Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Trápení s chlapem
I když mě možná poznáte, takhle mi přeci jenom bude líp. Mám už delší dobu pořádné trable se svym chlapem. Hlavně v pracovní oblasti. V poslední době se na mě začali celkem často obracet jeho (vlastně naši) zákazníci, protože není schopen dodržet co slíbil. To, že práci udělá s min. dvouměsíčním zpožděním je u něho standard a má na všechno milion výmluv. Telefony nebere. Ale rozčilení zákazníci volají mně a slušně mi nadávají, já už nevim, jak na to mam reagovat, už se mi nechce ho dál omlouvat, protože to jak se chová je prostě neomluvitelné. Teď zrovna celý den jsem na telefonu s paní, která je v porodnici po císaři a věčně se mu nemůže dovolat. Má chudák úplně jiný starosti a k tomu ještě nahání člověka, kterej jí ani nezavolá zpět na zmeškaný hovor. Před dvěma měsíci jim měl dodat práci, nedodal. Dušoval se, že dnes i kdyby čert na koze jezdil, tak dneska bude hotovo. Pochopitelně není a nebude a zase to přesunul na jiný den! Ti zákazníci jsou ještě ke všemu rodina mé kolegyně z práce, takže ta už si určitě aky asi vyslechla, koho to proboha doporučila. Je mi opravdu hrozně. Aby toho nebylo málo, v posledních pár měsících na něj přišlo několik exekucí na plat (přišlo to mně jako zaměstnavateli) kvůli dluhům z dob, kdy jsme se ještě ani neznali. Teď jich má celkem 6! Katastrofa. Fakt nevim co s nim, začínam ho vnímat jen jako zdroj problémů než cokoli jiného, už v něm nevidim ani svýho muže. Pokaždý když mi zazvoní telefon nebo přijde mail, sevře se mi žaludek, co to zase bude za problém. Samozřejmě to má dopad i na tu člověčí stránku soužití, řekněme na tu intimní. Cítím, jak se mi šíleně odcizil a ani to nechci řešit. To zase vadí jemu, že se mu nedostává “manželských povinností“, takže mu to nedodává na pohodě a je to takový začarovaný kruh. Už mi dva lidi z rodiny naznačili, proč neodejdu, ale copak můžu. Jsem na něm finančně závislá, nemůžu odejít. Je to prostě neskutečná prekérka. Pomooooc, co s nim?
Od noveho roku pokud bude exekuce na manzela, tak daji automaticky exekuci i na manzelku. Na to pozor.
také mám pocit že se to v tobě hrozně mele….přeji at najdete nějakou schůdnou cestu….jen je vidět jak jsou rozdílné názory když je člověk vytočený a pak zklidněný…. 😀 …hlavně at jsi ve výsledku spokojená ty i děti..
V první řadě Ti moc držím palce, nebudeš to mít jednoduché.
V druhé řadě musím ale napsat, že máš naprostou pravdu – pořád dokola ho omlouváš a s tím moc daleko nedojdeš. Myslím, že to víš i Ty sama. Pokud nestíhá, OK, to se dá chápat, ale pokud pak zákazníkům ani nezvedá telefon, tak to se ničím omluvit nedá. Nechci Tě tím nějak urazit, jen píšu fakta, která zůstávají, ať jsi na něj zrovna naštvaná nebo ne.
Nevím na co reagovat první. Se spoustou postřehů a doporučení tady musím souhlasit, ale je fakt, že v jak kterém rozpoložení. Jak píše Zava, nerada bych to jen tak utnula, ze spousty důvodů. Raději bych to nějak spravila. Můžu říct, že ho velmi miluju, když zcela oddělím jeho pracovní průšvihy, ale ono to leze i do těch citů, bohužel.
Jinak, bokovky na uživení nestačí, dohromady s oficiální prací je to ok. Tím, že oficiálně pracuje, tak se daří platit i firemní dluhy. Pro doplnění, je to jeho firma, kterou měl ještě s jedním jednatelem, který to chtěl prodat. Protože to je jeho jediná možná práce, domluvili jsme se před lety, že od toho člověka ten jeho podíl odkoupíme, aby to neprodával někomu cizímu. Tím jsem se zadlužila, ale muž to splácí, jako vlastně spousty jiných věcí, které z mateřské nemohu platit já.
Ten problém je skutečně v organizaci práce, to jsem asi hned na začátku špatně popsala. Má toho moc, ale na to konto jsme měli už nesčetně debat, proč si přibírá další a další práci, když s tím jsou pak problémy. Tak slíbil, že už přibírat nebude. Mně nezbývá než tomu věřit nebo doufat, protože není možné, aby ty objednávky šly pouze přes mě. On je ten, na koho všichni mají číslo, reference a s kým se jedná o práci. A když on za jeden den odkejve pět nových zakázek a řekne mi to až za týden a ještě náhodou, tak s tím já nic nenadělám. Tu jeho organizaci jsme spolu nijak nedořešili. Navrhovala jsem mu systém, který funguje mně – nemuset nic držet v hlavě a používat diář. To před rokem odmítl, teď uznal, že by to mohl zkusit. Tak mu ho asi pořídim k vánocům.
