Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Umíte odmítnout návštěvu?
Ahoj a pěkný den Vám všem,
měla bych takovou otázku, chtěla bych se zeptat, zda umíte odmítnout návštěvu. Mám na mysli někoho, kdo se k Vám pozve sám. A o jehož návštěvu v podstatě “nestojíte“.
Asi bych měla popsat, co se mi přihodilo…
Mám už velkou neteř (má za sebou 3 roky na VŠ) a ta má přítele. Vídáme se sporadicky, neb od sebe bydlíme 90 km. No a já se musím přiznat, že v tom klukovi je “něco“, co je mi nepříjemné – míním tím vnitřně nepříjemné. Je na můj vkus strašně radikální, vše je buď bílé nebo černé, nic mezi tím, v jednání k ostatním je dost nevybíravý a netaktní, takové drzé mládě.
Nicméně – doteď jsem o tom s nikým nemluvila, ani to neřešila, protože se domnívám, že to není moje “starost“, prostě si své myšlenky a pocity nechávám pro sebe.
A k věci – když jsme se teď viděli naposledy, zeptal se mě, co budu vařit v neděli k obědu. Já odpověděla, že ještě nevím. A on na to: To já, abys s náma počítala, my přijedem. Párkrát jsem zamrkala a to bylo celé.
Na nic jsem se nezmohla.
A teď se mi to pořád honí hlavou… mám pocit, že je to neslušné se k někomu pozvat… aspoň já to nedělám…
Navíc – já se s ním nijak sbližovat netoužím…
Jenže – zítra je neděle a já nevím, jestli přijedou…
Cítím se nepříjemně a tak trochu trapně vůči neteři, je to hodná holka a ji bych odmítnou nemohla a vlastně ani nechtěla.
To je zase “situace“…
Písněte mi, prosím, jak reagujete třeba Vy v podobné situaci. Umíte říct “ne“? Umíte odmítnout návštěvu?
Nebo jestli se Vám to zdá “normální“ – takovéhle věci a já jsem “mimo mísu“…
Marinado, pobavilas… :-):-):-)
Padmé tak to bylo taky myšleno 🙂
Jak jsem se dočetla, nejspíše nedojeli, brala bych to jako štenkrování, taky se nám to občas stává , jako že my přijedeme, navař, to ale vím, že to nemyslí vážně…
Anonym rozhodně nemusí mít strach, že by někoho potkal nebo poznal osobně 🙂
Zase se dělá z komára velbloud a zase ti samí lidé. Je to už směšné… Jedni a ti samí mají stále spravedlivý a svatý pohled na svět a vše ostatní je levárna a porytectví. 😀
Uf, ještě že ty konkrétní osoby neznám a nepoznám osobně.
no vidíš škoda…vědět to tak jedem my 😀 😀
asi to byl vtípek, ale položený tak že člověk neví jak to bylo myšleno…tak máš předvařeno 😀
Bamisko, musím se smát :-D.
Hecla jsem se, vyluxovala jsem, navařila :-).
Zatím nepřijeli :-).
Ale jsem v pohodě :-). A už jsem i nad věcí :-).
Jarmuschko, děkuju za pochopení. Je fajn se na to podívat z různých úhlů pohledu. To víš, že i já jsem si potom říkala, co všechno jsem mohla říct (odpovědět) :-D.
A “ano“, také mě napadlo, že on má nějakou “úlohu“ v mém životě… jsem ráda, že jsi to napsala…
Radko, já to brala od holek jako legraci, ne jako návod. Zasmála jsem se tomu, připadalo mi to vtipné, ale nebrala jsem to vážně :-).
tak jak to dopadlo…kolik vás obědvalo???
JJ, mě se to tak nechce číst zpětně všechno, možná to napsal i někdo jiný…
V každém případě výmluvy, že má jiný program (i když nemám)…. i taky přijdou jako pokrytectví.
…takže asi to, co jsem chtěla říct mohlo vyznít jinak… 🙁
nojo, stane se… 🙂