Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Uklizi doma vase deti?
Tak by mě zajimalo jak doma pomáhají děticky. Jestli mají své povinnosti nebo jestli nějak pomáhají.
U nás to je totiž hrůza a děs. Přijdeme domů, dcera se vyslece a jak oblečení odhodi,tah ho nechá ležet. Často rozhazene po celém pokoji. Pak si začne hrát,školu pak řeší honem honem. Syn je úplný opak, nejprve udělá co má.
Občas jeden nebo druhý uklidi myčku. Vysat pokoj musí co druhý den(což u dcery nehrozí).Maji si udržovat pořádek v pokoji a někdy vynést smetí.
Syn (6) v pohodě,sice mu to musím říct víckrát,ale udělá co má.
S dcerou (9) pořád bojuji. Neudělá co má, má blbé řeči atd…..
Dopadá to tak,ze pak akorát křičím.
To už bude asi puberta.
Jak je to u vás? Pomáhají vám děti? Musí něco dělat?
Petro, můj přerod z bordeláře do pořádkomilné nastal myslím ve chvíli, kdy jsem začala vydělávat a všech věcí jsem si najednou začala úplně jinak vážit 🙂
Jinak jsme s bráchou doma dobrovolně nic nedělali, jen já ráda pekla. Občas jsme dostali nakázáno vysypat koš, umýt nádobí nebo vyluxovat, ale pravidelně nic. Oba jsme dělali vrcholově sport, přišli jsme ze školy, rychle se něco naučili a jeli jsme na trénink (hodina MHD tam, pak i s převlékáním a sprchou 3 hodiny trénink, hodina MHD zpátky) = večer jsme se vrátili domů a šli jsme skoro rovnou spát. O víkendech byly turnaje…
Ano 🙂
nuninko, myslíš ten úklid na stůl a do postele? 😀
Jé Petro, to je skoro jako u nás.
nepřijde vám, že jsou kluci jako malí pořádnější než holky?
Marinado, kdy u tebe ten přerod nastal? (že bych ještě třeba měla šanci… :-))
A ještě jeden dotaz – když po tobě vaši domácí práce nechtěli, dělala jsi čas od času něco “jen tak“?
Taky jsem zavedla střídání. Takže se alespoň nehadaji co má kdo dělat. Když chci aby někdo vynesl Koš řeknu rovnou kdo. Jinak rádi pomáhají v kuchyni.
U nás je to taky jak voda a oheň – Aničce binec vadí, Majdě je to šumák. Mají společný pokoj a mají úklidový styl “co nechci, hodím ségře na stůl, když už tam není místo, hodím jí to do postele“, takže se uklízení často mění v bitku. Já pořád hledám nějakou zlatou střední cestu – na jednu stranu si říkám, že pokojíček je jejich území a tím, že je budu do úklidu nutit za každou cenu, je akorát otrávím a bez nahánění se na to už úplně vyprdnou, na druhou stranu mám obavy, že Majda by brzo neměla ani kde spát, o psaní úkolů ani nemluvím.
K té pomoci v domácnosti – Anička spíš pomůže s úklidem, i mi přijde, že ji to celkem baví. Majda je zase spíš na tvořivější činnosti – vaření i různé “montování“. Perfektně se to projevilo vloni v létě, když jsme upravovali pokojíček – Majda s náma montovala postele, sestavovala rošty atd. a Anička koukala na pohádky. Když bylo všechno sestavené a nastěhované, šla Majda koukat na pohádky a Anička se mnou uklízela, rovnala a vymýšlela, kam co dáme. Nejdřív jsem měla snahu zapojovat i tu druhou, ale ani v jednom případě se mi to nepovedlo. Až pak mi došlo, že to byla asi blbost.
Dcera (10) si uklízí od malička automaticky oblečení, když se svlékne + když něco dojí/dopije, tak ten obal odnese do koše. Po jídle uklidí nádobí (jen vedle myčky – nechápu, proč to nedá rovnou do myčky, ale zatím na to moc netlačím). Večer si musí uklidit svůj pokoj. Postará se o morče (občas to dělám za ní já, ale ráda). Nikdy si nevzpomene nakrmit rybu (ryba stále žije – dávám jí já).
Víc po ní nechci, až bude dospělá, napracuje se až až.
Já jako dítě byla bordelář, jako dospívající mi vadilo pracovat “na cizím“ (zní to hrozně, ale je to tak)…teď, ve svém, mám vzorně naklizeno a věci ve skříních do komínků – máma nechápe 🙂
Jinak jako dítě mě rodiče doma pracovat nenutili a jsem jim za to vděčná, tak to chci poslat dál 🙂
Mladší (5) sám si uklízí a skládá oblečení,srovná postel,uklízí si hračky,odnáší si po jídle nádobí ze stolu.Někdy utře prach kam dosáhne,někdy utírá nádobí,občas vysává-to se sám hádá že chce,rád pomáhá při odhazování sněhu a jinak se snaží pomáhat při různých činnostech,pokud má náladu.Starší (13) se s pubertou zhoršila,ale utírání nádobí,odnesení odpadků,utření prachu a vysávání je její starost,i když tedy někdy to udělám já.Samozřejmě si po sobě uklidí ze stolu a oblečení srovná-naštěstí nikdy neměla tendence házet oblečení na zem.Úklid v pokoji,v její části je na ní,nechce abych ji to dělala já,takže stačí pohrozit že ji udělám pořádek a už to dá do snesitelné míry.A jinak dle domluvy,takže ne pravidelně dělá nákup,pohlídá mladšího,vyzvedne ho ze školky,pomáhá v kuchyni,pověsí nebo naopak složí a schová prádlo,nachystá všem snídani nebo večeři,upeče buchtu,zalije kytky,zamete a vytře schodiště,pomůže ze sněhem,převleče postele-řekla bych že kromě mytí oken už zvládne skoro vše když musí,ale neznamená to že to dělá ráda a sama od sebe
Vím, že je v mém případě ještě brzy posuzovat uklízení, ale ta moje prdelka si velmi často uklidí i sama od sebe. Buď jí řeknu, ať si uklidí hračky (že pak půjde do vany nebo k večeři,…) a nebo si je prostě začne uklízet sama jen tak. A vaří se mnou, zametá (to miluje), připravuje na oheň, věší prádlo, dneska jsme spolu i kydaly hnůj. Všechno to dělá sama od sebe, ale tak je malá, zatím jsou to pro ní zábavný nový věci. Ono to brzy skončí 😀