Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Umíte vařit?
Holky, tak jsem dnes tak závistivě koukala na Prostřeno jak tam paní vařila králíka (toho teda nejím), zelí a chlupáče, lívance… Umíte takováto jídla? Já se přiznám, že vařím opravdu jen takové to jednoduché jídlo – omáčky umím jen srbské žebírko, milánskou (teda počeštěnou) a “svíčkovou“ – z halali – jinak ji nedochutím. Knedlíky vařím jen bramborové a vždycky je mám takové “ovařené“… Tak mě to ani nebaví neb mám pak pocit, že jsem totální lempl… Kšanda
Diskuze týdne 10/2013
Lien – brambory v ní jsou. Já pórkovou normálně moc nemusím, co jsem tak někde jedla, ale tahle je taková jemná. Nedávají se tam vůbec ty zelené části, jen bílé, tak do ní padnou tak 3-4 pórky. Studenou jsem ji chutnala a byla opravdu taky dobrá.
Kačenu jsem pekla bez nádivky, jen tak a prvních asi 7 hodin se pekla jen na 90, takže byla přes noc jen taková ovařená, pak se teprve přidává. Byla ale taky moc dobrá, jen se trošku rozpadla v kloubech 😀
Mě mami do kuchyně vůbec nepouštěla, nějaké moje prvotní snahy byly hned v zárodku zničeny tím, že jí špiním kuchyň a v podstatě zdržuju. Ale hned vedle bydlela babička a to byl pravý opak, mám jí pořád před sebou při určitých jídlech, i když to bylo takové jiné vaření, než dnes.
U nás se holky angažují docela dost, starší už chce sama míchat těsto apod. Mladší zase potírá vajíčkem před pečením, o to se tedy perou, kdo to bude dělat. Nechávám je, i když je fakt, že kuchyň ušpiní a zdržovat zdržují, tak si myslím, že to k učení patří, nedělat všechno hned dokonale.
Mankaš – co takhle opravdu klasickou roštěnou – plátky. Hovězí nemusím, ale tohle miluju…
A k učení – v tomhle obdivuju moji mamku. Byly jsem doma tři sestry, já tedy nejstarší. Mamka vyhlásila týdenní služby a tak od 13 roků mě honila do kuchyně. Nechala mi tam suroviny, řekla, na jaké stránce v kuchařce (internet tehdy samozřejmě neexistoval) najdu recept a když nebudu něco vědět, tak se mám přijít zeptat…. Tohle já až tak úplně nedokážu. Navíc to Hanču ke klasickému vaření moc netáhne, zato je expert na saláty – ty kombinace, to by mě nenapadlo smíchat. Ale pak je to dobrůtka. To spíš mi leze do kuchyně synátor, ten rád zkouší specialitky.
Petro, tak se tu směju nad tím loupáním, škrábáním, u nás to bylo přesně stejně. A když už jsem se k něčemu dostala, mamka to stejně pak dochutila po svém, i když podle mě to bylo dobrý, takže mě to vždy akorát naštvalo a radši jsem se už nehrnula ke společnému vaření. Ale ráda jsem se zavírala v kuchyni a experimentovala.
Syn rád pomáhá, baví ho krájet cokoliv, když pečeme, tak já jen vážím a on to sesypává a míchá. U nás vaříme s manželem oba, takže má i tu správnou motivaci. 🙂
Holky teda já kačenu zrovna nemusím, ale táta by určitě nebyl proti, kdybych ji udělala, takže vyzkouším Petro podle tebe, tak uvidíme, naplánuju si to na další víkend…No já si dneska třeba koupila krásný kousek roštěné a teď mi poraďte co s ní? 🙂 Hovězí děláme málo, holky to moc nemusí, ale jednou za čas by to asi v jídelníčku chybět nemělo. Já docela ráda experimentuju, milujeme nudle s orestovanou zeleninou, teďka jsme dělali vařený brambor ve slupce asi patnáct minut, pak rozkrojit, každou půlku vydlábnout, posolit a jednu jsem plnila anglickou s nivou a druhou čabajkou a eidamem, zapéct v troubě, moc jednoduché a dobré, udělala jsem k tomu zakysanou smetanu s česnekem jako dresing…jednoduché, ale opravdu dobré.
Jo a ještě jsem chtěla k tomu učení – u nás to taky nějak neproběhlo 🙁 Ne že by mě mamka od sporáku odháněla, ale když jsem ty snahy vařit s ní měla, tak mě k ničemu pořádnému a pro mě zajímavému nepustila a pořád jen loupat cibuli a škrábat brambory mě nebavilo, tak to pak nějak padlo. Teď když se mnou chtějí vařit holky, tak si na to kolikrát vzpomenu a už se tolik nedivím 🙂 ale právě proto se snažím ten prostor jim dát.
