Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Poradíte jak vyzrát na Honzíka?
Holky jdu si na radu jestli by vás něco nenapadlo. Malého dávám na hlídání k mamce. Bohužel tam nechce jíst hlavní jídlo a chodit čůrat.
Jídlo si vezme sice kousek housky nebo i jablíčko, ale jogurt nechce ani teplé jídlo….takže zatím to do něj hrnu před půl 11 a jsem z toho docela špatná a nemám radost jak to jídlo ted probíhá. Trochu spoléhám, že se to zlomí a bude jíst i tam.
Čůrání je další problém dokáže 5 hodin nečůrat, jinak na nočník i záchod řve. Na boban se jí daří koukat, ale víc ne.
U mamky je spokojený, nepláče jede tam rád, těší se tam, babička se mu hodně věnuje, takže za tohle jsem moc ráda a strašně překvapil, protože vůbec nebyl zvyklý bez nás být….jen potřebuji dořešit jak to čůrání a jídlo….asi budu úplatkařit kinder, ale třeba vás napadne něco lepšího????
(u mamky je teď třetí týden)
Tím pádem i míň u ní pije…pak jak je doma tak se nemůže dopít, ale to jídlo až tak nedohání 🙁 …takže i to kakání je méně..no a víte co a jak je u nás…
moc jsem to nepročítala ale napíšu jak je to s našimi kluky
Mates měl období, kdy nechtěl jíst, pomohlo, když si jídlo uvařil sám – míchal kořenil atd. a bylo pak jedno jak “hnusné“ to jídlo bylo, všechno zblajznul 😀 Na Míšu zase fungují úplatky, málokdy je to čokoládka nebo bonbón spíš jsou to buchty nebo třeba miluje opečený toustový chleba ale i chlebánky se šunkou nebo třeba bílá káva z presovače – pocukrovanou zbožňuje mléčnou pěnu nebo tady dělají výborný tvaroh s čokoládou. Takže dokud nesní určitou část oběda nedostane “dobrotu“ – obvykle to stejně vyjde na odpolední svačinu. Ale někdy se taky šprajcne a nesní nic a pak akorát chodí a říká, že je naprčený a že se nebaví 😉 Hlavně nenutím a nadávám i mojí mamce, když furt do něj hučí, že by měl jíst a že nebude mít svaly, když nebude jíst maso (to je tříletému dítěti fakt úplně jedno). Však on hlady neumře, jen přijde o ty “dobroty“.
Co se týče různého zdobení talířů, tak to u nás vůbec nezabírá.
S nočníkem s Matesem nebyl problém, ale Míša třeba míval hrůzu z babiččiny koupelny (dlouho jsme na to nemohli přijít, protože nijak zvlášť se to neprojevovalo), takže nočník býval v kuchyni nebo na chodbě. Taky hodně pomohlo opičení po bráchovi, to začal čurat do záchoda – dělá se tam pěna, dělá to zvuky a taky toužil po samostatnosti – nachystat si stoličku, zvednout prkýnko a samozřejmě si mohl taky spláchnout.
Předtím jsem nečetla reakce, takže už vím, kam chodí, kde má nočník.
Ale opravdu je třeba možné, že se před babičkou stydí.
Moje malá po nástupu do školky hrozně dlouho nechtěla jejich wc používat, držela to celý den a letěla až doma! Styděla se, vadilo jí chodit hromadně.
To jídlo bych opravdu nijak neřešila. Doma bych mu dala snídani a pak by dostal jídlo až u babičky. Babička s dědou také obědvají, dostal by s nima ke stolu a pokud by nechtěl, nevadí. Tak mu to ohřejí později. Třeba sepodaří babičce najít nějakou fintu jak ho obědem u nich zaujmout.
Co kdyby mu dala nějaký nový příbor či lžíci? Jakože…“hele Honzíčku, budeš mít u nás tuhle krásnou lžíci na oběd, co říkáš“?
