Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nepoučitelnej...
Ach jo.
Tak se mi choť zase skoro přerazil na kole.
Praskla helma, praskl rám kola, žebra neví, jestli má naražená nebo nalomená (zlomena snad ne), pochroumanou nohu.
Stalo se to v sobotu, nohu si zašíval u kamarádů ve vaně v koupelně.
Chodí normálně do práce, v pondělí jsem ho donutila jít se aspoň ukázat na chirurgii, teď chodí denně na převaz – a klepu to, ráno už vypadal líp (kulhal trošku míň).
Říká se, že s věkem člověk moudří, což u nás asi neplatí.
Navíc začínám mít strach z “osmiček“.
Poprvé se tak šíleně přerazil na kole, že ho museli i operovat, když bylo holkám asi osm měsíců.
Loni v srpnu (osmý měsíc) se pochroumal na vodě (takže já jsem měsíc lítala kolem prvňaček a hospitalizovaného chotě). Letos holky za pár dnů oslaví osmé narozeniny, a zase to kolo.
Ještě že už aspoň uzná, že to byla jeho nezodpovědnost.
Jenže – co nám to pomůže, když si z toho nic nedělá…
😯
ten můj je taky takový hazardér. Pořád samá služebka a do toho ještě to počasí co teď je – pořád jen trnu, kdy se ozve, že je v pořádku. A nejhorší je, že se ani moc nechová za tím volantem tak, jak vyžaduje počasí. A když mu něco řeknu, je to k ničemu.
Jarmuschko,
já bych na takovýho chlapa asi neměla nervy, ale co naděláš viď?
Co mě první u čtení napadlo – hlavně jestli má opravdu dobrou pojistku.
Těžko se změní, tak přeju ať ten anděl strážný má pořád oči dokořán!
Jarm, Ty se tedy se svým chotěm nenudíš! 😉
Zaplať Pán Bůh, že to dobře dopadlo :-).
Otázkou zůstává, zda ti “strážní andělé“ budou bdít nad každou jeho eskapádou a vždy, když toho bude zapotřebí, roztáhnou svá ochranná křídla….
já myslím že už celá zlatá jsi ted tak osázet diamantama….je dobře že se to rovná a nic horšího se nestalo(nezlehčuju to) je dobře že měl tu helmu a ta ty následky jistě udělala o trochu snesitelnější
jako dítěti dáš na zadek…s ním nic nenaděláš on to prostě v sobě má a bez toho by nemohl být…jen moc přeju at se už nic nestane, ted si to vybral do třetice a bude klid…
je mi to líto věřím že to musí být naprosto stresová situace…jenže chlapi prostě neposlouchají a když jsi psala jak ši to šil u někoho ve vaně tak na mě šli mrákoty a je naprosto jedno jaké má povolání 😀
tak hlavně aby už byl klid a ty tu osmičku nezačala nijak sledovat a přitahovat víc
Jarm, tebe pozlatit, víš to? 🙂
Jak jsem ráda, že tohle už mám za sebou (můj bývalý je horolezec…), teď sice mám chlapa, co dělá ve výškách na lešení a na lanech, ale je na sebe dost opatrný.
Ale úplně vím, jak ti je, držím palce, nebylo to do třetice všeho zlého? Třeba má už navždycky vybráno…
Vzpomínám si na kamaráda, kterému před lety přilba opravdu zachránila život, jel na horském kole z nějaké hřebenovky, pustil to, přišla zatáčka, kterou nevybral a zřítil se z prudkého srázu… výsledek – kromě šílených odřenin až na kosti po celém těle byly obě zlomené ruce a dodneška mám úsměv na rtu, když si vzpomenu, jak byl pak dva měsíce odkázaný na péči manželky… ani s prominutím zadek si neutřel…
To jen tak pro pobavení, abys věděla, že v tom nejsi sama… ale to víš… 🙂
Tak aspoň, že to dobře dopadlo!
No a příště, až bude nějaká “osmička“, ať je raději doma, na gauči, nic nevaří, nekutí a doporučuji sebrat i elektrické přístroje. 🙂
Zlehčuji, vím že to je nepříjemné zranění.
Ať je brzo fit!
Jarmuschko, je mi líto, jaké nervy Ti manžel čas od času připravuje a hlavně držím palce, ať to má vždycky co nejmírnější dopad pro něj i pro celou rodinu.
Ale podle Tvého stručného popisu se mi jeví jako správný chlap a tohle je bohužel daň, kterou za to čas od času zaplatíš 🙁
Helmu naštěstí nosí.
Jinak bych byla už těch víc jak sedm let fakt vdova.
🙁
Teda, Jarmuschko, to je nářez… Ty musíš být z ocele,když tohle všechno vydržíš.. Tak tfuj tfuj tfuj, ať je muž brzy v pořádku a zakleté osmičky ať jdou o dům dál…
Tak hlavně že měl přilbu. Znám hodně “chytráků“, kteří ji nenosí a jsou kvůli tomu schopni se hádat…
Jinak to celé vaší rodince nezávidím a Ty musíš být už celá zlatá. Hodně sil!