Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jaká míra samostatnosti a odkdy?
Jak jsem psala jinde, mají moje holky – aktuálně druhačky – více kroužků a to převážně v době, kdy jsem já i choť v práci.
Loni to byl jeden takový kroužek – takže jsem to tak nějak zvládala holky vyzvednout, převézt, vyzvednout po kroužku.
Při letošní situaci už to prostě není možné.
Takže jsme začaly trénovat, aby se holky do ZUŠ dopravily samy.
Mají to přes náměstí a dvě cesty. Ta u ZUŠ je klidnější, tu už zvládají s přehledem.
A ta rušnější – tam je zase větší pohyb lidí, ke kterým by se mohly připojit, řidiči jsou zvyklí tam zastavovat.
Někdy se zas budou stejnou cestou vracet do družiny.
Je mi jasné, že aspoň zpočátku budu jak na trní, ale čas plyne a holky se prostě musí naučit samostatnosti.
Z družiny je snad vyšle paní vychovatelka (dvakrát týdně půjdou vlastně rovnou po vyučování z oběda), nicméně už intenzivně trénujeme hodiny – a vytáhneme vánoční dárky – hodinky.
Taky jsem říkala, že holkám pořídíme mobil.
Jen zvažuji, jestli zpočátku jeden společný, nebo rovnou dva – pro každou její vlastní…
A taková perlička – jen jsem se zmínila o záměru vybavit je mobilem (bude jim osm), Lu hned vykřikovala: “Mami, dotykáč! Dotykáč!“
Pro úplnost podotýkám, že do školy holky vozíme – protože dojíždíme. Svoje klíče ještě taky nemají…
No a jak jsou na tom vaše děti? Vodíte bez výjimky? Vy osobně, jiný člen rodiny, “najatá chůva“? Nebo chodí samy? Od kolika let? Mají k dispozici mobil? Chodí z domu / domů samy (jsou to “děti s klíčem na krku“)?
stalo se mi,když byla dcera v první třídě,že jsem těsně ve 4 doletěla od busu k družině a paní vychovatelka právě sedala do auta.Na můj udivený pohled kde mám dítě mi odvětila..,,A. říkala,že může jít ve dvě domů,tak jsem ji pustila s dominikem“/o rok starší kluk,s kterým nikdy domů nechodila/ Klíče v té době dcera neměla,tak už mi šrotovalo v hlavě kde asi mrzne dvě hodiny,naštěstí mamince od Dominika to divné přišlo a nechala mi na dveřích lístek,že je dcera u nich.
Upřímně,schytaly to slovně obě dvě,dcera i vychovatelka.
No tak skvělé! Jsem si myslela, že stojíte před budovou. 🙂
Tak dramatické to, Peťko, není.
Vejdeme do budovy, do takové chodby, která je příchodem do šaten a družiny na jedné straně a do jídelny na straně druhé.
I dvě lavice tam máme.
😉
To je pak blbé, když prší a je zima, co?
Já čekám kolikrát i 10 minut, takže mrznout venku by se mi nechtělo. Máme halu, kde stojí v řadách skříňky všech dětí na škole, nemají klasické šatny. Takže tam nás pustí a tam čekáme. Jsou tam nástěnky, fotky, lavička.
U nás toto řešeno není, v papírech nic takového nebylo.
Jo, a u nás rodiče nesmí ani do šaten. Prostě čekáme před dveřmi na zámek.
Jarmuschko, toto jsou situace, které se opravdu mohou stát. My máme v papírech z družiny napsáno, že je třeba zavolat, pokud můžu. Když nikdo nedá vědět co se děje do konce doby družiny, vychovatelka telefonuje postupně na všechna čísla (rodiče, babičky, tetičky) a pokud se nedovolá, dítě odvádí na adresu a taky mám pocit, že to je adresa ředitele, či vedoucí družiny.
Jinak u nás je taky videotelefon, přímo do družiny nechodíme, je to do patra a koridorem do jiné budovy, čekáme u skříněk v prostorách šatny, kam nás pouští bzučákem.
My zas třeba do prostor družiny nesmíme, dveře se zamykají – že se jim stávalo, že tam bloudil cizí chlap… V době, kdy tam byla jen jedna vychovatelka a houf dětí.
Ale zase je dole videotelefon.
nevím jak je to v družinách, ale my jsme měli třeba v papírech, že pokud se nedostaví cca do půl hodiny po ukončení tak dítě bude u ředitelky na té a té adrese…..nikdy jsme nemuseli využít….
no a u Míši v družině když chodil tak pouštění v určitou hodinu fungovalo, jen v papírech měli napsané v úterý pouštět ve dvě hodiny domů samostatně a klauzuli že v tu chvíli si přebírám právní odpovědnost a ve dvě hodiny ho posílali….takže dva dny třeba hodil sám a tři jsem ho vyzvedávala…..
ale také se zvonilo na vchod do sružiny aby nás pustili do školy a musela jsem do druhého patra přímo si ho vzít od nich do šatny mi ho také nepustili…
Na jednu stranu to chápu.
Na druhou, když se stane něco nečekaného, manžel nečekaně v nemocnici, já s povinnostmi, ve kterých jsem v tu chvíli nezastupitelná, tak mi asi bude muset paní družinářka holky dovést do práce. Nebo počkat, až se přiřítím s jazykem na vestě, třeba hodinu po ukončení provozu družiny.
No budu se muset poradit s tou vedoucí vychovatelkou, jak postupovat v takových případech.
😯
Jarmuschko, holky jsou šikulky.
Jinak s tou družinou, já se vychovatelce nedivím. Nemůže pustit děti jen tak na zavolání, taky bych to neudělala a chápu to. Kdyby se jim něco stalo, mají průšvih.
U nás to takto nefunguje, hned na začátku roku nám bylo vysvětleno, že toto není možné a nefungují dokonce ani lístečky.
Takže já kolikrát letím do družiny, vyzvednu Báru, ona chce jet domů školním busem, jde tedy na bus a já zase letím domů pěšky. Přitom by stačilo, aby ji vychovatelka pustila v určenou hodinu a ona by už sama odešla na bus. Jenže to není každý den, je to jen některé dny. Vychovatelka nám ale stejně řekla, že to není možné, že nemůže dětem hlídat časy odchodů, nemůže tedy 5 dětí pustit v jednu hodinu na bus, dalších 5 ve dvě na bus atd. Což teda chápu.
Pokud má dítě uvedené, že chodí domů s doprovodem, pak to tak musí být.
A dokonce i kdybych zavolala, že už jsem na cestě, ať ji pošle z družiny do šatny (trvá jí to vždy cca 5-10min. mají to dál), že třeba spěcháme, stejně to neudělá a není to možné. Musím prostě osobně.