Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Práce z domu × děti a rodina
Určitě tu nebudu jediná, kdo “nechodí do práce“, ale pracuje z domu. Občas narážím na organizační problémy, které maminky, co chodí klasicky do zaměstnání, nejspíš neřeší (na druhou stranu já zase nemusím řešit jiné věci). Zajímalo by mě, jak se vám daří skloubit práci z domu (ať už “jen“ vedete manželovo účetnictví, pracujete pro nějakého zaměstnavatele nebo podnikáte) s péčí o rodinu a domácnost?
Jak vaše “nechození do práce“ vnímá okolí a širší rodina?
Vytahuju na světlo tuhle diskuzi 🙂
Minule když jsem psala, tak jsem dělala 3 týdny, teď už skoro 4 měsíce.
Z totálního blázince a chaosu jsme se dostala do jakéhosi řádu, který jsem musela ale celý překopat a najela jsem na řád nový, který snad bude vyhovovat (spíš bude muset 🙂 ).
Schůzky mám buď dopoledne, kdy je Lucy ve školce a Máru hlídá sousedka nebo navečer, to hlídá většinou můj táta a pak se vystřídají s manželem, když přijede z práce. Já se snažím přijet tak, abych jim stihla přečíst pohádku.
Práci doma si dělám pokud možno, když děti spí nebo dopoledne, když si Mára hraje nebo kouká na pohádku.
Do toho pořád různí doktoři, ale dá se to zvládnout.
Občas vezmu jedno, druhý nebo obě děti na chvíli i do kanceláře. Je to jedna velká improvizace, stále nevím, jestli malýho vezmou do školky,ale i kdyby ne,tak to budu takto praktikovat nadále.
O prázdninách poprvé otevřeli na měsíc školku, jinak byla vždy zavřená, ale rozhodla jsem se tam Lucy nedat, nebudeme muset ráno vstávat, přispíme si a bude to větší pohoda, stejně jí teď co dělám vyzvedávám po obědě, abysme se vůbec užily než odpoledne odjedu, takže na sotva 4 hodiny to nemá cenu.
Danniello, tak co neštovice? Už je po nich?
Holky, mám další dotaz – jak řešíte svoji práci a prázdniny dětí?
Dančo, to si dovedu představit, jak si to užíváte 😉 Tak ať pupínky moc nesvědí 😉
Lussy, tři týdny je na zaběhání ještě málo, ono se to srovná. Držím palce.
Holky, malý dostal neštovice, tak si teď připomínám, jaké to bylo kdysi. I když je samozřejmě rozdíl, jestli má člověk doma čtyřleté nebo šestileté dítě. Ale stejně se mu musím dost věnovat, když nechci, aby seděl celý den u telky. A to fakt nechci. Takže taky zmatek. Výhoda je, že odpoledne může k babičce a protože už se o sebe postará, tak to ani pro naše není tak únavné a nemám z toho tak blbý pocit.
ježiši kriste 😀 tak to je super!!! mně bohužel volají z 90% pouze naštvaní (právem) lidé, ti právě moc pochopení nemají. Už jsem si vyslechla, jak to že tam brečí dítě, to jako pracuju doma jo? ale to bylo fakt jenom jednou, problém s tím mám spíš já, že ti lidé poslouchají v telefonu něco, co tam vůbec nepatří… tak to řešim tim nezvedáním a je to 🙂
Hanzlici, to je fakt, kolikrát jsme pak měly další námět k hovoru. Ale nesetkala jsem se s nějakým nepochopením ani když jsem volala s chlapama. Jednou dokonce Anička byla u telefonu dřív než já a s klidem to zvedla se svým “Havó“ (měla 4 roky a neuměla l), pán se zřejmě ptal po mamince, tak mu řekla “dám, ahoj stvejdo“ a předala mi telefon s tím, že je to “stvejda Váďa“. Mě nenapadlo, že by to nemusela být pravda, tak jsem do telefonu halekala taky “ahoj“. No až pak se ukázalo, že je to někdo z veletrhu a chce se domluvit na spolupráci s VD 😀
Petruš, tak to je ten lepší případ, to je současně s dětským křikem na obou stranách i pochopení 🙂
Lussy, řád přijde, to chce čas. A uklizeno je hodně relativní pojem 🙂
Hanzlici, tyhle telefonáty znám 🙂 Děti na to mají radary – kolikrát si holky spokojeně hrály, k ničemu mě nepotřebovaly, ale v momentě, kdy jsem potřebovala vyřídit důležitý telefon, musela jedna nutně kakat, druhá napít atd. atd. 🙂
Nejlepší byly telefonáty s podobně zaměstnanými maminkami, kdy vřískaly děti na obou stranách telefonu…
No a já taky hlásím problémy ve skloubení těchhle dvou činností – rodina a děti. Spíš bych teda řekla, že u mě je to jeden velký propadák, zapomínám na pracovní povinnosti, jako třeba vystavovat faktury, nebo když mi někdo volá a já to zvednu a je mi jasné, že v pozadí slyší klient brečící mimino… šílený. Takže než aby dítě brečelo, tak radší nechám klienty, ať se nedovolají, že je vyřídím potom. A když se to sejde všechno najednou včetně vztekající se Ančí a štěkajícího psa, tak to je největší paráda, to je lidem v telefonu naprosto jasné, že měli volat radši jindy. Už aby tohle období skončilo a usadilo se to krapet…
Petro, kdybych byla na klíček, tak mám doma uklizeno a vládne tam nějaký řád 🙂
To víš, že VD jsou lepší 🙂
Lussy