Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Brouk v hlavě
Ahoj holky moje,
poslední dobou se toho na mě valí strašně moc a dnes jsem doražená. Doufám tedy, že to je poslední kapka, víc nedám.
Sice mě straší NĚCO o čem si tu netroufnu ani napsat, ale modlím se, že to “dobře“ dopadne, ono to totiž dobré řešení nemá. Ale o tom psát nechci.
Jsem třetí týden bez auta, konečně to vypadá, že se oprava rýsuje, bohužel to je pecka (cca 40 000,-), museli jsme si půjčit, protože ještě pořád to auto splácíme a tolik fakt nemáme.
O víkendu totálně odpadl manžel,takhle jsem ho nikdy neviděla, od pátku večer do neděle večer spal a spal, zimnice, spocený jak myš, včera si šel pro ATB a dnes do práce 🙁
Pak nám zkratovala digestoř a prostě jsem nějaká na nervy, takže když se mi dnes rozbil zip u zimní bundy (jediné) tak jsem se rozbřečela :-(. Jsem cvok, co?
Ale proč hlavně píšu – dnes jsem byla s Márou ve Speciálním poradenském centru, zda nám dají doporučení do speciální školky. Naštěstí mě všude vozí můj táta, když jsem nepojízdná.
Mám v hlavě totální guláš, vůbec nevím co mám dělat a mám pocit, že všechna řešení jsou totálně špatně.
Zkusím to ve zkratce popsat co jsem se za tu hodinu dozvěděla.
Takže:
Doporučení do speciální školky dostaneme, hlavně kvůli potravinovým alergiím, protože v normální školce mu vařit nebudou a podle nějakých předpisů mu nesmím nosit jídlo z domova. Takže fajn, šel by do města do speciální školky.
Ale pak bude problém aby ho vzali do “normální“školy, takže by musel do naší s prominutím cikánské základky ve vsi. Ta je spádová a tady ho vzít musí, ve městě ne.
No a já si myslela, když by chodil do města do spec. školky, že si tam najdu práci a Lucy tam bude chodit taky do školy, což už poslední dobou zjišťuju, že je nemožný, protože školy jsou narvaný a jelikož tu máme školu, tak musí sem.
Což se mi tak strašně příčí.
Navíc logisticky – Lucy tady ve škole, s Márou do města do školky. Tady je družina do tří, takže z práce domů pro Lucy a pak znovu do města pro Máru do školky, to je na hlavu. A kdybych ho vyzvedávála v poledne, to těžko najdu práci od půl devátý do necelých dvanácti.
Jediný co mě okamžitě bliklo v hlavě je to, že to tu fakt prodáme, já si najdu práci abysme dostali hypotéku, koupíme něco ve městě a až to tady prodáme, tak z toho zaplatíme leda tak zbytek hypotéky, protože sem prostě dobrovolně nikdo bydlet nepůjde a domy tu jsou prakticky neprodejný.
Děkuju, že jsem se mohla vypsat, ani nečekám nějakou odpověď, tohle musíme nějak rozseknout sami, ale ulevilo se mi tím psaním moc.
Ahoj holky,
musím vám napsat, jak to zatím vypadá.
Auto bude snad do Vánoc, vypadá to, že se vejdeme do těch 40 000,-,které jsme si půjčili.
Digestoř je kupodivu opravitelná, je objednaný díl za 700,-,ale asi to nebude do Vánoc.
Manžel jen kašle, ale mrzí mě, že chodí s ATB do práce.
No a “akce“ škola a školka.
Takže – do města není absolutně žádná šance dítě dostat, Lucinka teda 100 % ne, ta je ještě silný ročník 2008,pak už to nebylo tak divoký. V té škole kam jsem chtěla aby chodila, tak berou jen děti z města a ještě jen z vybraných ulic, vyloženě kolem té školy. Navíc je to škola se sportovním zaměřením a pokud by se tam náhodou dostala ona, těžko mi vezmou Máru s vadou chůze, ten spíš bude mít z těláku nějakou úlevu.
Ostatní 2 školy taky neberou,ale prý se můžeme průběžně ptát, jestli se někdo třeba neodstěhoval nebo nešel na 8 letý gympl.
