Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dnes poprvé...
Tak dnes jdu poprvé do té práce. Od pů třetí nespím, teď jsem naprosto připravená vyjet, jen mám ještě víc než půl hodiny čas, tak jdu za vámi 🙂
Vyšlo to krásně, dnes jednu směnu a pak víkend na vydýchání a odpočinek 😀 Ať toho nemám moc najednou 🙂
Mám lechtání v žaludku, všelijaké pocity, ale převládá ten dobrý – nejsem tele neschopné, abych to nezvládla a v kolektivu taky nejsem zrovna neoblíbená.
Odpoledne pisnu – zatím začínám osmičkama 🙂
Tak tfuj, tfuj a vykročit pravou, vždycky pravou, nebo že by to bylo levou??? A jsem v pytli… už nevím, kterou mám vykročit. 😀 *
Ježečku,
snad to bude dobré, myslím si, že si zvykneš, já si nakonec taky zvykla a musím za sebe říci ( pracuji v domově pro seniory jako sestra) že mám více času si s lidmi popovídat, sednout k nim a být na chvíli jejich příbuznou ( protože ti je moc často nenavštěvují) je to tam klidné ( byla jsem zvyklá na šrumec), jídlo vydáváme také z hrnců ( ten tabletový system mi velmi chybí) a máme 12 tky ( ale zase více volna, což upřednostnuji kvůli dětem)…..
Myslela jsem si ze začátku, že tohle není pro mě a jsem tam už 4 rok 😀 😀
Ježečku, držím všechny palce!
Neboj, třeba zrovna Tobě se podaří změny k lepšímu. Představy máš super, tak směle do toho!
Tak vás zdravím a především děkuji za držení palečků.
Hned ráno jsem teda říkala, že musím vykročit tou pravou, ale samozřejmě jsem vystřelila z baráku jak blesk, tak jsem až v autě popřemýšlela a zjistila, že jsem z obou dveří (z bytu i domu) vyšla nakonec levou 🙂 Ale vzhledem k tomu, že jsem levák, tak to není až takové překvapení 🙂
No, první dojmy… Zmatek, chaos, trochu zklamání. Vzhledem k tomu, že jsem si prošla arem, kardiochirurgií, urgentem, tak jsem z jipky očekávala víc odborného, na úrovni urgentní medicíny… A ono je to něco jako domov důchodců, nic z toho, co dělá jipku jipkou, navíc tam nemají ošetřovatelku ani sanitářku, takže místo věnování se pacientům, tam lítají s hadrem a uklízí, vynáší prádlo, chystají desifekce. Prostě ten starý systém, kdy sestra byla i uklizečka. Jídlo dováží v hrncích a na oddělení se dává na talíř, žádný tabletový systém, nádobí umývají. Prostě všechno okolo, jen na pacienty už nezbývá čas, protože to okolo je prioritou. Tak to hodně težce rozdýchávám, protože já se chci věnovat lidem, provádět bazální stimulaci, využívat svého vzdělání…
Musím přznat, že jsem se tam i rozplakala z toho zklamání. Ale staniční vypadá super. Ujišťovala mě v tom, že mi rozumí, že mám ve všem pravdu, že už několik let bojuje za navýšení personálu, ale marně. Ale za to mě povzbuzovala, že na tady jsou nejlepší holky, že za ně dá ruku do ohně, že se nemusím bát podrazu a zla, že jsou fakt super kolektiv. Potřebuju asi čas, abych to vstřebala. Určitě nezvdávám nic předem a ani si to nechci znepříjemňovat, jsem ráda, že mám práci a budu do ní chodit. A mé motto je, že pkud máte fajn kolektiv, tak v pohodě zvládáte i tu nepříjemnou práci 🙂 Takže se těším na další pokračování 🙂
Tak zatím dobrou a hezký víkend! *
Ježečku, tak jak???
Držim pěsti a doufám, že se ti v práci bude líbit. 😉
jezecku, tak at se dari!!!
Ja to mela taky tak!!! Nastoupila jsem v patek,
to jsem se rozkoukala, pak dva dny volna a pak to vypuklo:)
Hodne stesti a pisni prvni dojmy!
Taky bych už někdy vypadla 😀
Tak se pak ozvi, jaký byl první den…
Jéje, se tady usmívám pod “vousy“ nad Peťkou – kdybych jezdila do práce na šestou, jako moje sousedka, tak v tuhle dobu už sedím ve vlaku 🙂
Ale to sem nepatří – Ježečku, jsi úžasná, že jsi takhle našla práci, je vidět, že dobrá sestřička se cení a já ti to moc přeju… a těším se, až napíšeš večer, jak bylo, mám z tebe takovou radost!!! :-)))
Jé, z toho jde takovej optimismus. Tak ať se daří!
jezecku to das, s tim skvelim humorem co mas, levou zadni 🙂
vlastne pravou(Vzdycky pravou,Stepanku,vzdycky pravou 😀 ))
Meggi