Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Víceleté gymnázium - pro a proti
O víkendu jsme s jedním známým řešili víceletá gymnázia, tak mě napadlo, že se zeptám i vás, jaký na ně máte názor.
* Máte dítě na víceletém gymnáziu?
* Zvažujete podání přihlášky na víceleté gymnázium?
* Nebo jste naopak víceleté gymnázium i přes dobré známky na ZŠ zavrhli?
… proč? Jaká jsou podle vás pro a proti?
Zase ono se dá pak přejít na jinou střední školu, kdyby se jevilo, že dítě nechce na VŠ nebo chce třeba něco speciálního.
V tom má možná dobrá vesnická základka výhodu, že kvůli dojíždění není ten odliv lepších žáků tak velký.
Já jsem se o tom zrovna nedávno bavila s uč. na víceletém gymnáziu. Můj názor je takový – jak tu někdo psal, že by se měla víceletá gymnázia omezit pouze na příjem opravdu nadaných dětí – tzn. né dětí se samými jedničkami, ale opravdu nadanými, kteří se na ZŠ nudí. Přílišným “odlivem“ dobrých žáků klesá pochopitelně úroveň ZŠ neb nejlepší jsou průměrní a průměrní jsou podprůměrní… Navíc, pro mě má gymnázium smysl pouze v případě, že dítě chce studovat VŠ a to si nejsem jistá, jestli v páté třídě už ví (myslím, že s tím mají děti problém ještě v 15ti). Navíc – jak mi osvětlila ta paní uč. – prý se děti, které na gymnázium přišly v páté třídě pak více nudí – jsou otrávené… Nicméně – pokud se nezlepší úroveň druhého stupně naší ZŠ budu i o této variantě (spíše nucena) uvažovat.
Taky máme ještě hodně času, ale uvažuju o tom takhle:
zjistila bych si, jak to vypadá na tom konkrétním gymnáziu, které je v dosahu.
Protože jsme na vesnici, bylo by to s dojížděním. Takže bych do toho šla v případě, že by syna učení hodně bavilo a základka by nebyla na dobré úrovni.
Zatím jsem nezjišťovala, kolik dětí od nás ze ZŠ se kam dostane a nedostane, tak nevím.
Pokud ale nebudu mít pocit, že něco není v pohodě, že syn nevyužívá kapacity, kterou má, tak bych to už kvůli tomu dojíždění nechala.
Navíc syn je hodně aktivní, kromě knih a učení ho baví sport, rád normálně řádí s klukama, není to malý profesůrek, takže to zatím vidím na celou ZŠ a pak se uvidí podle zájmu. Jsou i jiné dobré školy než gympl, po kterých se dá pokračovat na VŠ.
Téma víceletých gymnázií je hodně probírané a často se o nich mluví, o pozitivech i negativech,která bezpochyby mají. Podle mého názoru je dobře, že jsou, ale měly by být skutečně jen pro nadané děti, studijní typy a jim vyhovuje a je pro ně určeno. Nemělo by docházet k tomu, že ze ZŠ odchází po 5. třídě spousta dětí,tak jak se to děje hlavně ve větších městech a to narušuje ZŠ v mnoha ohledech. Jsem tak pro omezení sítě víceletých gymnázií. Jsem učitelka a sama absolventka víceletého gymnázia. Když to probírám zpětně, jsem ráda,že jsem tam chodila, líbilo se mi tam dlouhých 7 let, doporučili mně to tenkrát sami učitelé v ZŠ, rodiče hodně zvažovali a pak mě přihlásili. Je ale pravda, že příliš nepočítali, že se dostanu, protože nával byl ve srovnání s dnešní dobou obrovský a pravděpodobnost přijetí hodně malá. Ale vyšlo to, byly jsme 2 třídy na celý okres a hodně silný ročník. Možná to byla náhoda a štěstí 🙂 Většina přihlášených, mnohdy nadaných dětí, se nedostala, zůstala na ZŠ, byla spokojena a někteří z nich pak šli na čtyřletý gympl nebo jiné školy podle zájmu a nic se nestalo a o nic nepřišli. Taky ta práce s takovými žáky je jiná než na ZŠ a je dobré se informovat na zkušenosti s danou školou. Nás začali učit učitelé z běžného čtyřletého gymnázia a šíleli z nás mnozí. Souhlasím i s názorem, že hodně závisí na osobnosti dítěte, zda je typ “vědátora“ apod. Chce to prostě probrat ze všech úhlů. Taky je pravda, že snad na dva spolužáky z 35 máme vystudované VŠ,vesměs “prestižní“ univerzity a spolužáci jsou úspěšní v profesním životě. Taky jsou ale tyto děti svým způsobem odtrženy od ostatních vrstevníků, ale zase mají tam kamarády. Taky jaká je dnes doba pro děti, stýkají se v kroužcích, zájmových útvarech apod… Já mám děti malé,ale možná to budu za pár let také řešit a chce to pořádně probrat, protože je to zásadní rozhodnutí pro budoucnost dítěte. I z pohledu dalšího vzdělávání, kde je pak skoro jediná možnost VŠ.
Petro, ono je to fakt škola od školy. Mám obavu, že tady se to ani po těch 11 letech, co tam nastoupil můj syn, moc nezlepšilo. Aspoň podle toho, kdo tam učí dnes – ti lidé se před důchodem nezmění. A navíc tu byla taková taktika, že takoví ti kantoři, co by je vyšší ročníky roznesly na kopytech, dávali právě k těmhle “malým“. Naštěstí ti tři největší škodiči jsou už v důchodu, ale trvalo to. A na kopytech je roznesli dost často už v sekundě….