Tudíž se smiřuju s tím, že bude chodit do školy sem ve vesnici.
tím pádem jsem začla uvažovat nad tím, že by mára chodil sem do školky, protože to prostě logisticky není možný zvládat, každého vozit jinam, 12 km od sebe a ještě nějakou práci aspoň na zkrácený úvazek.
Ředitelka tady ve školce mi řekla, že s tím nemá problém, ale že jídlo si z domu nosit nesmím, ale ať se domluvím s hospodářkou, jestli by byli schopní pro Máru vařit. S tou se sejdu příští týden a uvidím, co mi na ten seznam jídel co nemůže řekne.
Manžel teda je se vším hned hotovej, takže řekl, že když ho dáme sem, že nám ho zabijou protože nevěří že tu dietu budou dodržovat, ale pokud sem bude chodit a dají mu něco co nesmí, tak udělám takový divadlo, že to ještě nezažili. Protože jestli jsme teda “odsouzený“ k tomu zůstat tady na vesnici, tak si nenechám víte co na hlavu.
Prostě jsme se dohodli, že buď obě děti sem a zůstaneme tady nebo obě děti do města a odstěhujeme se tam.
Je pravda,že na prodej nemovitosti není vůbec dobrá doba, ale zase na druhou stranu – dostaneme málo za dům, ale relativně pár korun koupíme ve městě byt. Našla jsem kousek od té školy co jsem chtěla aby chodili byt 4+1 po kompletní rekonstrukci 108m2, to je víc než máme dům, za 1,5 mil.
Takže to asi rozhodne ta hospodářka, pokud řekne, že mu budou vařit, tak ho pravděpodobně dáme sem.
Mluvila jsem se všema rodičema co mají předškoláky nebo předškoláky za rok jako jsme my a všichni jsou vyjevený z toho, že je ve městě nevezmou a smiřují se s místní školou.
Mě je hlavně proti srsti to, že by měl Mára nějaký punc proto, že chodil do té speciální školky. Teď mu byly 2 roky a je tak strašně šikovný – mluví ve větách – Lucinko, poď si hrát, Lucinko sedni si sem atd. Umí barvy, tvary, když Lucinka počítá nahlas do 10, tak od jí doplňuje, ona řekne 1,2,3,4 a on řekne pět, ona 9 a on deset.
Ve škole určitě asistenta potřebovat nebude, jen hůř vidí a trochu hůř chodí a jídlo se tam řešit nebude,tak se mi hrozně příčí aby si ho přehazovali jako horký brambor až bude vystupovat ze speciální školky jako by to byl nějaký méněcenný človíček.
Lussy, vše, co bych dodala, už tu bylo napsáno. Takže se nebudu opakovat.
Jen mi nejde do hlavy to, že by ti ho nevzali ve městě do školy. V dnešní době, kdy je boj o žáka?
Dostat dítě do školky je problém, protože je tam podmínka min. bydliště v místě školky.
Ale školu máš právo si vybrat jakou chceš ty, žádné spádové oblasti nemusíš respektovat. Ano, pozvánku k zápisu dostaneš ze spádové školy, ale vůbec tam nemusíš jít. Slušně jim sdělíš, žes vybrala jinou školu a jdeš jinam.
Až to bude aktuální, čili až bude Lucinka předškolák (to snad ještě není, ne?), tak si zjisti přímo na konkétní vybrané škole, jak to vidí oni, jaké mají kapacity.
Jediný problém by mohl být v té integraci. Bohužel už jsem se setkala i s tím, že ředitel řekl – ano, mohli bysme integrovat, ale my to neuděláme, museli bychom snižovat stav žáků ve třídě a brát os. asistenta. Ale je otázka, jestli tohle Mareček bude potřebovat, v době, kdy půjde do školy už třeba budeš řešit “jen“ ty potraviny. A myslím, že ve školním věku to pro tebee bude jednodušší než ve školce. Svačinu a oběd mu můžeš nabalit z domu a teplou by měl třeba až večeři (ale to jen tak polemizuju, naše starší nesmí jen mléko, takže občas oběd odhlásím, jde na oběd domů, jak to budu řešit za rok ještě nevím, buď bude mít oběd svůj z domu nebo bude jíst maso s knedlíkem bez omáčky… fakt nevím, to budu řešit až za rok).
