Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
prosila bych deset deka zdraví s malinovou příchutí
Nebo klidně může mít třeba i jahodovou příchuť, to je fuk, hlavně bych ráda věděla, kde prodávají zdraví.
Mám totiž pocit, že z těch nemocí zešílím. Od podzimu do léta zavření s menšími přestávkami zavření doma. Jen občas, na chvilku (pár dní až týden) se dcera uzdraví, aby chytila prvního bacila, který si vyjde na špacír ve stejnou chvíli jako ona. A pak si to mezi sebou předáváme jak štafetový kolík, a sotva se dcera uzdraví, přebírá bacila od posledního nakaženého člena rodiny.
Jen v lednu byla celkem zdravá, jinak jsou to měsíce a měsíce domácího vězení. Téměř celý listopad, celý prosinec, 3 týdny v únoru a celý březen (až 3 dny) doma, bez kamarádů, bez kroužků, které si tolik přála navštěvovat.
Proč to dítě musí být věčně nemocné? Co my už zkusili a zbytečně! Imunoložka, odstranění nosní mandle, přípravky na posílení imunity z lékárny, … Nic nepomáhá. Nic! Já do ní tak strašně nechci cpát chemii, jenže od doktorů neustále slyšíme, co má (dlouhodobě) brát, pořád nějaké léky, které ji ale neochrání. Jak by taky mohly, když “je prostě chytlavá“ – bezva odpověď, že? A ani bylinky a mnohé osvědčené babské rady u nás nepomáhají.
Mě už to tak strašně nebaví, být věčně zavřená doma, od rána do večera se s dcerou hádat, aby se vysmrkala, aby se napila, aby si přikryla pusu, aby… Nechci, aby se smutně přes sklo dívala na hrající si děti s vědomím, že ona za nimi nemůže.
Jestli to bude jako loni, tak z nemocí vylezeme až v létě. Jak to do té doby máme vydržet? Kde brát sílu?
Strašně bych si přála, aby se zdraví dalo koupit…
kekunko, chápu tě, sama jsem tady x krát psala, jak prcek marodí a dlouho… taky si říkám, že už to přivolávám sama, těmi obavami,aby zase nemarodil.Na druhou stranu se mi nelíbí ani přístup naší pediatričky.
Věřím, že bude líp. A držím palce i Vám.
Co krční mandle ty máte v pořádku?
Díky vám všem za komentáře.
Katko, suodal, já tak pesimistická nebyla. Ještě koncem roku to celkem šlo, uměla jsem si na tom najít pozitiva, s dcerou jsme měly čas pro sebe – když prcek spal, mohly jsme hrát pexeso, tvořit, … To se při školce nedá stíhat, prcek nás v klidu nenechá. Nebo v lednu, to už byla po operaci, jsem chtěla vidět, že jí to pomohlo; když poprvé lehla, říkala jsem si, že ve školce vydržela dost dlouho, že to asi nějaký smysl mělo. Prostě ta snaha o pozitivní myšlení byla. I jsme se domlouvaly na kroužcích, jeden jsem jí zaplatila, neb jsem doufala, že už nebude věčně nemocná. Ale poté, co po měsíci doma vyšla mezi děti a obratem lehla s horečkami, už nevím, kde ten optimismus brát. 🙁
Článek si přečtu.
ale jinak odpověď na otázku, kde se kupuje zdraví zní, nikde, každý ho v sobě máme, jen ho nesmíme systematicky ničit a pokud už jsme to udělali, pokusit se to napravit. Sami bez pomoci to ale asi nezvládneme.
kekunko mžůu ti ntak leda držet palce a napsat, jak bych to řešila já.
U nás se chodí ven i při nemoci, holky většinou nehorečkují a pokud je to rýma, kašel, jde se ven normálně, jen jí např. vezmu na kočár, nebo na tříkolku, aby se nenamáhala, proběhne se u lesa, zajdeme s pejskem, samozřejmě do kroužků k ostataním to není, ale do přírody určitě ano. NEnutím jí ani jíst, ani pít, ale hned na začátku jí vysvětlím, co nebude jíst a pít (mléčné výrobky, sladké), dokud nebudou broučci zase pryč a když se pak dožaduje, jen jí to připomenu.
– nejdůležitější věc, okamžitě bych jí přestala dávat vše od lékařů, na posílení imunity, vitamíny, mandle už jí bohužel nevrátíš…..
píšeš, že už jsi udělala kde co, ale vším si jí jen přihoršila, promiň to nemyslím zle, ale je to tak
– navštívila bych homeopata a poprosila o pomoc, protože pokud u mandlí měla i narkozu, vlastně i kdyby ne, je hodně co spravovat, nejen ty chemické léky, ale také psychika. Jak píše Lussy, možná bys byla opravdu překvapená výsledkem.