Aničku to do kuchyně teda moc netáhne, ještě tak na pečení cukroví, ale i u toho vydrží jen chvilku. Oproti tomu Majda je u sporáku jako doma, všechno chce dělat se mnou, nejlíp vařit si paralelně totéž sama. To je ale někdy problém, zvlášť když dělám oběd a můžu používat jen 3 plotýnky najednou (jak zapnu čtvrtou, vyletí pojistky). Takže to už párkrát dopadlo tak, že vaří Magdička a já jen asistuju a radím, co je potřeba. Takže jsem už zase skončila u toho loupání cibule apod 😀 ale ta vize, že třeba brzo už ten oběd fakt uvaří sama…
tak já si troufnu také říct že umím vařit i péct, manžel pokáždé poděkuje a pochválí …..v pátek jak mi bylo špatně a ležela jsem dorazila mamka a uvařila mi…tak manžel ohodnotil slušně no jiná kuchyně, i mu chutná víc jak od jeho maminky takže je to ok….
co neumím nebo neskouším jsou nějaké právě extra novinky nebo cizí kuchyně…takže jedu v té klasice, takže já se musím zaměřit spíš tímhle směrem a zkoušet….
jdu načíst co vaříte vy dobrého
Na halali jsem se chtěla taky zeptat 🙂 Na svíčkovou jste mě navnadili, uvažovala jsem o ní minulý týden, ale nakonec mi chyběly nějaké suroviny, tak to padlo. Teď o víkendu bude rajská (tu míváme často) a něco s brkaší, tak to nechám na ten příští.
Moje kuchařské umění je lehce nad bodem mrazu, ale lepším se 🙂 Poslední dobou vařím hodně podle Kuchařky pro dceru (J. F. Zatloukalová – najdete o ní článek i na VD), je naprosto úžasná. Všechno je tam vysvětlené dostatečně polopaticky, mnohdy dokonce tak, že občas z toho mám pocit, jaká jsem skvělá kuchařka, když tohle považuju za samozřejmost 🙂 Vždycky tam píše na jakou teplotu a jak dlouho co péct apod., jak poznat že je to hotové, na co si dát pozor… prostě fakt jako vaření s maminkou.
Je tam recept i na tu pomalu pečenou kachnu a ta je vážně vynikající, dokonce jsem s ní trumfla tchýni 🙂 Kachna se jen osolí a okmínuje, zaklopí co nejtěsněji a šupne se do trouby na 120 a peče asi 6 hodin. Podle receptu na ni za tu dobu nesmíš vůbec koukat ani otevírat troubu (to byl pro mě největší problém, ale ustála jsem to). Na konci ji odkryješ a zvýšíš teplotu asi na 200 na nějakých 10 minut, aby se udělala kůrčička – čas už si reguluješ sama podle toho, jak moc ji chceš mít propečenou. Je to fakt mňamka 😉
Fakt vřele doporučuju 😉
Kšando, já neumím vařit ani péct, kuchtím bud nějak od oka nebo podle receptu, ale bohužel se to s kuchyní mojí maminky srovnávat nedá. Mamka mě vařit neučila, takže se učím už leta letoucí za pochodu a musim říct, že mě to taky nebaví. Ale tvrdím, že hlad je nejlepší kuchař a komu to nechutná, tomu šoupnu na stůl sůl a starej se 🙂 Je fakt, že nikdo u nás nejsme žádní gurmáni, takže akorát potřebujem zaplácnout žaludek. Mít doma motivaci v podobě rozmlsanýho chlapa, tak se taky asi budu snažit jinak. Ale na sovjí obhajobu musím dodat, že vyloženě blafy neprodukuju 🙂
Oproti tomu muž vaří a peče moc rád, ale jen občas.
Tak já si troufnu o sobě říct, že fakt vařit umím. A vařím i peču moc ráda. A to jak klasiku – knedlíky všeho druhu, omáčky,pečené maso, tak ráda zkouším nové recepty a jídla různých národů – milujeme italskou a čínskou kuchyni, různá zeleninová jídla, saláty… Ráda hledám na internetu a v kuchařkách a časopisech nové recepty, pak z několika si vytvořím jeden a ještě si ho trošičku upravím dle svého.
Peču taky skoro všechno – kromě dortů, to není můj šálek kávy. Jinak kynuté, nekynuté moučníky, odpalované těsto, cukroví.
Prostě mě to baví.