Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nepoučitelnej...
Ach jo.
Tak se mi choť zase skoro přerazil na kole.
Praskla helma, praskl rám kola, žebra neví, jestli má naražená nebo nalomená (zlomena snad ne), pochroumanou nohu.
Stalo se to v sobotu, nohu si zašíval u kamarádů ve vaně v koupelně.
Chodí normálně do práce, v pondělí jsem ho donutila jít se aspoň ukázat na chirurgii, teď chodí denně na převaz – a klepu to, ráno už vypadal líp (kulhal trošku míň).
Říká se, že s věkem člověk moudří, což u nás asi neplatí.
Navíc začínám mít strach z “osmiček“.
Poprvé se tak šíleně přerazil na kole, že ho museli i operovat, když bylo holkám asi osm měsíců.
Loni v srpnu (osmý měsíc) se pochroumal na vodě (takže já jsem měsíc lítala kolem prvňaček a hospitalizovaného chotě). Letos holky za pár dnů oslaví osmé narozeniny, a zase to kolo.
Ještě že už aspoň uzná, že to byla jeho nezodpovědnost.
Jenže – co nám to pomůže, když si z toho nic nedělá…
😯