Ale hlavně chci říct, že ne všude to takhle vypadá. A zároveň chci podotknout, že můj synáček nebyl žádný šrot, to si radši nechal napálit čtyřku než aby na tom strávil celé odpoledne. Ale pak to nějak záhadně na ty dvojky, popř. trojky na vysvědčení dotáhl. Možná kdybych byla maminka takové té vzorné, celé dny studující holčičky (nebo i chlapce), tak bych mluvila jinak. Ale já snad byla radši, že si u toho stíhá užít i toho pozdního dětství.
A také musím uznat, že na vysokou se dostali všichni – opravdu všichni. Jen asi čtyři buď změnili obor nebo nedostudovali.
Jarmuschko, vidíš, já si myslela, že jsou už jen čtyřletá a osmiletá gymnázia 😉 Tak to máte času ještě fůru 😉
halino, vůbec se neomlouvej za román, já jsem za něj ráda. Myslím, že jsi vystihla tu podstatu. Souhlasím s tím, že se u nás s dětmi v nižších ročnících gymnázia neumí moc pracovat. ale třeba se už i něco změnilo. Před lety to bylo tak, že se učitelé připravovali na 2. stupeň ZŠ nebo na střední školy a ty děti, ve věku 2. stupně ZŠ na středních školách z toho byly vlastně tak nějak vyloučené. Protože na gymnáziích učí převážně SŠ učitelé, tak není divu, že si s touhle věkovou kategorií nikdo moc nevěděl rady – co jsem odpozorovala, tak se ten vztah k nim vinul dvěma směry – buď byli bráni jako “zmenšení skorodospěláci“ (což většina z nich nedokázala naplnit) nebo zase naopak jako ti “malí-zatím-hloupí“ (což jim už vůbec nebylo ku prospěchu).
Tak zkusím vypsat svoje zkušenosti.
Synek byl na 1.stupni za vědátora, ležel pořád v knížkách, na svůj věk fakt měl velký přehled – každý mi říkal, ať určitě jde na víceleté gymnázium z 5.třídy. Tak šel zkusit přijímačky ( bez jakýchkoliv příprav, vyznávám zásadu, že buď na to má nebo ne i bez drcení se dopředu). Z 138 přihlášených byl u přijímaček (Scio testy) 16.. A tak v září pak nastoupil do primy. No, do dneška z toho mám rozpačité pocity, a to má skoro 3 roky po maturitě. Oni si – aspoň tady na zdejším státním gymnáziu – vyberou podle scio testů, tudíž děti s logickým myšlením. Ale pak mají navrch takové ty vzorné holčičky, které jsou schopné se naučit velká kvanta látky pomalu zpaměti. Prostě mám pocit, že se těmito dětmi tady neumí pracovat. A nejen já, ale vícero rodičů v mém okolí, a je jedno, jestli už jsou ze školy venku nebo právě toto studium absolvují. Ale na druhou stranu musím uznat, že ty znalosti do nich nějakým způsobem dostali, že fakt hodně znali.
A na druhé straně je moje dcera, která je teď v 2.ročníku klasického čtyřletého gymnázia. Také je to chytré děvče, a tak si chtěla v 5.třídě dokázat, že není horší než brácha a chtěla si ty přijímačky na víceleté gymnázium zkusit. No, dostala se taky (byla 12. ze 126), ale nakonec kvůli milovanému sportu a možnosti jít u nás ve škole do sportovní třídy zůstala tady na základce. A myslím, že to bylo dobře, ona v té době byla takové to klidné neprůbojné dítko, asi by tam měla v kolektivu draků problémy. Tady v klídku víceméně se samými jedničkami absolvovala 6.- 9.třídu a pak na ten gympl zamířila taky.
Takže vlastně nevím, co je lepší. Ono strašně záleží na osobnosti toho dítěte. Myslím, že uťápnutý velice chytrý tvoreček to tam nebude mít jednoduché. A asi bych si – při svých dnešních znalostech, pohovořila s rodiči dětí, kteří tuto školu absolvovali, jaká je tam úroveň, jak s dětmi pracují. Ono je to všechno zas jenom o lidech a ani na takovéto výběrové škole nejsou učitelé jen dobří a systém nastaven správně.
Omlouvám se za román.
Co vím, tak u nás osmileté gymnázium ani není, je tu čtyřleté a šestileté.
My máme na rozhodování taky dost času (2. třída).
Uvidíme časem, jak se to bude vyvíjet a jak budou holky prospívat.
Doma jsme toto téma zatím neprobírali.
Nejdřív za sebe – jednak máme v tomto směru na rozhodování docela dost času (starší je ve 3. třídě), jednak se tu opakovaně nepodařilo naplnit třídu osmiletého gymplu a pokračuje už jen ten čtyřletý. Dojíždění 20 km do školy mi na šesťáka přijde moc, takže není co řešit. Jinak by dost možná byla tahle otázka celkem rodinný boj, který by si nakonec stejně musely rozhodnout holky samy.
O víkendu jsme s jedním známým řešili víceletá gymnázia, tak mě napadlo, že se zeptám i vás, jaký na ně máte názor.
* Máte dítě na víceletém gymnáziu?
* Zvažujete podání přihlášky na víceleté gymnázium?
* Nebo jste naopak víceleté gymnázium i přes dobré známky na ZŠ zavrhli?
… proč? Jaká jsou podle vás pro a proti?