Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Sleva za vychované děti
Narazila jsem na článek o zajímavé akci v jedné americké restauraci – http://www.novinky.cz/koktejl/292865-restaurace-dava-rodinam-slevy-za-slusne-vychovane-deti.html
Přijde mi to o to zajímavější, že zatím jsem spíš slyšela, že Američané berou děti do restauraci až od určitého věku (a až když absolvují “kurs“ chování).
Já sama konstatuji, že i když se situace zlepšuje, stále existují místa k dětem a rodinám s dětmi nepřátelská či nepřející. A to bohužel i v případě, že mají “dětský koutek“.
Jaké jsou vaše zkušenosti?
Berete s sebou děti “do společnosti“? S jakými reakcemi se setkáváte?
Ták, teď se mi to, kurnik, smazalo.
Mně děti nikdy nevadily, pokud to nešlo do extrému. A když přišly za mnou ke stolu, byla jsem spíš i ráda, nějak mi prostě dělá radost, když za mnou chodí děti.
Stalo se nám, že jsme šli se synkem na oběd, měl hlad, tak už byl neklidný, obsluha nám přinesla pití, ale objednaný oběd nikde. Po nějaké době nám došlo, že jim vadí dítě. Vytočilo mě to hrozně, stačilo, aby se malý najedl a byl by klid, ale prostě nám to jídlo fakt nepřinesli. Navíc v době oběda, zmatek, vedoucí nikde, tak to ani nešlo řešit. Ale v životě už tam nevlezu.
¨Bylo to v Zemance na Kolišti v Brně. To jen, kdyby vás omylem napadlo si tam jít dát s dítkem jídlo. Radši rovnou běžte jinam.
Na druhou stranu jsem zažila, že mamka dětem roztáhla deku přímo ve vstupu na zahrádku. No, ale to už jsou ty extrémy a je to problém na straně rodičů, ne dětí nebo jejich chování.
Asi je nelogické brát dítě na pracovní schůzku, kde bude rušit všechny.
Ale vůbec si myslím, že žijeme hrozně pro sebe, chceme svůj klid, nějak jsme zapomněli, že společnost tvoří miminka i stařečci, a ve většině životních situací bývali všichni pohromadě.
Někdy do restaurace zajdeme, jak se holky chovají? Pokaždé jinak, někdy jsou v klidu někdy jsou živé, ale pokud někoho vyloženě nezlobí, že by k němu šli ke stolu, tak je mi úplně jedno co si o nás kdo myslí…Bamisko nezlob se, ale když ty píšeš, že ti někdy živé děti vadí, tak se chováš v podstatě tak jak ta obsluha, která není chápající. Beru to tak, že i ta maminka, která s nima přišla si chce třeba dáchnout od toho vaření a ne je tam nějak pořád upomínat.
já bych to viděla takhle: pokud by byli jen rodiče takoví, jaké “potkávám“ tady na VD, máte pravdu – tady se snad všechny snaží své děti “vychovávat“ ať už jde o “normální“ děti nebo o ADHD, ovšem jsou tu i rodiče, kteří VD nenavštěvují a dost takových, kteří své děti nechávají růst “jak kůl v plotě“ a jediné, na co slyší, jsou peníze …
mimochodem, dost často se setkávám s tím, že někdo ocení, jak jsou děti šikovné (mají na mysli hodné, vychované a spolupracující) a dostanou nějaký ten pamlsek, hračku nebo obrázek (a to nejen u dětských doktorů)
no mě jen těší, že nejsou přirážky za ádéháčka:-) i když restaurace navštěvujeme jen na dovolených a výletech, asi bych se nedoplatila:-)
Tak mě by uráželo, že někdo hodnotí, zda je moje dítě hodné či nikoliv – pokud budu chtít – odměním si své dítě sama. Děti sebou beru všude. Snažím se, abychom neobtěžovali (tzn. nenechávám děti pochodovat okolo stolu cizích lidí…), ale kolem našeho stolu se můžou pohybovat jak chtějí… Pokud někdo kouká skrz prsty na moje děti – většinou odcházím. Vyžaduji pro moje děti stejný servis jako pro sebe – větší útratu mají stejně děti, takže si myslím, že by si jich měli vážit alespoň stejně jako mě. Pokud jdeme do banky… a nechají nás tam čekat víc jak hodinu (bez zjevného důvodu – tzn. jako u nás na poště, kde jsou 4 přepážky a většinou funguje jen jedna) dovolím dětem klidně ať si zahrajou někde bokem i “Kolo, kolo…“, zpíváme si písničky… Ještě nikdy se mi nestalo, že by na nás lidi koukali pohoršeně či že by je to obtěžovalo – většinou se usmívají… a myslím, že jsou rádi, že tam děti nelítají a nekřičí. Pokud mi někdo po víc jak půlhodině řekne, že by si ty děti mohly sednou, tak jim jen s úsměvem řeknu, že i mě je to dlouhé a to jsem dospělá, čímž vyjádřim svůj postoj k dané situaci a je klid.
Ó jé, tak buď jsem já naivní optimista (i když už jsem kolikrát dostala “na přes držku“, pořád se “snažím“ vidět v lidech to lepší), nebo jsem se vám trefila do fest blbé nálady…
😯 😛
Já mám pořád před očima jednu místní cukrárnu s “dětským koutkem“…
Taková černá nudle s jedním místem u pidistolečku, pár starých hraček.
Obsluha – někdy ženy o pár let starší než já, jindy čerstvé absolventky střední školy (odhaduji).
Z těch pár návštěv s kamarádkou a našimi dětmi jsem pochopila, že by byly nejradši, kdyby děti zalezly do té tmavé nudle a tam v tichosti setrvaly až do odchodu s rodiči.
Cokoliv jiného je přivádělo k šílenství.
Takže posedět tam nechodíme.
Výjimečně tam v létě cestou z příměstského tábora zajdeme na zmrzlinu (do kornoutu s sebou) – je to z DDM nejblíž.
Náš oblíbený Café bar bohužel už několik let není…
Petka to napsala hezky pod to se podepisuji…tahle vstřícná gesta co napsala by se mi líbila…
do restaurací děti bereme …mám to štěstí že vydrží a jsou v klidu, takže neruší ostatní a ni já nejsem nervozní že skákají jak blechy….a to i v dobách kdy koutky ani nebyly….
na druhou stranu mi i děti když tam vidím hodně živé vadí protože přeci jen si chci orazit, ten okamžik si vychutnat a né být nervozní a mít pokaženou náladu z velmi živých či nevychovaných dětí…takže tam to není jen o restauracích ale o rodičích atd..
nikdy jsem neměla problém s dětmi, nebo personálem že by byl na ně nějak nepříjemný…aspoň si to nevybavuji
Tohle byla dle článku nejspíš mimořádná záležitost, ne pravidlo restaurace. Asi potřebují reklamu. 🙂
Milé, když děti dostanou v restauraci něco navíc, jako třeba tady zmrzlinu zdarma. Ale osobně bych uvítala kdyby číšník přinesl pastelky, aby si mohlo dítko zatím malovat apod. Nebo dostalo zdarma dětský časopis.
Pokud by byla restaurace, kde by bylo vysloveně někde uvedeno, že pokud se tam bude dítě chovat dobře, dostane rodina slevu, pak tam nejdu, z principu bych se takové restauraci vyhnula obloukem. Naopak mi to přátelské k dětem nepřijde vůbec.