Kekulko, to je jako by jsi psala jak to vypadá u nás doma. Já se dostanu mezi lidi když jedu na kontrolu k Dr.,na nákup nebo když vyzvedavam děti, případně je vezu na kroužek. Držím ti palce ať se z toho konečně vyhrabere a ty se konečně taky dostaneš ven. Nuninka
kekunko,
vím že jsi jednou psala, že jsi proti homeopatii, ale byla bys vážně překvapená, jak z věčně nemocných dětí dokáže udělat naprostý opak.
A pokud už nějaká nemoc přijde, homeopatiky se během pár dní vyřeší.
Moje děti mají těch zdravotních problémů víc, takže je to běh na delší trať,ale výsledky jsou prostě neoddiskutovatelné.
Držím palce, ať najdete něco, co Vám sedne a pomůže.
Kekunko, to je mi líto, že máš malou pořád nemocnou. Já jsem teď měla bez 2 dnů Honzíka téměř 6 týdny nemocného. A je to opravdu “očistec“. Děti se nudí, chybí jim kolektiv a člověk se nemůže nikam hnout 🙁
Zkus přelouskat tento článek, je to podobné smýšlení jako má Katka. Zrovinka včera jsem ho četla a tato “myšlenka“ je mi blízká…v podstatě i proto, že to znám ze své zkušenosti 🙁
http://www.zdravi4u.cz/view.php?cisloclanku=2013011601
Poradit ti moc neumím, protože podle tvých řádků jsi vyzkoušela už kde,co…posílám alespoň pofoukání tvé smutnící dušičce s přáním, aby se vše co nejdřív vydalo lepším směrem a malá byla brzy zdravá!!!! 🙂
kekumko, je mi líto, že ti dcera pořád tak marodí. Když čtu pozorně co píšeš, napadá mě, jestli to nebude v přístupu. Zdá se mi, že ty už jsi na to marodění vyloženě nastavená. Jak známo, děti tohle od matek přebírají. Přestaň si plánovat, že po uzdravení dcera zase hned něco chytne a zase bude marodit. Ty se ujišťuješ, že stejně nic nefunguje a všechno zkoušíte zbytečně. Soustřeď se víc na to, kdy je zdravá, než na to, kdy marodí. Když je zdravá, neřeš to, že asi zase někdy onemocní. Když je nemocná, neutvrzuj se v tom, že už zase a že nic nezabírá, mysli radši na to, že se určitě brzo uzdraví. Budu na tebe i dceru myslet. Když překročíš svůj stín, bude to fungovat. Katka
Nebo klidně může mít třeba i jahodovou příchuť, to je fuk, hlavně bych ráda věděla, kde prodávají zdraví.
Mám totiž pocit, že z těch nemocí zešílím. Od podzimu do léta zavření s menšími přestávkami zavření doma. Jen občas, na chvilku (pár dní až týden) se dcera uzdraví, aby chytila prvního bacila, který si vyjde na špacír ve stejnou chvíli jako ona. A pak si to mezi sebou předáváme jak štafetový kolík, a sotva se dcera uzdraví, přebírá bacila od posledního nakaženého člena rodiny.
Jen v lednu byla celkem zdravá, jinak jsou to měsíce a měsíce domácího vězení. Téměř celý listopad, celý prosinec, 3 týdny v únoru a celý březen (až 3 dny) doma, bez kamarádů, bez kroužků, které si tolik přála navštěvovat.
Proč to dítě musí být věčně nemocné? Co my už zkusili a zbytečně! Imunoložka, odstranění nosní mandle, přípravky na posílení imunity z lékárny, … Nic nepomáhá. Nic! Já do ní tak strašně nechci cpát chemii, jenže od doktorů neustále slyšíme, co má (dlouhodobě) brát, pořád nějaké léky, které ji ale neochrání. Jak by taky mohly, když “je prostě chytlavá“ – bezva odpověď, že? A ani bylinky a mnohé osvědčené babské rady u nás nepomáhají.
Mě už to tak strašně nebaví, být věčně zavřená doma, od rána do večera se s dcerou hádat, aby se vysmrkala, aby se napila, aby si přikryla pusu, aby… Nechci, aby se smutně přes sklo dívala na hrající si děti s vědomím, že ona za nimi nemůže.
Jestli to bude jako loni, tak z nemocí vylezeme až v létě. Jak to do té doby máme vydržet? Kde brát sílu?
Strašně bych si přála, aby se zdraví dalo koupit…