Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Teploty už třetí den 🙁
Už jsem z toho hotová. Týden škaredý kašel, pár dní v pohodě.Pak dostal zase děsnou rýmu. Když to v pátek začalo vypadat dobře, dostal malý teploty. Každý den, celý den 🙁
Pohybuje se to kolem 38-39,4.
Nic nepomáhá. sirupy, čípky, zábaly, mokré ponožky ani vlažnější sprcha. Mažu krémem a stříkám na chodidla sprej. A stejně nic nezabírá 🙁
Zítra valím za doktorem, tak jsem zvědavá co mi řekne.
A to nemluvím o tom, že starší mi kašle už 6 týdnů, nemůže se toho nějak zbavit. Markétka taky, ale nejhorší byl u ní opar přes celý spodní ret.
Naštěstí už to má pěkně zahojené. Já už jsem taky ok, ale teď to neustál tatínek.
Klasika, když už jsme skoro všichni ok, tak jako poslední lehne muž.
Tak jsem ráda, že jsou u nuninky bez teplot. U nás mívá častěji teploty dcera (ale né nijak vysoké) – většinou do 37,7. Také se u ní orientuju podle jejího stavu – není zvyklá polykat prášky, sirupy zvrací, takže pokud není úplně hotová, nic nepolkne – u ní funguje cca 38,4 – 38,6 – to už prášek chce. U malého je srážím pokud mám více jak 38.
Nuninko, díky za info.
Je potěšující, že už malý “nehorečkuje“.
A k těm antibiotikům… nemají je pro děti třeba v sirupu?
Možná jsou pro něj tabletky příliš velké sousto….
Nebo to vyplivne, že mu to nechutná?
Je to ještě broučínek malý…
Každopádně přeju brzké uzdravení! 🙂
JO peťko, to je zajímavé, já mívala jako malá přes 39 běžně, největší co si pamatuji byla přes 41, spíš už ke 42 a to vím, že jsem měla mlhu a vzdálené hlasy, takové změněné vědomí. No a teď mám 37.2 a umírááám. 🙂
Makineo napsala jsi to moc pěkně, taky si nemyslím, že jen teplota nad 40 je léčivá, asi jsem to tak napsala, ale vztahuju to přímo na nuninčin příklad, protože ve chvíli, kdy se pořád pokouší vyšplhat výš, je jasné, že není dostačující, tedy ani těch 39.4. Jinak léčivá klidně může být 37,5, to ano, ta ale potom nestoupá zbytečně stále nahoru. S tím, že je třeba pozorovat a člověk vidí nejlíp sám, to jsi opravdu vystihla přesně.
Důležité je skutečně pozorovat to co je, ne předbíhat a strachy raději srazit i co srážet netřeba, nebo naopak dělat, že nevidím, protože mám nějaký ideál srážet až při určité teplotě.
Padmé, zatím jsme bez teplot 🙂 Sice máme ATB, ale malý mi je stejně plive. Doktoři by měli dávat návod jak do dítěte dostat léky tak, aby v nich zůstaly 🙂
A k tomu zda srážet nebo ne.
Každý má svůj postup. Já nejprve zkouším dát na nohy mokré ponožky. A pokud to nepomáhá, tak dám čípek/sirup.
Pokud je dítě i přes teplotu ok, tak není důvod nic dávat. Jenomže když je dítě mimo, tak to řeším.
U nás to vypadá takto: Teplota do 38, děti jsou trochu unavené a polehávají. Nad 38, to už začínají být hotovky. Leží, nic je nezajímá, nechtějí si prohlížet knížky, nechtějí se dívat na pohádku. Spát jim nejde, jsou ukňourané, uplakané, chtějí se jenom tulit. A ten nejmenší chce být pouze na rukách. Když ho položím, chvíli leží, pak začne plakat. V noci se pořád převalují a nemohou spát. Pak jsou ráno ještě unavenější 🙁
Takže pro nás podání čípků/sirupu také znamená také klidnější spánek.
Nuniko,
tak to mě mrzí, že tak marodíte. Přeju brzké uzdravení.
K horečkám… Postupem času jsem došla k názoru jako píše Lien.
Horečka léčí. Když ji necháme působit, je nemoc mnohem kratší.
Dřív jsem srážela od 38, jenže často to pak vypadalo tak, že teplota klesla a za dvě tři hodinky vyskočila znovu a takhle pořád dokola. Trvalo takto třeba i pět dní, než to přešlo.
Když vydržím nezasahovat, většinou je horečka den dva.
