Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Práce z domu × děti a rodina
Určitě tu nebudu jediná, kdo “nechodí do práce“, ale pracuje z domu. Občas narážím na organizační problémy, které maminky, co chodí klasicky do zaměstnání, nejspíš neřeší (na druhou stranu já zase nemusím řešit jiné věci). Zajímalo by mě, jak se vám daří skloubit práci z domu (ať už “jen“ vedete manželovo účetnictví, pracujete pro nějakého zaměstnavatele nebo podnikáte) s péčí o rodinu a domácnost?
Jak vaše “nechození do práce“ vnímá okolí a širší rodina?
Petro, tohle je téma, které taky řeším.
Na mateřské jsem dělala málo, to nebyl problém. Pak ale nastala otázka, co na vesnici dělat. U mě to ještě komplikuje moje zrakové omezení. Nikoho ani nezajímá, co umím. Ale to je zas jiné téma, to by bylo na dlouhé psaní.
Takže jsem taky začala dělat z domu.
Výhody vidím v tom, že neztrácím čas cestováním do práce, můžu si vyřídit, co potřebuju a kdy se to nejlíp hodí.
Ale ta časová volnost má i svoje nevýhody. Našim např. trvalo dost dlouho, než jim došlo, že pracuju a nebudu s mamkou povídat a něco doma řešit. I já jsem musela začít být mnohem disciplinovanější. Např. když je něco akutního na práci, jen kouknu do pošty, odpovím jen na nezbytně nutné maily a vypínám internet. Nesmím se nechat zlákat tím, že vyšlo slunce a prádlo by chtělo vyprat a pověsit ven. A takových věcí je plno.
A nechávání doma – to jsem hodně řešila ve školce. Teď syn moc nemocný nebyl a já osm hodin denně nedělám, takže když zůstane dva dny doma, tak to pak docela v pohodě dohoním. Horší je, když je fakt nemocný. To pak jde příjem prostě dolů.
kekunko, k tomu “jakž takž“ – já myslím, že úplně 100% se od toho na každý víkend prostě odříznou nedá, ale je to asi dané taky druhem práce a tím, že mě to baví, takže některé věci ani neberu jako práci, ale koníček – což ale zase rodina takhle nevnímá, proto se to snažím “ve volnu“ omezovat. Kdybych šla třeba běhat nebo se rýpala v hlíně, tak s tím problém mít nebudou, ale to že se bavím tím, že vlastně pracuju, je už hůř vstřebatelné.
No tak jsem ji nakonec doma nechala – mají svoji učitelku nemocnou, takže se supluje a moc toho neudělají, tak o nic moc nepřijde, úkoly jí donese Majda. Naštěstí se s ní už dá celkem domluvit, hned ráno jsme si vysvětlily, že se pokud možno obslouží sama, maminka pracuje. Tak snad vydrží u knížek a pohádek.
jani, já s dětma po doktorech taky moc neběhám – přesně jak píšeš, spíš si pak nějakého bacila doneseme domů. Takže teď je na čajích, jitrocelovém sirupu, pastilkách a se zabaleným krkem.
Kdybych chodila do práce, tak dnes do té školy normálně jde. To je právě ten problém – takhle je těžší se rozhodnout a ona taky víc smlouvá, když ví, že jsem celý den doma. Zase je ale výhoda, že ji fakt můžu nechat doma třeba jen na jeden den a nemusím hned letět k doktorovi pro paragraf.
I když v tomhle u zaměstnaných kamarádek docela fungují babičky – na ten jeden nebo dva dny pohlídají, což zase u nás nehrozí, protože proč by chodila babička hlídat, když já jsem stejně doma. Takže je to určitě výhoda oproti těm, co babičku po ruce nemají, ale oproti těm, co mají babičku poblíž, zase spíš naopak.
Lussy, taky ti moc držím palce, jak jsem to četla, tak hodně věřím, že to vyjde, co už by si víc mohli přát. 🙂
peto, ja bych to zatim nechala, jak bude situace pokracovat.
Davala bych Anicce neco na imunitu a na bolest v krku, co se ti osvedcilo.Treba se anicka z toho dostane a nebude nutne pracovat po nocich.Mne na bolest v krku pokazde zabere caj z majoranky, zadna chemie (manzel se mi smeje), ale to by mala asi protestovala co?
Moc bych vam to prala at to prejde. Kdyz naseho boli v krku, tak pokud to neni nezbytne, tak k doktorce ani nejdem, protoze u nas byva skoro pravidlem, ze si od ni nejakou chripku prinesem.Navic u nas ted řádí 2.vlna chřipek, tak nechodime, protoze ma oslabenou munitu.
Lussy, ve čtvrtek taky držím palce! pak sem koukej hned napsat, jak to dopadlo.
Já momentálně řeším dilema, které s tou prací z domu taky souvisí – Aničku večer bolelo v krku, ale v momentě, kdy jsem se zmínila o zábalu, tak už to bylo zase dobrý (nakonec jsem jí ho teda vnutila). Tak je mi jasný, že ráno bude zkoušet, že by nešla do školy – chodit do zaměstnání, tak mám rozhodování trochu jednodušší (nechala bych ji doma jen pokud by to bylo na návštěvu u doktora). Takhle jsem vždycky na vážkách – nechci ji hnát do školy za každou cenu, ale zase mi přijde, že začíná počítat s tím, že když jsem doma, tak ji ten den nebo dva doma taky nechám. No a navíc – když ji doma nechám, tak to s tou prací taky nebude nejslavnější a budu to zase dohánět po nocích.
jani mám ve třídě 25 dětí….
lussy téda to je rychlost…moc ti přeju at to vyjde a jsi spokojená….
Držím palečky, ať to vyjde. Vím, jaký je to problém sehnat místo – můj 22 letý syn se o to snaží už skoro 4 měsíce…
Lussy, tak to budem (tedy já určitě) držet pěstičky! Ať Ti to vyjde!
Holky, ve čtvrtek v 15.00 jsem pozvaná na pohovor :-).
Jestli to vyjde, tak brzy sem začnu psát, jaký to je skloubit práci a 2 malé děti 🙂