No uvidíš, ještě máš dost času, teď to hoď za hlavu. (Ale chápu tě, že ti to leží v žaludku, já už se rok tady vztekám nad školkama, protože tam, kde potřebuju já, mi malou tak na 90% nevezmou a já budu muset převážet děcko jak blázen…, no ale to už jsem odbočila.)
Jo, to jsem zapomněla – nedalo by se to jen pronajmout?
Lussy, bude líp! Věřím, že se s tím popereš a nakonec to dopadne všechno dobře. Taky bych brečela, kdybych měla mrznout! Možná řešíš věci, které by se ještě řešit nemusely. Buď ráda, že ti Marečka do spec. školky doporučí a doufám, že i vezmou. Do školy půjde až za několik let, tohle rozhodování odlož… Auto se spraví, manžel se uzdraví a je super, že jste od té digestoře nevyhořeli. Včera tady v obecním bytě vyhořeli lidi od rychlovarné konvice. Akorát ta logistika – školka – práce – škola mi nějak nejde… ale třeba nakonec seženete pro Lucinku školu ve městě. Nebo je to fakt úplně nereálné? A jak daleko ta škola u vás je od vás? Sama chodit aspoň po nějaké době by nemohla? Nebo co takhle navštívit paní ředitelky z těch městských škol? Ty to s lidma umíš.. Pletu si to s někým nebo jsi ty dělala finanční poradenství? Nemůžeš se k tomu vrátit? Tam je to s prac. dobou volnější, ale asi zase spíš odpoledne a to je s dětma problém. Uvidíš, třeba se najednou vyloupne nějaké super výhodná nabídka. Trošku mě šimrá v břiše z toho, co nepíšeš.. snad to taky bude OK… Teď se snaž to všechno pustit z hlavy, bude zase dobře. Objímám!
teď prodávat nemovitost je teda dost blbost. takhle dole ještě ceny nebyly:-( radka2
Lussy, chápu Tě a mrzí mě, že se toho teď nahrnulo tolik…ale ono to tak prostě bývá a člověk (ženská 🙂 ) to musí nějak přežít a pak se to zase v dobré obrátí. Mně většinou stačí jeden větší problém (klasický příklad – rozbité auto) a pak mám najednou pocit, že se na mě valí katastrofy ze všech stran…ale už mám vypozorováno, že ty menší katastrofy se na mě valí v podstatě pořád, ale za normálních okolností to ani neregistruju a hned je v pohodě řeším.
A já bych jen poradila – pokud teď řešíš synovu školku, zaměř se na to, co je pro vás nejlepší právě teď a nemysli na to, co bude za x let…protože pak bude všechno stejně úplně jinak, než si teď naplánuješ. Třeba u vás otevřou novou školu, nebo dcera bude mít v plánu jít na gympl, nebo vyhrajete velké peníze a budete se stěhovat do lepšího – to nikdo neví 🙂
Ahoj Lussy, předně – posílám Ti pohlazení, když se to takhle “podělá“, je člověku fakt ouzko, chápu Tě. Za další – slzičky jsou naprosto v pořádku, nejsi cvok, to spíš naopak – mně připadáš úplně normální – měla jsi v sobě přetlak a muselo to ven… tak si tělo poradilo po svém… Takže z toho si fakt nic nedělej.
No a chtěla bych Ti napsat, co pomáhalo mně, když jsem byla takhle “vyšťavená“ – banány, oříšky a spánek. Tak to můžeš vyzkoušet na sobě (když budeš chtít).
Přeju, ať je manžel brzo zdráv, ať máš autíčko k dispozici a dluhy/splátky ať zvládnete bez problémů.
A k té školce potažmo škole – nějak nevidím důvod, proč by Ti malýho nevzali do “normální“ školy ve městě.
Upřímně – nám i ve školce řekli, kam se máme přihlásit do školy (do 1. třídy) a pak jsem zjistila, že praxe je úplně jiná. Je logické, že se rodiče snaží přizpůsobit svým možnostem a zaměstnání a tudíž dítko přihlásí i jaksi mimo “rajón“. A u nás (v našem městě) to probíhá naprosto v klidu, na školy berou děti i z jiných lokalit než je místo bydliště. Takže já bych to viděla spíš na to, aby sis to zjistila přímo v místě, přímo v té škole. Za zeptání přece nic nedáš :-).
