Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Ještě chvíli a ...
a já se asi zblázním!
Co se to u nás děje? Od prosince se ne a ne vyhrabat ze všech těch virů a bacilů. Teď, když už to vypadalo, že kolotoč ustává, tak jsme to dali dohromady – tedy všichni najednou umíráme.
Já jsem opravdu od prosince nebyla ani pár dnů, abych si řekla, tak už to je za mnou. Před dvěma týdny jsem měla takovou rýmu, zalehly mi obě uši, ucpaná celá hlava, po týdnu mi to přestávalo, zaradovala jsem se, ale předčasně. Začalo mě bolet na průduškách, večer neskuteční zimnice a 39,7°C, ráno jsem šla na službu jen s 38,8°C. tak jsem si říkala, jak to přežiju, nakonec po Brufíku jsem vypotila snad deset litrů, ale ulevilo se mi. Nixcméně tt mi zůstala na 37,8 a nejde néž. O to nic, já si zvyknu, ale od pátku jsou v tom i děti, horečky 40 a trochu i kašel. A co, aby toho nebylo málo, tak mamča mi včera volala, jestli je možné, že ji teploměr ukázal 41,2°C. Já to v životě viděla několikrát, ale u lidí, kteří už měli smrt mozku u živého a komunikujícího ne. Od té doby se drží na 39.Nechce moc prášky, protože měla neskutečné křeče a bolesti žaludku, tak se bojí cokoliv vzít. Možná ty bolesti byly právě z té horečky.
Já se asi opravdu brzo zblázním…
Zítra jdu s dětma k dr. půjdu i s mamčou a se sebou se zeptat na něco na imunitu. Už si vážně připadám, jak …
Děkuji za vyslechnutí 😉 *
Padmé, ono je sice hezké takto napsat…já Ježečka chápu…
Já ji taky chápu, taky jsem musela xkrát řešit nemocenskou a zaměstnání, vím jak to myslíš…
Ale nemám potřebu někomu mazat med kolem pusy a jsou věci, přes které u mě vlak nejede.
Tohle je ohrožení vážně nemocných pacientů a v tom já tedy problém vidím. Nesoudím vlastnosti Ježečka, jde mi o celek, o chování vrchní sestry, nadřízených, o systém.
Lien a ostatní napsaly to, co si myslí, na plnou pusu. Ty si to myslíš taky, ale prostě svůj názor zabalíš do písmenek. Někdo mezi řádky číst umí, někdo ne. Někdo je taktnější a jiný použije ostrá slova.
Ježeček prostě jen nemá odvahu se systému postavit, prostě v tu danou chvíli neviděla řešení své situace a na službu nastoupila. Věřím, že riziko si uvědomila a snažila se dodržovat a miminalizovat případné ohrožení. Nevěřím, že jí je jedno, zda někoho ohrozí, že jí jde jen o sebe atd..Ale to už je jen v její hlavě. Proto píšu, že nesoudím Ježečka, ale systém. Každý se můžeme někdy rozhodnou špatně, nebo jinak, než třeba sami chceme.
A rovnou napíšu, že já bych nemohla žít s představou, že jsem ohrozila život pacienta jen proto, že jsem se bála o svoje zaměstnání. Všichni víme,že každá komplikace u nemocných lidí je problém. To by pak doktor přišel za příbuzným a řekl by, bohužel váš xy chytil chřipku a jeho stav je …nebo už není…?
A nic, jede se dál? No co, je to jen pacient?
Vážně to tak funguje? Tak to děkuji!
padmé a co soucit s pacienty?? já když si vzpomenu jak jsem po těžké operaci chytla od usoplené uchrchlané sestřičky s horečkou chřipku, ještě teď se třesu vztekem. ono dostat chřipku po závažné operaci, kýchat, smrkat a kašlat s rozřezaným břichem, nemluvím o horečkách, mě nedovolí s takovým člověkem soucítit ba ani jeho jednání pochopit.