Někdy se bojím (sama jsem mívala v dětství febrilní křeče víckrát, můj brácha taky), takže nakonec přece jen teplotu srazím(ale už ani nevím, kdy naposledy, myslím, že je to tak dva roky, co už jsem nedala lék na horečku, když už tak zábal – třeba částečný). Ale ono pomáhá každá hodinka bez srážení navíc.
TAkže pokud vidím, že dítě klidně spí nebo chce poslouchat čtení, tak nezasahuju ani při horečkách přes 39. Nejstarší a nejmladší dcera to opravdu často mají tak, že i při 39,5 z nich mám dobrý pocit – pálí, ale dýchají v klidu.
Prostřední jakmile překročí hranici 39,3, tak je tak nějak mimo, ve spánku nepravidelně dýchá, občas sebou škubne, vrtí se. Ale taky je pravda, že jí horečka přes 39 jde málokdy, většinou má kolem 38,8 a tam když nezasahuju, taky vidím, že to pomáhá (takže já si nemyslím, že jen horečka ke 40 má smysl) a je třeba za noc pryč.
Pro mě bylo i přínosné si uvědomit fáze horečky. Když teplota stoupá, dítě se většinou cítí nejhůř, je mu zima. Má studené ruce, nohy. V této fázi se nemá srážet (ani zábaly).
Tam mám to pokušení největší, protože dítě vypadá nejhůř.
Jakmile horečka vystoupá, kam potřebuje, dítěti je najednou líp, odkrývá se, má žízeň, nohy a ruce teplé jako zbytek těla.
Je to pro mě taky vodítko. Poslední dobou je pro mě víc vypovídajíci než teploměr.
Ještě přidám odkaž na celkem hezký a vysvětlující článek o horečce.
http://www.azrodina.cz/1471-o-lecive-sile-horecky
Tak synátor febrilky měl a to dost častý, jakmile se teplota vyšplhala na 37,7 – měla jsem pohotovost a to hoodně vysokou. Bohužel u něj Paracetamol přestal zabírat, takže fungovaly jen léky na bázi Brufenu, no jo ale jak to vysvětlit v nemocnici, kde všechno vědí nejlíp…
Jo a tak mě napadlo – při febrilkách je podle mě vždy bezvědomí, páč děcko nereaguje a s těmi zvratky si taky moc nejsem jistá, to je málokdy a většinou stačí stabilizovaná poloha a hlídat aby si dítko neublížilo. Důležité je taky sledovat čas – jak dlouho křeče trvaly.
Že jsou bez následků úplně bych netvrdila, podle mě ty naše časté příhody způsobily jisté změny v mozkových buňkách.
A co za to může jsme zjistili až díky neuroložce v jeho 5 letech (křeče měl od 10.měsíců, celkem tipuju tak do 10 větších a fůru menších).
Jinak normálně srážíme teplotu od těch 38,5, nejdříve bez léků a když nic nezabírá, tak léky (Vašek tedy už od těch 38 léky, Barča je nesnáší, takže u ní spíš ty koupele, octové ponošky a tak).
Taky se nechci dohadovat. 🙂 Jen bych dítě v takové horečce nenechala. Sama vím, jak mi je, když mám jen 38! Vyšší jak 39 jsem v dospělosti ještě neměla.
Stejně to je zajímavé, že malé děti mají často tak vysoké horečky a dospěláci většinou ne.
no tak já předpokládám, že dítě ve vysokých horečkách je pod dozorem, ale dobře, já se nechci dohadovat, napsala jsemm co si myslím, ale neznamená to, že chci, aby to někdo dělal proti svému přesvědčení. Jen na zamyšlení.
Když náhodou proběhnou, nic nepoškodí.….pokud dítě neupadne do bezvědomí. Nebo se dítě nedusí vlastními zvratky. 🙁
Viděla jsem to jen jednou a děkuji, stačilo. (a to jsem se ještě raději nekoukala cíleně, navíc přes lékaře nebylo moc vidět) Bylo to v nemocnici, kde jsem ležela s dcerou, u sousedního chlapečka. V noci a hned několik lékařů a sester kmitalo. Kdyby o nic nešlo, nejspíš by kolem toho nebyl takový humbuk.
jo, to ses dočetla dobře, do 38 to totiž není horečka, ale jen zvýšená teplota, která nijak neškodí ani nepomáhá.
Febrilní křeče jsou strašák, jako chápu kdo na ně trpí apod., že si dává pozor, ale jinak nevím proč se jima pořád straší. V podstatě to nic není, i když náhodou proběhnou, nic nepoškodí, nic extra hrozného se neděje. Srážet každou teplotu u všech kvůli křečím je přinejmenším divné. Asi jako nechodit ven z bytu, aby mě nezajelo auto.