Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Otec ano či ne.... ?!
ahoj všem….. poslední měsíce mě samozřejmě “trápí“ situace v jaké jsem, nechci tu “fňukat“, to rozhodně ne…. jsem velká holka a za vše si můžu minimálně z poloviny hlavně sama… ale zajímá mě Váš názor…. a prosím, nešetřete mě…. 🙂
Byla jsem 5 let vdaná… a vdávala se z lásky proti rozumu s pocitem, že je to ten, se kterým chci rodinu…. což jsem po pár letech zjistila, že nám nejde a hlavně, že jaksi vlastně není tím, s kým chci mít rodinu….. nemá cenu popisovat to, začala jsem řešit jak to změnit a z těch 5 let jsme 3 zkoušeli slepovaně znovu a znovu fungovat…. upřímně našla jsem si milence a to byla poslední tečka… věděla jsem, že milenec je zadaný a náš vztah byl čistě milenecký,ale mě to pomohlo se srovnat, vyřešila jsem hypotéku, do toho jsme musela na konizaci děložního čípku… ale koupila jsem byt, přestěhovala manžela a požádala o rozvod… a s milenecem to tak nějak ukončila a začala nový život… antikoncepci mi gynekolog nedoporučil a tak sjem po ni tak nějak neprahla, až si začnu nový vztah, jsou jiné způsoby a tak ….. nová práce, cvičení, hubnutí, čas pro sebe… užívala jsem si to… po půl roce co manžel žil sám jsem nadšeně přišla k rozvodu jako někdo vevnitř úplně jinej… byla jsme fakt spokojená… sama se sebou… milenec mi občas napsal… a já jednou po pár dnech jeho usilovného nátlaku přes smsky povolila a opět se s ním sešla…. a otěhotněla…. za 2,5 roku co se mnou spal se mě nikdy na antikoncepci nezeptal…ale také nikdy neudělat to co tehdy…. a když jsem mu řekla, že příště s rozumem… zasmál se tomu se slovy: “copak, budem rodinka?“ Dneska jsem v 16tt a otce dítětě jsme od té doby potkala jen na ulici s přítelkyní nebo rodiči, tudíž jsme dělali, že se nevidíme a neznáme…. o mém těhotenství ví od samého začátku kdy jsme se bála, řešila testy a pod…. vyměnili jsme si snad tisíce smsek a pořád je to jen o tom co budeme dělat….. vlastně chce jen, abych mlčela… nejdřív psal, že to nezvládne, že má jiné plány atd… pak se zas omlouval, pak zase vyhrožoval, že si něco udělá… nesmysly…. 3 měsíce chci,aby si se mnou promluvil…. a ted uz asi ani nechci… nejdriv jsme ho uvest jako otce ani nechtela, ted si rikam, ze musim… jednak jsme sama osvč, takže příspěvky žádné, mám hypotéku a nevím jak zvládnu dělat s děckem… ale pak je tady jeste muj kamarad, ktery je starsi a je homosexuál a chtěl by být zapsán jako otec dítětě… zajistil by nás a dítě by mělo jeho jméno… on žije ode mě 50km, vidíme se tak dvakrát do měsíce a tak by to zůstalo, mohla bych i žít s kým bych chtěla, ale on by měl smysl života… těšil by se z jednodenní návštěvy jendou za týden… od začátku co mi tohle kamarád řekl jsem nd tím moc nepřemýšlela, brečela jsme do telefonu, když mi to řekl, bylo mi líto všeho, ale čím déle jsem těhotná, začínám myslet na to malé…. prosím, co si o tom myslíte Vy? Jednou dítěti stejně řeknu, kdo je jeho táta….. a má jeho táta nenávidět mě i jeho za to, že jsme mu zničili život nebo ho má mít rád cizí strejda…. anebo mít v rodném listě otec neznámý?! 🙁
Zikminko, moje kolegyně v práci říká:
“Český holky a švédská ocel vydržej úplně všechno!“ 🙂
A něco pravdy na tom bude ;-).
Myslím si, že bát se nemusíš. To se vyřeší. Ať už to bude hned nebo za půl roku. A i kdyby to trvalo rok, tak Tvoje miminko bude pořád ještě hodně malé. Tudíž je to jen na Tobě, abys to zvládla a vydržela (duševně).
A že nebudeš hned tak někomu věřit?
To mi připadá jako naprosto normální a přirozené.
Ne nadarmo se říká, že se člověk chybama učí.
Takže Tvoje reakce je adekvátní k tomu, co se stalo.