Padmé já naopak doufám, že takové chování nikdy chápat nebudu.
Lien… snad mi jednou porozumíš…
to se ale Padmé pleteš, já jsem se do velmi podobné situace dostala mnohokrát /rozdíl byl jen v tom, že jsem i kdybych do práce šla nemohla někoho zabít – nepracovala jsem s vážně nemocnými/ a také jsem jí musela řešit. Navíc z mé zkušenosti je ve státním sektoru tolerance větší, než u soukromého zaměstnavatele.
A také mám zkušenost, že určití lidé si cosi vymyslí a to potom šíří jako politiku podniku, např. vrchní sestra si vymyslí, že někoho vyhodí pokud půjde marodit, ale její nadřízený a další v pořadí nic takového nechtějí a ani netuší, že to tak je, protože všichni pod ní mlčí a berou to, co řekla za pravdu. A tím, že se mlčí se nedozví ani podřízení, že to tak není, ani nadřízení, jaká je vrchní. O takových věcech by se dalo diskutovat, ohrožování lidí jako téma k diskusi nevidím.
Celé je to pouze o odvaze (která samozřejmě plyne z určitých charakterových rysů) pídit se, jaká je pravda, jaké jsou možnosti a také jich využít. A pokud opravdu budou všichni zajedno mohu vždy odejít a svědomí mít čisté. Ne jako ovce se přidat k mlčícímu davu a šířit bezpráví.
Ale to pořád mluvím o situaci, kdy nikoho nemůžu svým počínám zabít.
A nepřipadá mi, že házím kamenem, říkám věci tak, jak je cítím, odkdy je upřímnost soud? Kdybych soudila, vyřknu rozsudek. Bohudík nemusím, přijde sám.
Lien a znovu opakuji – znova píšu to samé – já jsem nikde neřekla, ani nenapsala, že “to“ považuji za správné a ani to neobhajuji…. já jen dávám prostor k pochopení… k soucítění… k porozumění….
Stejně tak netvrdím, že můj názor je “správný“…
Lien, pořád mi nerozumíš, co chci říct…. a stále mi “podsouváš“ něco jiného…
Mám na mysli, že jsem k ostatním tolerantní a neodsuzuji někoho za to, že “něco“ udělá… jen pro to, že já jsem to doposud neudělala… když jsem se sama do takové situace ještě nedostala….
Už nevím, jak Ti to víc přiblížit…
Tady vůbec, ale vůbec nejde o mě…
Aha, už chápu, jediný kdo má správný názor je člověk, který zažil to co ty. Tak to jo, to si ale asi nenapíšeme, já mám raději svůj život :-).
Lien, mně to právě “dochází“ a uvědomuji si plnou tíži reality….
A právě proto dokážu pochopit a porozumět tomu, kdo něco takového udělá – právě pro to ty důvody, které jsem vypsala… a uvědomuji si, že může být dalších x důvodů, o kterých já nevím… prostě – já – nemám právo někoho nebo něco posuzovat (hodnotit)…
Neřekla jsem, ani jsem nikde nenapsala, že to považuji za správné nebo že to obhajuji.
Já jen prostě nedokážu “hodit kamenem…“
Lien, vím, že máš manžela a vím, že máš děti…
Až budeš vdaná za jednoho muže 20 let a až budeš mít za sebou nástup do práce po MD a až budeš mít děti v pubertě…
pak… až ty situace prožiješ na vlastní kůži… až to budeš mít za sebou… až budeš vědět, o čem mluvím… pak si můžeme napsat…
A padmé, zřejmě ti dle reakcí nedochází ani to, že já tu žiju, ne hypoteticky, ale reálně. Mám děti, mám muže, mám dokonce bývalého muže, maminku, tatínka, jsem prostě člověk jako každý jiný. Nejsem v nebi a nepředstavuji si, jak to budu na zemi dělat :-P.