Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dotazníky ze školy. Co si o tom myslíte?
Ahoj. Dost často dostáváme domů na vyplnění dotazníky, které nemají vůbec souvislost se školou. Jsou to dle mého názoru skryté reklamy.
Že děti dostávají záložky, kalendáříky, letáky…s logem tu té pojišťovny, tu zase zaručeně “zdravých“ výrobků pro děti, jsem si už chtě nechtě zvykla.
Ale některé věci mi přijdou jakože firmy už nevědí, jak jinak získávat osobní údaje cílových skupin. Pod hlavičkou “soutěže“ mnohdy tahají z rodičů rozumy typu: jaké máte spoření, jaký máte příjem atd…
Nyní máme vyplnit toto:
http://chi.cz/uzitecne/domaci-ukol-pro-rodice
Co si o tom myslíte? Také vám různé dotazníky nosí děti domů?
Já to vidím jako typický příklad testu gramotnosti rodičů 🙂
Vždycky máš volbu se účastnit, popř. údaje poskytnou nebo ne, ale za neúčast/neposkytnutí nečekej výhody vyplněním dotazníku poskytované 😉
(Kdybyste viděli, co za zhovadilost nám poslala vloni firma, která pořádala ŠvP…)
Prostě musíme být ve střehu 😀
dobré ráno všem. My naštěstí žádné takové dotazníky nedostáváme. Myslím, že by to ani školy neměli podporovat a řešit pouze věci, které se týkají školy a dětí.
Peťko, já i spousta dalších rodičů máme ve škole dítě taky poprvé, přesto se ozveme, když se nám něco nelíbí. A ostatní se z 99% přidají (možná máš pravdu, že odsouhlasí všechno, ale pak není nic jednoduššího, než jim podsunout to, co odsouhlasit potřebujeme 🙂 ). Určitě záleží na ředitelce (tu máme skvělou, jak jsem s překvapením zjistila), ale pokud se nikdo neozve, budou vám chodit tyhle blbosti dál. My už jsme díky aktivitě rodičů z tohohle dávno osvobození a jsem za to ráda. Chodí nám pouze katalog z Albatrosu a to vítáme. Když je v naší škole fotograf, dopředu v žákovské kroužkujeme, kdo chce fotky (za uvedenou cenu) a kdo ne.
Děkuji moc za názory.
Už jsem si myslela, že jsem proti jen já sama. Ve třídě máme rodiče, co s tímto souhlasí, co jsem měla možnost vidět na schůzkách, na co vše rodiče kývnou bez mrknutí očka. Možná to je i tím, že máme skladbu rodičů, co mají ve škole dítě poprvé, tedy nemají starší sourozence. Já už měla možnost vidět práci x učitelů, navštívit x třídních schůzek a tak asi ne se vším souhlasím. Ale zase nemám potřebu to nějak ventilovat, raději to nechám být.
Tento dotazník jsem tedy odevzdala a můžu jen doufat, že další nepřijdou.
Na nabídku různých knížek či sešitů pro děti si už pomalu zvykám. Vím, že nemusím kupovat, že je vše dobrovolné. Ale vysvětlete dítěti, že tu knihu, co si přineslo domů na ukázku musí druhý den vrátit, protože ji maminka nechce koupit! Nevím jak pro ostatní, pro mě to je těžké! Takže někdy koupím, jindy vrátím, dcera vcelku chápe.
Dost často také mohou děti přispět na různé charitativní akce, přinesou si drobný peníz a dostanou “dárek“, placku, gumu s logem organizace atd..
Toto je na jednu stranu dobré, dítě se naučí, že je správné pomáhat…ale zase nikdy nevím, kam byť jen drobný peníz posílám. Dcera přijde a požádá o např. 30,-Kč na něco, někdy si vezme z kasičky, jindy jí to dám.
Na druhou stranu si zase myslím, že do školy, na první stupeň tohle nepatří. Co si o tom myslíte vy?
Asi bych to probrala na aktivu s třídní učitelkou a ostatními rodiči. Přijde mi to jako zbytečné otravování. Doufám, že až naše děti půjdou do školy, tak se s podobnými dotazníky potkávat nebudu.
U nás se tyto sběrače osobních dat naštěstí moc neobjevují,jen nějaké ty reklamní letáčky se čas od času objeví doma
Peťko, co vím, tak to ani škola nedojednává. Prostě dojede dealer, který se snaží něco vnutit. A je na řediteli/lce, jak s tím naloží.
Zatím mám tu výhodu, že naše většinu žene už ode dveří a projde opravdu minimum a to ještě po schválení učitelkama (nebo učitelkou předsedající určitému předmětu).
Danniello, tak to ano!
Ale stejně je zajímavé, že největší zájem mají jak rodiče tak žáci o každoroční závěrečnou třídní fotku a ta vyjde na 10,-Kč. 🙂
Jinak dotazník jsem ještě nevyplnila. Ale nejspíš tedy vyplním a vynechám osobní údaje.
Radka to napsala hezky, taky mi vadí, když učitelé fungují jako dealerky. I když věřím, že s toho nic nemají. Možná to je tak, že tyto věci dojednává škola a učitelka s tím nemá žádnou spojitost, jen dostane za úkol dětem to rozdat.
Tak u nás dotazníky nedostáváme, občas holky donesou katalog knih z Albatrosu nebo Fragmentu – párkrát jsem jim něco objednala, ale beru to jen podle toho, na čem se spolu shodneme (tj. neobjednávám knížky, které bych jim jinak nekoupila). Začátkem tohto šk. roku donesly nějaké procvičovací sešity, které měly buď zaplatit nebo vrátit. Jedna vrátila oba dva, druhá si nechala matematiku, u které jí procvičování prospěje (chtěla ho sama).
Focení mají začátkem šk. roku, ale můžeme předem říct, jestli si přejeme nebo nepřejeme fotit a není problém sourozence vyfotit na jednu sadu, takže letos jsem to využila. Fotky se taky dají vrátit.
Nijak mi tohle nevadí, ale je to podle mě v rozumné míře, navíc nemám problém neobjednat (což se stává častěji).
Dotazníky, jak popisuješ, by mi vadily. Buď bych tam vypsala nesmysly, nebo bych to vyřešila jako Marinada – drobným dárkem, který sama koupím.
Hlavně bych se ale poptala ve škole, proč to vlastně dělají.
Peťko, u nás se tohle tématické focení dělá jednou za rok, takže jsem to od školky brala jako běžnou věc, babičky se pak podělí a něco schovám.
Jestli se ta frekvence bude zvyšovat, tak určitě rychle změním názor. 🙂
Zatím mi to ale fakt nevadilo, i když chápu důvody těch, kterým to vadí.