Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Maminka a babička
Utíkám se taky svěřit.
Po velikonocích našli babičce nádor na slinivce, vypadalo to, že umře, ale vzpamatovala se. I tak jí ale dávají nejvýš rok.
No a maminka přestala polykat, úplně všechno se jí vracelo zpátky, tak jí hospitaliovali a dnes mi švagrová volala, že je jí úplně blbě, že má mami rakovinu, že jí to vede z jícnu až k žaludku, takže jí budou co nejdřív operovat a jak to tam skutečně vypadá zjistí až po otevření. Ještě jsem s ní nemluvila a docela se toho bojím, slíbila že zavolá, hned jak bude vědět výsledky. Včera jsem jí volala a to mi tvrdila, že ještě neví…..
no a toť vlastně vše 🙁
viděla bych to tak jak to napsala radka
nepíšu do těchto diskuzí, ale udělám výjimku. ten vzkaz byl asi spíš pro tebe, nemyslíš?
lien ta slova jsou krásná, se nedivím že vás rozbrečela….tak ráda bych napsala něco co má hlavu a patu a povzbudila tě,…ale nic mě nenapadá 🙁
katko je mi to líto….drž se
Lien-jeste jednou-uprimnou,nejhlubsi soustrast z celeho meho srdce 🙁
Ja dnes volala sve mamince..vcera taky.. Zivot utika..a budu co nejvice..porad na tebe myslim!!..a clovek muze jen slovama vyjadrit ucast..je mi to moc lito!!! 🙁
“nic moc utecha“,ale jsem(jsme)tu pro tebe!! 🙁
Kati-ty se take drz 🙁 ja uz mam jen babicku..sice je uzasna a ciperna..ale..bojim se kazdy den; tu daleko..a je to muj velmi drahy clovek..
Meggi
Lien – to je mi upřímně líto a chtěla bych ti vyjádřit nejhlubší soustrast. Dnes s tebou velmi soucítím, odpoledne jsme pochovali dědu, naposled jsem ho viděla a i když je to člověk už přes jednu generaci, tak je to velmi těžké.
Přeji ti, aby jsi se ze smutku dostala co nejdříve. Čas zahojí vše.
Dnes jsem byla u babičky a třídily jsme u mami v bytě věci, měla tam nechaný vzkaz na košíčku s věcmi, který byl nejvíc na očích, asi pro svojí maminku.
Ať tvá cesta stoupá vzhůru,
ať máš vítr věčně v zádech,
slunce ať ti svítí do tváře,
a než se opět setkáme,
ať tě bůh drží v náručí.
Tak jsme obě brečely hned jak jsme přišly :-(.
Lien, nechtěla jsem to psát do té první reakce, ale opravdu mě jako první napadlo, že se chudinka už hodně natrápila a teď už je jí dobře.
Ale nemít už maminku je stejně moc smutné. Myslím na vás.
Holky děkuju moc, my to tak bereme, že teď už jí aspoň nic nebolí, už to nebylo moc k ničemu, pořád bolest, dušení, nakonec už jen ležela na jipce a nemohla se hnout, jíst, pít, dýchat, nic, takže opravdu vysvobození. Po pravdě jsme se všichni (kromě její maminky) už modlili, aby to bylo co nejdřív :-(.
Děkuju za slova účasti L.
Luci, upřímnou soustrast a drž se…myslím na tebe 🙁
Marika
Doufala jsem jsem ze všech sil, že vytažení téhle diskuze zase dopředu bude mít snad lepší důvod a objeví se dobrá zpráva. Bohužel 🙁 Lien, upřímnou soustrast.