Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Prodloužit dětem dětství?
Dnes vyšel článek na novinkách – Prvňáčci stárnou. Rodiče častěji oddalují nástup svých dětí do školy
Co vy na to?
Myslíte si, že je lepší dětem prodloužit dětství a dát je do školy o rok později?
Musím říct, že naše slečna šla do školy letos v šesti letech (šesat jí bylo o letních prázdninách) a je pravda, že v celé první třídě je jen ona a její kamarád, kterým je šest. Ostatní děti jsou sedmi až osmi leté. Docela mě to překvapilo.
Pavlinko nemohla, je to příliš složité. Myslím tím individuální vzdělávání, tedy každému jak vyhovuje, nikoli nahnání stáda lidí do místnosti a vpravování do nich čehosi, co někdo vymyslel, že je důležité. Ještě ke všemu stejně starých lidí, kteří si tím pádem nemůžou nic moc předat :-(. Tak doufám, že se to ještě za pár let posune úplně jinam než je to teď, kdy se objevují první pokusy o cosi jiného.
No, tak musím reagovat, naší Pavlínce bude v lednu 7 let, ale je stále ve školce – dali jsme odklad. Do školy půjde tedy v těch skoro osmi letech. Odklad jsem zvažovala z důvodu nezralosti, vypadá i chová se, jako kdyby jí bylo o ten rok míň, kamarádky má běžně o rok mladší. Až teď mi přijde, že by konečně tu první třídu zvládala. Ve školce před rokem nám paní psycholožka řekla, že je hraniční, školu by sice nejspíš zvládla, ale za cenu velkého úsilí. V PPP se ta stejná psycholožka podle testů vyjádřila, že zase spíše ne. Takže, ať je trend jakýkoliv, jsem ráda, že jsme se takhle rozhodli. Článek jsem nečetla, ani číst nebudu, dovedu si představit, co je tam tak napsané, tyhle věci se někdy hrozně zevšeobecňují, zvlášt na Novinkách a jim podobných stránkách. Na druhou stranu, moje sestra má holčičku, která půjde do školy tři měsíce před šestými narozeninami, a taky v tom vidím smysl, protože ji znám a vím, že “o rok později“ by už bylo pozdě. Jsem ráda, že se to konečně trochu uvolnilo a není to striktní ve stylu “máš šest, musíš do školy“. Kukačka
také jsem také podobného názoru jak radka…pokud už ted v tak raném věku ji neberou stejně staré děti a mladší a inklinuje ke starším tak si myslím, že si jako patnáctiletá nebudu v kolektivu třináctiletých připadat dobře, kor jestli jí budou táhnout sedmnáctiletí…
s adhd se normálně do školy chodí a ani to že když nebude chodit, nebo respektive bude chodit s takovou frekvencí do školky tak rozdíl díky odkladu bude vidět, si nemyslím….ale je mi jasné že se bavíme hypoteticky protože jak budeš moc tak ji pravděpodobně nedáš….
já tohohle nejsem moc zastánce (je to můj osobní názor) ráda uvidím jak se to u vás vyvíjí a jak to jde…nikoho ani takového neznám abych mohla posoudit….
Lien mohla bys vysvětlit, jakou novou éru myslíš? Nějak ti nerozumím.
Že je věta vytržená z kontextu, to se omlouvám, jak jsem článek četla, tak mi to tak nepřišlo, ale je to tak… No nicméně, aspoň sis článek přečetla 😀
Stejně jako s patnáckama
jak asi bude patnáctileté slečně, která si už v předškolním věku rozumí víc se staršíma než s vrstevníky, a bude většinu dne trávit s 13tiletýma holčinama?radka2
tak jsem si te článek nakonec přečetla, protože pavlinky věta, úplně vytržená z kontextu, mi nedávala žádný smysl.
A jestliže tedy rodič žádá o odklad proto, aby jeho dítě mělo výhodu a vyniklo, pak jsem jí už poochopila, osobně se mi ale ani nechce věřit, že by takový rodič existoval, nebo snad že by jich bylo i více.
Navíc na mě celý článek působí trošku jako propaganda stávájícího, jakoby se zuby nehty někdo snažil neměnit zaběhlé zvyky, jako zoufalý pokus udržet potápějící se loď nad hladinou. Jako poslední pokus o záchranu dogmatu o potřebě školství, který je napsán ve chvíli, kdy už přetéká pomyslný pohár a nastupuje nová éra.
pavlinko děkuju, to jsem ráda, že to je možné, já už jsem se bála že budu muset řešit o rok dřív než chci.
Nedokážu si třeba představit, jak moje malá, která chodí do školky jednou za týden najednou ze dne na den bude chodit pět dní v týdnu a pořád, nota bene její koncentrace atd. Pro dítko s ADHD asi nebude úplně terno v šesti sedět v lavici. A navíc ona i ty sociální vazby má úplně jinak, např. s dětmi stejně starými si nerozumí už teď, lne k dívčinám v pubertě a k dospělým lidem. Kluků ve svém věku se dokonce bojí, nemyslím, že jí ublížím tím, že by šla /kdyby tedy šla/ do školy déle.
Navíc tedy počítám s nožností, že bude úplně doma, co to půjde, proto taky čím déle nastoupí, tím déle nebude muset do školy, tím vice bude vyzrálá čelit realitě školství atd. Ale nevidím to ještě definitivně, tohle rozhodnutí se může změnit, čas stále je.
Semelko, souhlas. Taky nechápu, proč by to měl být konec dětství.
Možná tak konec bezprizorního hraní bez povinností, ale to dítě se stejně pídí po nových věcech, vědomostech, potřebuje už rozlet…
Nuninko, možné to je. Ale pokud k tomu není opravdu pádný důvod, tak je to naprostá pitomost (sorry Lien, ale čti prosím dál 😉 )
Protože dítě, které se v osmi letech dostane do první třídy, kde budou děti šestileté, tak bude chudák. Je totiž sociálně o dva roky dál. V první třídě vám to možná tak nepříjde, ale uč. to pocítí.
Ale pak si představte, že na základce bude v devítce v 17 letech. Takové dítě už je naprosto jinde svým uvažováním, vrstevníci jsou pro ně důležití a “děti“ o dva roky mladší jsou pro ně “zobáci“, se kterýma se oni nebudou zahazovat…
Podle mě je tato snaha rodičů naprostý nesmysl, protože špatně zvolený odklad je stejné zlo jako předčasně zaškolené dítě. Prostě naše školství je nastavené na nástup šk. docházky v šesti letech.
Dcera je začátek října a já tvrdím, že ona byla zralá na školu tak v lednu 🙂 Teď už to pro ni bylo vysvobození, protože ve školce už ji to nebavilo (a to podotýkám, že ze strany učitelek bylo vše v pořádku, věnovali se jim maximálně, ale prostě naší malé už školka nestačila). A to ona je naštěstí takový pečovatelský typ, takže jí stačilo dát úkol nebo jí dát na starost mladší dítko.
Ve školce jsme takové klučíka zažili, šel do školy a v listopadu mu bylo osm. Je to dítě zralé na speciální školu, ale tahne se v základce, rodiče se snaží. Ale už teď ve třetí třídě je ten rozdíl dvou let strašně poznat, je to na kočku.
A souhlasím s tímto výrokem z článku:
„Často je to snaha rodičů uspět přes dítě. Tyto děti jsou někdy spíše narcistickou investicí rodičů, kteří jim trochu paradoxně nedovolují vyrůst,“ uvedl.