Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
proč cizím dětem projde skoro všechno?
Tento týden hlídám kluka od kamarádky. Přivedou ho v 6:10 a je u nás do 3hod. Takže se starám i o jídlo (snídaně, Svačina, oběd, Svačina). Musím říct, že se těším na páteční odpoledne.
To je takový malý rozmazlenec, který nezná slova děkuji a prosím.
Holky já se fakt snažím,ale to malý hajzlik.To se už jinak nedá říct.Co se jídla týká nic pro něho není dobré, je jedno jestli jde o jogurt, ovoce,Svačina nebo oběd .Dneska jsem dokonce dělala poprvé rajskou.My jí nejíme, ale myslím že se mi povedla.Maly bastil a říkal mnam mnam. Zatím co on se v tom jenom frfnal.
U ničeho nevydrží. Hry hrát nechce protože je neumí a naučit se to nechce. Malovat nebo tvořit nechce. Vybarvovat taky ne,ani plastelyna nezabrala.
Lego mu moc nejde skládat.chce pustit dvd, sam si ho vybere a za 5 minut chce jiné. Nejvíce mě štve, že vysype všechny krabice ale s ničím z toho si nehraje. Akorát na to šlape nebo s hračkami hází.
A když si něco vezme na hraní malý, tak mu to bere. Vadí mu všechno co malý udělá.
Když něco chce přijde s větou: Já chci…. Žádné prosím nebo děkuji. Všechno musí mít okamžitě.
Zkoušela jsem mu domluvit, vysvětlit atd. Ale když byl hnusny na malého tak jsem mu vynadala. Nejhorší na tom je to, že doma se chová ještě hůř. To co si dovolí třeba k rodičům je fakt něco. A to ještě nemá ani 6.
Doufám že to s ním do pátku zvládnu.
Nuninko, zvladlas to paradne, sikulka!!!ksando, ja s tebou naprosto souhlasim. Taky nesnasim, kdyz si hraje nekdo na neco vic a nepozdravi treba tu uklizecku jak pises.Ja zdravim i ty co mi neodpovi na pozdrav…oni treba mohou mit starosti nebo byt zamysleni a nebo blbe vidi, coz byl muj pripad:) Nezdravim dve kategorie: nezname lidi (nepocitam tam u nas z vesnice, ktere znam od videni) a lidi co mi ublizili.
Jestli můžu k tomu zdravení…a prošení… Pro mě je poprosit a pozdravit trošku rozdíl… Pokud člověk prosí, děkuje… už se dostává s druhým člověkem do bližšího kontaktu a tam je to opravdu samozřejmost a slušnost. Malý má teď prosící a děkovací období, takže mi děkuje za každou lopatku písku, kterou mu nasypu do kolečka… Nevím jak to říct, ale prošením a děkováním už něco “řeším“ – pokud mi podá třeba tchýně do ruky tašku s věcmi dětí, tak se s ní dostávám do blízkého kontaktu, něco pro mě udělala a tak i když se s ní nebavím, nezdravím… jí automaticky poděkuju (i když ona neodpoví). Zdravení je pro mě něco jiného – to jen k tomu, že to pořád spojujete do “jednoho“, tak píšu jak to cítím já. Co ale bytostně nesnáším je, když někdo ZÁMĚRNĚ nepozdraví, z důvodu, že je to “jen“ uklizečka (jak naznačila Bamiska) – takových lidí je mi opravdu líto. Musím říct, že jste mě donutili nad tím zdravením trošku přemýšlet a možná bych se mohla (nebo měla?) pokusit “kousnout“ a zdravit i ty, kteří mi neodpovídají a dělají, že mě nevidí.
Tak jsem týden hlídaní zvládla v pohodě.2x u nás byl dokonce až do večera. Jediné co byl malý problém, bylo tuleni. To se moc nelíbilo mým dětem. To jsem pak poslouchala proč se netuli se svojí maminkou. Jinak vše ok.
