Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Muž v nemocnici
Dneska je den blbec. Odpoledne mi volal muž, že je v nemocnici se zlomenou rukou. Dělal na baráku někde u Prahy. A že prý leží v Motole. Říkám, proč jsi proboha v Motole se zlomenou rukou? Tak z něj vylezlo, že si jí zlomil nadvakrát v zápěstí, do toho otřes mozku a rozsekaná brada, už zašitá. Sletěl ze 3 metrů. Teď večer jsme si volali a stěžoval si, že ho to šíleně bolí, že mu tu sádru sundali a má to na volno, nechtějí mu dát nic proti bolesti (a že on neni žádný bebíčko, když už ho to bolí, tak to musí bejt), od rána nejedl a prý ani jíst nic nesmí. Zvažují operaci, ale nejsou schopni mu nic bližšího říct. Takže ho tam nechají skučet a hladovět než se laskavě rozhodnou, co dál. Dostal nějakou kapačku, po který se mu trochu ulevilo, tak aspoň něco.
Teď musim nějak zajistit odvoz do Prahy, abych se za nim dostala, tak doufam, že v neděli by mi s tim mohla pomoct mamka. Přijedu jim tam nakopat zadek za to jak se chovaj. Kdyby mu aspoň řekli co a jak, proč mu nedaj najíst nebo proč nemůže dostat nic na bolest. Ale nechat tam člověka ležet a nevědět, to mě zvedá z gauče.
Nevím, nejsem zdravotník, ale je normální, že mu tu zlomeninu narovnávali “zaživa“ a zrovna tak zaživa mu šili tu rozseklou bradu?
A ano urcite neni normalni pristup nemocnice..i narovnani ruky “jen tak “atd..Souhlasim s dannielou..
Vsecko bude ok!!-MUSI!!!
Hanzlici, teda to musel být šok. Ještě že to tak dopadlo, no, zní to asi divně, ale ty pády bývají někdy děsné. Zlomená ruka se zahojí. Držím vám palce, jemu i tobě.
Ale ten přístup v nemocnici se mi zdá šílený. Když jsem byla v létě na operaci, neexistovalo, že by nechali někoho v bolestech, teda pokud vyloženě neodmítal. Když jsem řekla, že prášek nechci, že si řeknu, až ho budu potřebovat, docela na mě zírali. No, pak jsem si řekla, protože to se fakt vydržet moc nedá, ale nenapadlo by mě, že v dnešní době někde takhle postupují. Normálně bych si stěžovala. Ale nevím, komu. Jestli to záleží na nemocnici nebo na doktorovi, který tam je, těžko říct. Šití bez umrtvení, tak to je skoro středověk. Ale to by do něj aspoň nalili flašku slivovice. 🙂 Promiň, nechci si z toho dělat srandu, ale co na to říct. Děs.
Ahoj, za prvé nádech, výdech a klid. Všechny nervy se přenáší na dítě.
Manžel bude jistě v pohodě.
Mě manžela v roce 2001 zasypalo v dole. Volali mi o půlnoci, že ho odvezli na trauma do FM. Tam mu nasazovali vyhozenou nohu z kyčle. Sešili tržné rány, kterých měl bezpočet v obličeji. Brada, krk, obočí, líce měl na obou stranách a vypadalo to, jako by mu projela tyč skz. Pak ho nechali chodit od soboty do pondělí, a až pak zjistili, že má rozlomenou pánev a ihned ho brali na operaci. Domů ho propouštěli a měl ještě na zádech nálepky, ke kterým se připíná monitoring.
Pak jsem se dozvěděla, že již nikdy nebude chodit. Manžel se do půl roku postavil.
Takže opravdu nádech, výdech. Nechtěj vědět, co já vše prožívala tu noc, po tom telefonátu. Takže tě naprosto chápu.
Jani..jak uz jsem ti pis..chlapy..vydrzej nemozny(?)nebo nas o tom alespon presvedcuji..a i sebe 😀 Zavolal ti urcite pozdeji,nez sletel,vid 🙁
Zadek jim tam urcite nakopek(jestli to vubec pomuze)
Hlavne,at to vsecicko je ok.. A ruka dobre sroste..a neni to nic(a uz)nic horsiho!
Sice to mozna vyzni divne..ale pri tom vsem bude pak s vama “chvilku“doma..vis jak to myslim 🙂
Drzte se!!
Dneska je den blbec. Odpoledne mi volal muž, že je v nemocnici se zlomenou rukou. Dělal na baráku někde u Prahy. A že prý leží v Motole. Říkám, proč jsi proboha v Motole se zlomenou rukou? Tak z něj vylezlo, že si jí zlomil nadvakrát v zápěstí, do toho otřes mozku a rozsekaná brada, už zašitá. Sletěl ze 3 metrů. Teď večer jsme si volali a stěžoval si, že ho to šíleně bolí, že mu tu sádru sundali a má to na volno, nechtějí mu dát nic proti bolesti (a že on neni žádný bebíčko, když už ho to bolí, tak to musí bejt), od rána nejedl a prý ani jíst nic nesmí. Zvažují operaci, ale nejsou schopni mu nic bližšího říct. Takže ho tam nechají skučet a hladovět než se laskavě rozhodnou, co dál. Dostal nějakou kapačku, po který se mu trochu ulevilo, tak aspoň něco.
Teď musim nějak zajistit odvoz do Prahy, abych se za nim dostala, tak doufam, že v neděli by mi s tim mohla pomoct mamka. Přijedu jim tam nakopat zadek za to jak se chovaj. Kdyby mu aspoň řekli co a jak, proč mu nedaj najíst nebo proč nemůže dostat nic na bolest. Ale nechat tam člověka ležet a nevědět, to mě zvedá z gauče.
Nevím, nejsem zdravotník, ale je normální, že mu tu zlomeninu narovnávali “zaživa“ a zrovna tak zaživa mu šili tu rozseklou bradu?