Nebo vařit s ním. Babička by ho zapojila do vaření a říkali by si spolu, jak se pak nadlábnou a jak to bude dobré, když to spolu krásně uvaří. Honzík by pak připravil na stůl, nandal jídlo pro dědečka, pro sebe…Co?
Bami, 5 hodin nečůrat je problém? Nevím, ale mě to nepřijde nijak dlouho. Možná jsem zapomněla, jak často chodí takto malé děti.
Jen co mě napadlo, kam chodí čůrat doma a kam u babičky?
Na nočník někde v místnosti?
Hele a není možný, že se u babičky stydí?
Bamisko, taky bych tomu dala čas. A zkusila to neřešit.
Vysvětlila bych mu situaci, že pokud by mu něco pomohlo tyto situace líp zvládat, tak mu vyjdete vstříc… ale asi sám nebude vědět.
Učitelka ve školce říkala, že tam měli minulý rok holčičku, které trvalo půl roku než byla ochotná byť jen ochutnat jídlo.
Myslím, že tři týdny jsou ještě krátká doba.
Bamísku, s těma Honzíkama jsou furt nějaký starosti, že?! 🙂 Honzík, když byl malý, tak taky nejedl nikde-jen doma. Bylo to docela náročný 🙁 Ale situaci jsem nehrotila, Helenka (H. mladší dcera a tím pádem Honzíkova dospělácká ségra 😀 ) se z toho přestala časem hroutit, že u ní Honzík nechce jíst a časem asi tak během tří let, to začalo suchým rohlíkem, pak těstovinama a dnes tam zblajzne všechno 😀
Napadají mě ty stejné rady, jak holky…takže se jen přidávám 🙂
Držím pěstičky, abys na toho svýho Kulihráška vyzrála 🙂
A mě se líbí nápad Katky, aby si připravil jídlo…
:-):-):-)
Z vlastní zkušenosti myslím, že je lepší na něj netlačit, ale taky z vlastní zkušenosti vím, že je to těžké, když Ti na tom záleží… Ty děti to dobře vyčíhnou, jak mít matku v hrsti…
Bamisko – napadlo mě, jestli by si třeba nechtěl nachystat doma na druhý den jídlo sám do nějaké jeho misky, aby si ho vzal pak s sebou. Stejně tak to pití, že by si připravil sám.
radko on i tam míň pije i když ho má u babiny na stole v dosahu ve své flašce…přijde mi že si to snad umí spojit nepití = nečůrání
nepočůrá se tam on to vydrží, ale pak toho je hodně když čůrá se mnou jak přijedu a po těch našich problémech s močovýma cestama v nemocnici z toho nejsem odvázaná
no doma běhá na nočník sám, má ho v obýváku stejně tak i u mamky a nebo se mnou jde na záchod to zatím neumí vylézt…takže stejné podmínky doma i tam bych řekla….
jídlo víc pilujem aby jedl sám, asi nechce třeba od mamky nevím, je fakt že to asi hrotit nebudu jen z toho mám divný pocit protože jí mín a omezil i ten zbytek jak se asi stáhnul žaludek…nebo ho moc sleduju
jinak jsem opravdu spokojená že tam chce být a těší se a ani se nemusím ploužit s obýváku a mizet tajně….je to zlatíčko….no a děda s babi také pookřáli tak snad to tak bude po celou dobu co budu potřebovat…
jejda, já nějak myslela že tam i málo pije. k záchodu – jak jsem měla doma tu malou holčičku a její maminku, byl hroznej problém se záchodem, když maminka nebyla doma. odmítala. jedině s maminkou. klidně se i počurala. dodnes jsem nepřišla na to proč. nějak to časem přešlo. chodí honzík doma na záchod sám, nebo s tebou?
jídlo bych taky neřešila jestli není nějak extrémně hubenej. ale pití asi ano. není problém v nabízeném pití? já když byly děcka nemocný a musely a přesto nechtěly pít jsem je zcela nepedagogicky uplácela.