Jediné co mě mrzelo,bylo to,ze když ho v pátek vyzvedla mamka, úplně jí prehlizel.:-(
Vsuvka k tomu zdravení: Nechcete někdo založit diskuzi zvlášť, jen o zdravení?
Nechci tady plenit tuto diskuzi. 🙂
tak to my měli nějaké divné krávy:-)) ty bučely i když přišel cizí. asi byly “dobře“ vychované.
lien, pokud budou holky chodit do školy (vím, že je chceš učit sama, ale kdo ví jak se ve finále rozhodneš), tohle bude první velký problém, že nepozdraví učitele, školníka, ostatní rodiče. a je snad zbytečné aby kvůli tomu, co opravdu nekřiví charakter a neubírá svobodu měly od začátku problémy, nemyslíš?
my máme v práci super klučinu, cca 35 let. svéráz, hodně svobodomyslný člověk, a když jsme jednou řešili, že někteří dospělí nejsou schopni pozdravit, tak řekl – ať mě klidně řekne zdar pi.., já stejně řeknu dobrý den. nejsem přece nevychovanej buran 🙂
a k tomu, že je křivárna přát někomu dobrý den, když ho nepřeješ. nevím jak ty, ale já ho přeju všem opravdu upřímně. i lidem, které nemusím.
taky vnimam zdraveni jako slusnost.
Synovi jsem vysvetlila, ze koho pozdravim ja,
at pozzdravi taky, nemel s tim zadny problem
uz od 2,5let.Obcas se stalo, ze nekoho nepozdravil, ale jak jsempsala, takove to postrkovani pozdrav tetu jsem nepraktikovala spis jsem mu to vysvetlila kdyz presla.
Ted zdravi driv nez my a kolikrat i ahoj misto dobry den, ale me na jejich miste by tohle nevadilo, aspon bych si pripadala mladsi:)jana231
babofko ano, na sedláka zabučí, na cizince nikoli, a o tom to opravdu je
Nuninko, nějak jsem nestihla diskuzi v začátku a nebudu pročítat reakce. Jen něco podobného jsem zde řešila v roce 2008 v článku Den na mateřské dovolené.
Dítě jsem z občasného hlídání, hlídala nepřetržitě půl roku. Nakonec jsem dítě vychovávala já místo rodičů. Tatínek prostě u dveří prohodil, teto my neumíme zdravit. Měla jsem sto chutí mu vlepit do tváře, a kdo za to asi může. Místo toho jsem dítě učila slušně pozdravit, poděkovat, rozloučit se.
Vloni jsem hlídala děti kamarádce. Zadara, jen za jídlo mi dávala. Rozváděla se, manžel se od ní nechával živit a ještě se musela starat o děti. Starší dcera byla napučená od prvního okamžiku dne, až do doby než šly domů. Syn nevychovaný, přesně to co popisuješ. Věděl, že do domu se musí vyzout, neschvál běhal v botech všude. Když jsem se ptala Alenky, jestli Tonda doma chodí také v botech, odvětila, že až do postele. A mamka se rozčiluje. Já se rozčilovat přestala. Tonda dostal do ruky smeták a musek zametat a pak i vytírat. Než vytřel naši 15m chodbu (hadr jsem mu kroutila) byl naštvaný. Od té doby se vyzouval i doma. Je jasné, že jsem to po jejich odchodu musela uklidit znova, ale účinek skvělý.
Zbytek praktik spíše ústně.
Lien, kdysi mi někdo ohledně zdravení řekl, že když vejde sedlák do chlíva, i ta kráva zabučí… A vo tom to je. 😉
To je celkem logická úvaha, že si budu chtít jít něco koupit, pokud to nemám. Děti v tomhle věku ještě nevidí, že to není jen o tom se teď hned prostě zvednout a koupit.
Nunince možná vadí způsob jakým to říká. Něco jinýho je, když se nad tím dítě zamyslí, vymyslí to a poví svůj návrh a něco jinýho je, když to vyštěkne.