.Teda obcas zapomene, ale to fakt neresim.Akorat mam zase problem, ze zdravi i lidi ktere neznam.nebo nekterym rika ahoj misto dobry den:)
Jenom chci zareagovat na ta slušná slůvka, abych nebyla špatně pochopena. Samozřejmě, že je slušné a pěkné je používat, ale důležitější je pro mě jak se je dítě používat naučí. Úplně děsivé mi připadá to “popostrčení, připomenutí“, to je absolutní popření a nedůvěra v dítě a vzniká z něj právě ten papoušek, kterých potkávám většinu a z jejich DOBÝÝÝÝ déééééén mi běhá mráz po zádech – mmch pokud tam nestojí rodič, nepozdraví.
Takže jde o způsob, jak se to naučí, zda sám dobrovolně, protože to doma vidí a cítí, že tohoto člověka chce pozdravit, chce mu poděkovat, nebo násilím, přinucením a je z něj cvičená opička, která to ale dělá jen v přítomnosti nutitele, i vůči lidem, které by raději ani nevidělo, natož je zdravit – je to zkrátka znásilnění dítěte. Takové prösím, díky pro mě nemá vůbec žádný význam a raději budu mít upřímné dítě, které mě nepozdraví, než chudáčka, kterého přinutili, ale nic než odpor, vzdor, vztek, popř. rezignaci u toho necítí.
když je u nás nějaký kamarád od syna, tak se ho nesnažím vychovávat…to už jsem se zařekla!!!!jen je hlídám, ať se nic nestane…ale většinou si hrajou pěkně…teď je konečně dobře, tak jsou spíš na zahradě nebo na kole…
nuninko, to se takhle chova bezne i doma nebo jenom pred tebou?jestli treba nevzdoruje nebo tak neco.Ja bych si zjistila, ktere cinnosti ho bavi a co dela s mamou bezne, ale nevim jestli to tu uz nekdo nepsal, necetla jsem pripsevky.
Nuninko, protože si děti hrály na koníky a dupaly :-)musím ještě přidat, že by mě asi mrzelo, kdybych viděla holky tulit se k nějaké tetě-netetě, v tomhle vidím, že u vás hledá něco co prostě doma nemá…
Katko,slova prosím, děkuji, dobrý den nebo nashledanou používám jak u děti tak u dospělých.
Od svých děti očekávám totéž. A pokud se zapomenou tak jim to připomenu. Také si myslím,
ze je slušné aby pozdravily. Možná to jsou pro někoho prkotiny, ale pro mě ne.
A ohledně jídla, buď sní to co mají nebo si počkaji na další jídlo,svacinu…..
Ze nechce hrát ry a další aktivity beru. My hrajeme hry,tvoříme a pořád s dětmi něco děláme.U nich to tak není a ani o to nestojí. Raději si hraje sám,takze ho už nechávám a nesnažím se ho zabavit.Kdyz něco chce přijde sám.
Rovněž přemýšlím, jak titulek souvisí s obsahem?! Nezdá se mi, že by chlapečkovi procházelo víc než vlastním dětem. Píšeš, že tvoje děti se tak nechovají, tudíž jim takové chování nemůže neprocházet. Jak by ses zachovala, kdyby tvé děti udělaly totéž, co ten kluk?
Prosím a děkuji, ani jídlo bych neřešila, pokud ho tam máš na hlídání, nikoli na výchovu. Případně se můžeš jeho maminky zeptat, jestli to nějak řeší ona či ne a domluvit se s ní na postupu. Jídlo bych nabídla, buď si vezme, nebo ne. Až sní jedno, může teprve dostat nějaké jiné. Dávala bych jen malé porce s tím, že si může přidat.
Ještě mi přišlo na mysli, jestli i ty vůči němu používáš prosím a děkuji? Všimla jsem si, že spousta rodičů to nedělá a po dětech to požaduje.
Můžeš mu také zkusit navrhnout, ať nějakou hru nebo jinou činnost vymyslí sám, že si budete chvíli hrát všichni podle něj. A v nějakých časových intervalech měnit “vedoucího hry“, abyste se všichni prostřídali.
Chceš-li provozovat miniškolku, je tohle ideální způsob přípravy. Jak píší ostatní, zkus si to představit v 5 dětech, jak to bude fungovat.
Já osobně bych do toho nešla, ani chlapečka bych celý týden hlídat nechtěla hlídat, respektive bych tuto možnost kamarádce nejspíš nenabídla. V případě, že by o pomoc požádala, tak bych pravděpodobně neodmítla.
Katka.