Ale opravdu se bojím, že se toho stejně moc nezmění, jenom nevím, kolik šancí tomu mám dávat. Minulý týden ve čtvrtek přetekl pohár, dneska už jsem tak nějak zase uklidněná, protože tu průšvihovou práci má hotovou. Tak to je pak taky těžký.
Jinak bydliště má na městském úřadě.
Co občas slyším ze zpráv, tak k průseru stačí mít stejné trvalé bydliště jako ten, na koho je exekuce podaná 🙁
Nepročítala jsem veškeré reakce, tak snad jsem nepřeskočila nějaké tvé upřesnění.
Závazky z “bokovek“ si asi plní dobře? Pak asi není problém v povaze, ale v situaci. Možná mu vadí pocit, že “dělá na tebe“, i když v podstatě je firma společná, může být problém v tom, že je psaná na tebe. A pokud ho “bokovky“ uživí dobře i s tebou a dětmi, proč k tomu být ještě zaměstnanec? Nebo možná ví, že mu velkou část mzdy sežerou exekuce, tak podvědomě práci v zaměstnání bojkotuje.
Jestli to dobře chápu, nejste manželé, snad se tedy problém s exekucemi netýká i tvého majetku. Řekla bych, že je namístě si sednout a probrat to se vším všudy. Jestli se v tom trochu orientuješ, nech si od něj předložit veškeré papíry od dluhů, s tím, že mu s tím pomůžeš nebo že to pořešíte spolu a zkuste vymyslet, co by se s tím dalo dělat. Ono to, co přijde jako exekuce na plat ještě nemusí být dluhy všechny. A znám to ze svého okolí – chlap si v tomto neumí udělat pořádek. Pokud manželé jste, snažila bych se majetek nějak zajistit. Mám obavy, že pouhý rozvod nestačí, že majetek je “společný“ ještě rok po rozvodu.
A pak mám trochu odlišný názor na rozvod (nebo rozchod). Při svatbě se slibuje “v dobrém i ve zlém“. Jsou zcela jistě situace, které se nezlepší, kdy je na 100% lepší od partnera utéct. Pokus se ale napřed zjistit, v čem je zakopaný pes. Možná to vyřešíte. Možná je ještě šance na změnu. Druhou otázkou jsou city. Jsou věci, za které bys ho stále ještě dokázala mít ráda? Nebo by byla šance na znovuobnovení citů, kdyby se změnil?
Možná ale tohle všechno, co píšu, už máte dávno za sebou. Možná bez výsledku. Pokud máš pocit, že jsi pro záchranu partnera i vztahu udělala maximum, asi ten rozchod namístě je.
ahoj v takových situacích se zamyslím co bych poradila kamarádce,kdyby měla takové trápení a chtěla to probrat.Většinou mi to zamyšlení,že se to jako netýká mě, pomůže získat nadhled,protože kamarádce se snažím poradit tak,aby netrpěli děti a aby i ona byla spokojená.a vzhledem k tomu,že svého muže a celkovou situaci znáš nejlépe je to rozhodování co s tím lepší.
Jinak se v tom taky ztrácím,pokud máte společnou firmu,které se nedaří,ale přítel vydělává bokem pro rodinu,ale jinak jsou exekuce tak bude problém v prioritách.Sice nepodnikám,ale když jsou nějaké dluhy tak peníze by měly jít na jednu hromadu a dluhy platit,aby nebyla ohrožená rodina.Pokud bych zaměstnávala někoho kdo práci neplní,tak bych ho propustila.Mě taky vyhodí z práce když si své povinnosti nebudu plnit ať už mě zaměstnává kdokoliv.Mě to jen tak vyplývá logicky…
Milá anonymní, omlouvám se – neb neznám Vaši situaci – ale já jsem se v tom jaksi “ztratila“. Je to tím, že neznám celý příběh od A do Z.
Tvůj partner tedy pracuje za dva? V práci a k tomu “bokem“?
A není toho třeba příliš? Jako “moc“? Že se to prostě stihnout nedá?
A nebude ten “zakopaný pes“ v organizaci práce?
Když vydělává bokem mimo firmu, kdy teda pracuje ve firmě? To pak tedy logicky asi nestíhá.
Ty jsi tedy zaměstnavatel. Nešlo by to udělat tak, že zakázky budeš přijímat jen ty a přítele na práci posílat? To mi přijde takové logické, pokud jsi majitelem firmy tak máš jistě přehled co a jak.
Nebo ještě jinak. Přítel ať se teda živý bokem, mimo firmu a do firmy přijmi jiného zaměstnance.
Znovu jsem si to pořádně přečetla a práci zřejmě máš (píšeš o kolegyni z práce). Takže na něm nejsi úplně finančně závislá…