Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Kolik dětí máte a jaký je ideální počet?
Kolik dětí máte? Kolik je podle vás ideální počet? A kolik jste si jich přáli mít ještě než jste založili rodinu?
…myslím,že se ty počty můžou i u jednoho člověka dost lišit…
já si myslím,že se nedá paušalizovat,obé pohlaví má svoje dobré i horší vlastnosti.Když to vezmu podle nás,tak dcera od malička lítala všude možně,dělala s tatínkem ,,mužské“ práce,na základní škole se tedy více kamarádí s klukama,ale s přibývajícím věkem už taky neletí ven v teplákách,začala se zčenšťovat,ale s růžovýma bárbí si nemá co říct :-)ale je fakt,že je sportovní typ a má asi jiné priority :-)prcek je ještě malý,ale je zatím více bojácný,je to maminčin mazánek,ale s tatínkem nejradši seká zahradu,dřevo atd,nicméně i se mnou je rád v kuchyni.tak uvidíme co se z něj vyklube.nemám ráda ani takové ty řeči co vedla třeba tchýně…jsi holka,tak by sis měla jinak vybírat oblečení nebo chlap,tak nebreč 🙁 Rovnováha na světě by měla být,tak ať se rodí holčičky i kluci a hlavně ať jsou zdraví 🙂
TAk já souhlasím s tím, co píše radka. Podle mě to opravdu většinově cítit je. Od holek opravdu dost často slýchám věty typu: “kdo udělá to a to, bude moje nejlepší kamarádka“ “S tebou nekámošíme“ atd.
Od kluka jsem to slyšela asi jednou.
Slyšet to jde už od školky. To, co píše makaš jsem už taky zažila – není to taková výjimka.
Bohužel zas nemůžu říct, že toto moje holky nedělají. Jednou je to tak, podruhé onak.
Jinak k tématu, počet dětí jsem neplánovala, tak nějak jsem asi myslela, že budu mít dvě, protože jsem taky ze dvou.
Teď mám tři holky a umím si představit ještě jedno dítko. Manžel ale nechce . Já sama teď po dalším nijak obzvlášť netoužím, ale nevím, jestli mě to nechytne víc třeba za další dva tři roky, až nejmladší povyroste.
A ideální počet podle mě je individuální. Mně se líbí počet čtyři.
makinea
Mankaš, tak to je teda síla…tohle fakt neznám ani ze školky a zatím ani ze školy – ťuk-ťuk.
No tohle mi Marinado připomnělo, když jsme měli pasování, tak jsem slyšela “růžovou“ maminku, jak hodnotí dětské aktovky, to je pak vzor pro děti, v dnešní době by byly u nás nejlepší uniformy :-)a s tím kamaráděním, jak píše Radka, to je hrůza, to slyším na hřišti denně od holek, nechápu,kde na to v jejich věku chodí…ze školky se mi jednou malá vrátila, že jí holčička řekla, že pokud jí nepřinese jednoho koníka, tak se s ní nebude bavit, mám strach co bude ve škole…
http://www.kafe.cz/sex-a-vztahy/laska-vztahy/zensky-kolektiv-raj-nebo-nocni-mura-27002.aspx
tady je to velmi hezky popsané. a bohužel to tak je. samozřejmě jsou výjimky.
Já mám velké štěstí na lidi, takže opravdu jsem se s tím nesetkala – ani v práci. Jen některé maminky ve škole hodně pomlouvaly, to mě překvapilo hned v 1.třídě, ale od těch jsem se distancovala. A je zajímavé vidět, že i dcera se kamarádí s holkama, s jejichž maminkama si mám vždycky co říct a nemám pocit, že by pak za rohem řešily, co jsem měla na sobě atd. 🙂
je pravda, že když jsem sportovala a nedávno trénovala fotbalisty/ky, taky tam takové chování nebylo. ale podívej se na ženské kolektivy a na mužské. u mužských se soutěží, u ženských jsou pomluvy, intriky…a to není můj výmysl, to jsou výsledky studií. nejen v česku.
To byly asi “růžové“ holčičky, ale takových já moc neznám – v naší rodině ani mezi kamarádkami se nevyskytují… Ale je pravda, že se pohybuju převážně mezi sportovci.
já to nepaušalizuji, ale většina (víc než 50%) taková je. já byla párkrát s děckama na táboře, na škole v přírodě, ale v tak velkých vzorcích to bylo zcela zřetelně vidět. u holek věčně – s tou nekamaraď, ta je taková, druhej den to bylo naopak. na výletech mrčely hlavně holky – to je daleko, tam nechceme, mě bolí nožičky…u jídla taky frflaly víc holky. o oblíkání ani nemluvím.
Radko, já znám prima holky a prima kluky a taky pár děvčat i chlapečků, které až tak “nemusím“, ale takovéhle paušalizování se mi fakt příčí. Máme v rodině fajn holky a fajn kluky, všichni táhnou za jeden provaz a žádné z popisovaných vlastností na ně nesedí (růžové brýle nenosím 🙂 ).