Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Čím ještě krmit ? :-(...
Ahojky, když je člověk bezradný, tak loupne dotaz na VD a vždycky se najde nějaká dobrá duše, co poradí a v to doufám i teď…
Dnes je to týden, co se naší morčici narodila dvě morčátka. Tři dny je normálně krmila, běhali za ní jako ocásci a další den už nepustila jedno k sobě… Bylo dost zesláblé, začali jsme přikrmovat tím, čím se provizorně dalo – a taky, co se dalo vyčíst z netu. Takže – ovesné vočky, nastrouhané jablíčko, salátová okurka. Krmíme každé dvě hodiny stříkačkou, prcek “baští“, bylo vidět, že mu to prospívá… ale dnes ráno měl nějaký propad a špatně se udrží na předních nožkách. Ve zverimexu nám (kromě toho, co už dáváme), nic jiného neřekli, prý náhradní mléko pro morčata není. Zkusili jsme naředit Tatru, ale i tak se zdá, že to asi vzdává. Netušíte, jestli existuje něco, co by ho “nakoplo“ ? Je nám to líto, je moc roztomilý a zdál se, že bojuje 🙁 Díky za každý nápad. Šárka
Druhej sourozenec se má k světu stále, lítá za maminou a je na něm vidět jak přibývá.
Dětem to bylo ráno líto, když jsem jim řekla, že během noci to ten prcek vzdal … tím spíš, že ho včera musely spolu celý den krmit po těch dvou hodinách – my byli s mužem v práci. Anežka držela a Luky krmil stříkačkou…
No, nejspíš asi fakt poučení pro příště…i když nevím, jestli bych to neudělala zas…
Tak, hlavně že se netrápil dlouho… Druhé morčátko vám teď bude dělat radost a třeba za pár týdnů zase přijdou nová mláďátka 🙂
Každopádně, máš můj obdiv, že jsi takhle piplala něco tak mrňavého… 🙂 Manža nechápal, když jsem se takhle starala o koťata, která kočka ukryla na půdě ve skelné vatě a nechtěla nám je dát, já se tam nakonec (jako správný astmatik) vydala je vytáhnout, všechna do jednoho měla zalepené zahnisané oči, takže několikrát za den heřmánek, oční mast, no, co naděláš, když je vidíš v takovém stavu… 🙂
Důležité bylo, že se okamžitě děly pokroky a za pár dní už krásně koukala do světa.
Držím palečky, ať děti dlouho nesmutní, a ty mamino taky ne :-))
jé a já se zrovna chtěla poptat, jestli ještě žije, nojono tak nic
Marti, ta souvislost s odvržením a přírodou mě napadla taky… jen nám ho bylo fakt líto, vypadal kouzelně…
Ale ten můj dotaz je už aktuálně mimo…asi jsme jen prodlužovali to, co mělo přijít tak jako tak. Ale díky za reakci..
Ahoj Šárko, vyzní to možná dost tvrdě, víš, sama chovám morče a jiná zvířátka k tomu, ale první, co mě po přečtení tvé zprávy napadlo, že maminka sama věděla nejlíp, proč zrovna toto mládě nenechá přežít… v přírodě to prostě tak chodí, to jen my pořád chceme život zachraňovat za úplně každou cenu…
Stát se to u nás, tak nedělám nic, nechám ho odejít, radši okamžitě, než ho chvíli piplat a pak o to víc bezradněji bádat, co ještě můžu udělat…
Jsou to tvrdá slova, já vím, ale opravdu to tak cítím… Nicméně z každé situace se člověk nějak poučí… můj táta kdysi nakrmil křečka kysaným zelím a pak ho léčil acylpyrínem (když ležel nafouknutý v kleci), a dost ho mrzelo, když to křeček hned druhý den vzdal… to jen tak na okraj… 🙂
Třeba holky něco poradí, třeba to zabere a pak pošleš fotečku vypiplaného morčátka… 🙂