Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Pistolky, pušky, střelné zbraně - jak si hrají vaši kluci?
Tak jsem nedávno diskutovala s kamarádkou o rozdílnostech ve hře kluků a holčiček.
Shodly jsme se, že snad všichni kluci mají nějakou pistolku. Střílejí po sobě, po rodičích a mnohdy padají i slova, při kterých mi tedy zůstává rozum stát.
Už ve školce si kluci hrají tímto způsobem, střílejí po dětech a kříčí hesla typu:
“zabiju tě“, “umřeš“, “chcípni“, “padni“………….
Je to podle váš pro kluky přirozené a nemělo by se do způsobu hry nijak zasahovat? Nebo je to otázka věku, kdy takové hry prostě k tomu patří?
Vadí vám, když po vás vaše dítě střílí, nebo naopak ochotně padáte k zemi a děláte zastřelence?
no tak erbena jsem sice vynechala, ale se školou byli ve čtvrté třídě na kytici:-( když pak furt dokola jásali nad svatební košilí a polednicí s detailním popisem divadelního představení nějak jsem nejásala nad jeho zájmem o umění…
MarieB. ještě jsem jí jí nepouštěla, zatím chce pořád dokola zlatovlásku 🙂
Radko, mě šlo právě o ten způsob hry.
Když si chvilku sedneš a budeš pozorovat děti v MŠ a budeš mít “štěstí“, pak uvidíš něco, co jsem třeba viděla já a nepřijde mi to v pořádku. Včetně jejich slovníčku. Na jednom klučíkovi byla vidět zloba v očích, takový až šílený výraz jak běžel “zabít“ toho druhého. I tak tím nechci říct, že z něho bude zabiják, třeba z něho bude skvělý herec. 🙂
Ano, tak u nás pohádky Němcové či Erbena nečteme a nebo si je upravujeme. 🙂
Radko2 v tom s tebou souhlasím.
mě připadne horší, než když si kluci hrají na vojáky (pokud teda si hrají a ne že po sobě řvou chcípni apod., to naštěstí u nás neprobíhalo) morbidnost většiny pohádek. u nás jsme museli “zapomenout“ pohádky, kde není maminka. zvrhlo se to u všech dětí v to, že po pohádce se furt ptali – a ty taky umřeš? a noci byly hodně neklidný. perníkovka, budulínek, sněhurka, …
Myslím, že je hodně důležité i to, jak si s dítětem hraje dospělý. Můj muž hraje fotbal a tudíž se asi není čemu divit, když jde za synem a kopou do balonu. Byl u nás švagr (manželův bratr) a normálně jsem na něj “vyjela“ (přiměřeně ;-)) ať si s dětma nehraje agresivně, že na to nejsem zvědavá, ani zvyklá a ať radši kluky naučí něco jiného, nebo si hrají “normálně“. Pokud si muž hraje se synem, tak že ho třeba “skolil“ a pak se mazlí, ale jak jsem viděla, že švára nastoupil na našeho malého s pěstmi u obličeje a ať se jde boxovat, tak to se mi nelíbilo a náš malý také hleděl, proč na něho strejda míří pěsti.
Někdo může tvrdit, že přeháním, vím, že dnešní svět není hodný a neubráním se mu, ale toto je můj názor.
No a je to i v temperamentu, ale pokud je malý v obýváku, nechci, aby viděl akční scény apod.protože není ještě schopný situace vyhodnotit a ani po vysvětlení pochopit a musím říct, že se nebojí jít do pokoje, kde je tma, při každém ťuknutí za mnou neletí apod. kdežto právě syn od švagra se bojí “příšerek“, většinou po malém udeření fňuká atd. a to právě když mu přede mnou řekla švagrová, ať kamsi nechodí, že je tam bubák, tak jsem ji řekla svůj názor, ať toto nepoužívá, nebo se jí bude maličký bát kde čeho.
Lien máš dceru Marušku…to je sympatické ;-). Má ráda “Sůl nad zlato“?
K Marušce nedávno na hřišti přiběhl klučík, vytáhl pistoli, namířil ji na hlavu a několikrát udělal bum, bum, bum. Musím říct, že mi to bylo hodně nepříjemné. Ale asi kdo má kluky se tomu nevyhne, u nás se nic takového nevyskytuje, na střílení nekoukáme a i říkanku tluče bubeníček mám uzpůsobenou. Místo máme pušky a bodáky říkám zahrajem si na bubínky, máme prsty a paličky….
🙂 🙂 a tyto pohádky taktéž nevykládáme. STačilo mi jednou když se Maruška potom zeptala proč to vlkovi udělali a chtěla po mě vysvětlení, kdo je hodný, zlý a proč. Je jasné, že tohle vysvětlit nedokážu. Tedy alespoň ne tak, abych tomu sama věřila.
Bamisko já si uvědomuji, že vraždy babi z rodinky není také to pravé ořechové ;-). Nicméně dlouho k tomu nepřišel, takže asi už ho to přešlo.
K těm pohádkám…no celkem čučím, co vše řeší krtek, malej si vybral před spaním “Krtek a maminka“ a tam se zajíc uchází o zaječici, která dělá okolky a zajíc je z toho smutný, tak říká krtkovi, že sní muchomůrku a umře, aby to bylo zaječici líto a krtek mu odpovídá, že to k ničemu nevede, že zaječice bude jen chvilku plakat a pak si najde jiného zajíce a tak to pokračuje…no celkem jsem čučela :-D.
a co takhle pohádky, vykládáte? o těch dvou děckách co zaživa upálily nebohou stařenku? nebo jak myslivec zaživa rozpáře chráněnýho vlka? a ostatní? myslíte, že taky budou normální děti po těchto pohádkách házet babičky do ohně a párat zvířata?:-)))
kluci si samozřejmě na vojáky hráli. ale jen s děckama, nepamatuju si, že by “stříleli“ po nás.
Peťko,
malýmu budou teprve 2,takže nás to asi čeká, Lucinka nikdy žádnou pistoli neměla, já jí kupovat nebudu, ale babičky si myslím, že určitě.
Brácha jako malý směl střílet jen na terč, pamatuju si,jak ho máma pořád hlídala, že nikdy žádnou pistolí nesmí na nikoho mířit, že pak se mu může dostat do ruky opravdová a byl by průšvih.
V létě jsme byly s kamarádkou a dětmi ve městě na velkém dětském hřišti a tam si hrály holky-dvojčata, max. šestiletý na vojáky, na boj, dělaly karate a řvaly na sebe: bojuj chcípáku, chcípni hajzle atd. Kromě toho slovníku jsem se bála, že si něco udělají, měly nohy a ruce samou modřinu, fakt se mydlily. Když jsme odcházely, nedalo mi to a zeptala jsem se té maminky, jestli si tak hrají pořád. Ona na to, že jsou jak 2 kluci a že to mají z televize.
Já bych tohle dětem nepouštěla a rozhodně je nenechala si takhle hrát, fakt to byly divošky sprostý až hrůza.