Ale ani tady se bát nemusíš… si myslím já… život umí být zajímavý, pestrý a nachystat spoustu nečekaných věcí… však on se Ti časem někdo do života “připlete“… 🙂
A většinou to bývá tak, že se to stane, když to nejmíň čekáš :-).
nebojiím se….. že se nenajde, jen nějak se bojím toho, že když jsem teď na vše sama, nebudu už nikomu jen tak věřit… 🙁
Neboj, Zikmi, ono to chce čas (vlastně spíš hodně času) a pak se objeví ten opravdu pravý a bude to mnohem lepší, než si umíš vůbec představit…Máš se na co těšit, opravdu 🙂
jééé… no vidíš, tak to jsou zase novinky… ono mě i dost děsí to, že nikdo neví jak to bude po novém roce, ale já zatím žiju v tom, že se dohodneme…. jen začínám mít pocit, že prostě už nebudu umět věřit chlapům… že už nebudu “ženská“… ale zase budu “máma“… 🙂
Zikminko, v první řadě Ti moc držím palce, ať se v klidu domluvíte ještě před narozením dítěte. Jinak ale buď v klidu, paní na matrice Ti podala špatné informace, pokud se Ti domluva s otcem dítěte nepovede, tak dítě bez jména opravdu nebude 🙂 V rodném listě bude mít normálně své jméno a dále příjmení po Tobě, jen kolonka “otec“ zůstane dočasně prázdná. Postup Ti pak řeknou na sociálce (po narození dítěte) – bude Ti pravděpodobně doporučeno, ať písemně informuješ otce o narození dítěte a vyzveš ho k sepsání otcovství na matrice…Pokud tak do měsíce nebo dvou neučiní, sociálka Ti pomůže sepsat papíry pro soud. A že to probíhá rychle, na to radši nespoléhej, u mě byl soud až po roce a čtvrt, ale možná to záleží na okrese (soud probíhal v obvodě expartnera)… Měla jsem štěstí, že expartner uznal otcovství hned u prvního soudu, neumím si představit, jak dlouho by se to pak ještě táhlo. Pak hned (během měsíce) jeho jméno dopsali do rodného listu a během dalších dvou měsíců byl soud v našem obvodě ohledně svěření dcery do mé péče a stanovení výživného.
no jasně, že je… soud…:-( ale dítě bude beze jména než bude soud, prý to jde sice rychle, ale nechci to 🙁 já věřím tomu, že to v lednu klapne a pokud se tomu bude vyhýbat, rozjedu asi velkou akci… 🙂 a na maloměstě se stačí zmínit jen těm správným lidem…. a pak už to neututlá… což pokud bude v RL at klidně tutlá, nehodlám nikde zmiňovat kdo je otec… ale na druhou stranu já se nemám za co stydět…. tak uvidím no…
tak to je dobře, v lednu dobré pořízení….a co ti řekli na matrice, kdyby se náhodou tomu zase vyhýbal a nechtělo se mu tam jít, je nějaká možnost i bez něj?…..tak si užij klidu potřebuješ to…..
ahoj “holky moje“… tak píšu jak vypadá nynější situace….. po tom, co jsem napsala “tatínkovi“, že musíme spolu na matriku ať napíše, kdy má čas se zase neozval…. a to je už skoro zas 2 měsíce… a já to tak nechala…. byla jsem si totiž zjistit na matrice jak to je a já tam stejně můžu až v polovině ledna, kdy to bude 300 dní od rozvodu… takže jsme ráda, že ho teď nemám čas někde potkávat…. a myslím, že i on se snaží vyhýbat tomu co ho čeká… ale v lednu mě to prostě nemine…. 🙂 takže pomalu, ale jistě nabírám síly…
všem moc díky za reakce…. ano, nemá cenu jej nutit a sama jsem na reakci zvědavá po narození dítěte, na to až mě potká s kočárem… jak on tak jeho přítelkyně, kterou údajně ukecal… a hlavně to teď asi řeší jeho matka a jeho přítelkyně…. v každém případě se na výchově podílet nechce, ale souhlasí s otcovstvím a i alimenty… dokonce sám nabídl, abychom to příští týden sepsali, takže hned v pondělí pádím na matriku zjistit co a jak…. 🙂 a teď už si to chci jen užívat a těšit se 🙂
Peťko, tak to jo 🙂 to jsme teda úplně zajedno 😉
A myslím, že zikminka v tom má taky jasno, tak držím palce, ať to rozhodnutí vydrží…