Lussy, asi je fakt něco ve vzduchu, taky jsem teď řešila plno věcí, ne všechny byly dobrý, ale už se to začíná zlepšovat. Tak moc držím palce, aby se to zlepšovalo i u vás.
S tou školou to není pravda, oni mají v centrech různé informace a občas si myslím, že tu situaci dost překrucují, znám plno dětí v integraci, chodily do speciální školky a pak normálně do běžné školy, třeba s asistentem, ale nikdo nemá právo tě odmítnout. To je fakt blbost. Pokud ti to po jiných stránkách nakonec bude připadat lepší, tak ho do té školky klidně dej.
A ty další věci, myslím na tebe, ať všechno dopadne jakkoliv, hlavně přeju, ať to zvládneš a všechno ustojíš.
Však až se přehoupne čas, tenhle “konec světa“, bude zase líp. 🙂
Lussy, v neděli jsem si tak sedla a říkala si to samé. Co se to děje?
Konkrétně mi bylo moc líto tragických událostí, které se staly během pár dní na každém kroku, u manžela v práci, minutu ticha jsme drželi i v sobotu na jedné akci za život mladých lidí a prostě, co den, to blbá zpráva! 🙁
Nechci vůbec psát, že tvoje trápení je oproti jiným zanedbatelné, to určitě ne.
Vím, že ti nyní asi nepomůže kouknout se na věc z takového úhlu pohledu, který by ti ukázal, že není vše tak černé.
Se školkou to je problém, chápu. Co třeba malého zapsat co nejdřív? Třeba se místečko najde. U nás zapisují do školky už rok a půl staré děti, což mi přijde na hlavu, ale když se předběžně nenapíší, pak mají menší šanci, školky mají údajně pořadníky. 🙁
Opravdu to může být u vás za měsíc zase jiné a třeba se poštěstí a místo pro malého bude.
S tím bydlením mimo město. Rozumím ti. Ono to je úžasné, když jsou děti malé, nebo v létě, když je dobrý spoj apod. Jak tak sleduji u známých, tak všichni, když děti dorostou do školy, začínají uvažovat o stěhování blíže k městu, protože ty odvozy a přívozy dětí jsou opravdu hodně náročné. Navíc později se chtějí děti setkávat s kamarády, jít s nima někam po škole, kroužky apod.,pokud není dobré spojení, aby se dítě mohlo samo dostat domů, bez toho, aby 2 hodiny mrzlo na zastávce busu, pak to je blbé. Dítě pak sedí celý víkend doma, protože se nemá jak dostat do města a je to problém, cítí se odstrčené od vrstevníků a do budoucna je to pak s navazováním kamarádství složité.
Musíte si napsat všechna pro a proti a zvážit. To za vás nikdo jiný neudělá.
Budu držet palce, aby školka i práce vyšla dle vašich představ a dej pak vědět.
lussy já vím jaké problémy se školkou máš….a je to o lidech ale to rozebírat nechci ano jídlo z domu se nesmí…ale i my měli chlapece s bezlepkou a jídlo si nosil…to ho ta máme má dát pod most…jenže je to právě o školce ve stejné vesnici jsou školky dvě….jedna ho nevzala a mi kvůli němu koupili mikrovlnku aby jsme to měli jak ohřát 😀
ty máš problémy s tou školkou od začátku tak bych to asi neřešila dál
k té integraci že po něm neskočej ve městě ve škole…neházej flintu do žita zkus školy obejít a poptat se jak to vidí ale to je brzy….víš možná by jsi se divila…kluk chodil na venickou školu a i adhd v rovině pozornosti byl problém a bojovali jsme 3 roky a kluk mi do školy nechtěl…ve městě mi ho vzali bez problémů, dělali tam to co na té vesnici nebyla schopná zajistit a kluk byl bez problémů až do deváté třídy a učitelky od 4 třídy přímo miloval….takže tohle bych řešila až půjdete do školy….
já myslím že ten plán není tas tak špatnej…jen je důležité aby jsi ho stejně tak i viděla až to z tebe spadne….a co chlap na to???